tenebrae86

Komando partyzánů, složené převážně z vyvrhelů, se po splnění mise ztratí kdesi v poušti (natáčelo se na Kypru), po cestě zabijí muže a znásilní jeho vnučku. Dívka poté spáchá sebevraždu a Laura Gemser, která hraje její sestru, se vydává na nelítostnou cestu za pomstou. Jako "královna pouště" využívá znalosti místního kopcovitého prostředí, zjevuje se a postupně svádí všechny vojáky, kteří jsou za tyto zločiny zodpovědní. Některé zabije hned, jiné pomocí intrik a sexu navede tak, aby se zabíjeli navzájem. Důraz je kladen na psychologii postav, mysteriózní atmosféru a tíhu krásné a odlehlé, téměř neobydlené pustiny... Film jsem viděl ve dvou verzích, oficiální 89 minutovou re-edited verzi (ke které se vztahuje mé hodnocení) a 96 minutový alternate cut, který má celkově vyrovnanější tempo, je daleko smysluplněji sestříhán, děj je na rozdíl od oficiální verze vyprávěn chronologicky, nechybí v něm navíc několik explicitních záběrů, celá scéna hromadného znásilnění a dokonce i několik důležitých dialogů. Takže kdo máte možnost, koukněte spíše na alternate cut pod původním názvem The Dirty Seven, tam bych klidně zaokrouhlil hodnocení nahoru. Film se mi totiž až na pár nudnějších pasáží líbil, neupravená a ostře hláškující Laura byla přirozená a až živočišně sexy, mělo to náznaky napětí i drsné sekvence, zábavně trashové zpracování akčních scén, krvavé přestřelky a temnou synťákovou muziku. Ale ten finální střih, rozhodnutí vyprávět příběh od poloviny děje a po čtyřiceti minutách se vrátit na začátek s tím, že byly vyškrtány i pasáže, které vysvětlují vztahy mezi postavami, mi přišlo nešťastné, matoucí a rušivé. Takže za re-edited verzi max 3,5*.

Wow, to byla jízda 😅. Těžce přepálený a totálně brakový super-sexy/ultra-sleazy, snad až zetkový sexploitation trash z prostředí slunného Řecka a s božskou Laurou Gemser, jako vůdkyní sekty uctívající kult volné lásky. K tomu chytlavá muzika, bláznivý komparz a naprosto šílený anglický dabing, veselá letní atmosféra a uvolněné mravy s lehčími prvky exploitation a možná i komedie. Nasmál jsem se opravdu hodně, ale nejsem si jistý, jestli šlo o záměr, nebo to byl všechno humor nechtěný. Každopádně ujetá non-stop zábava, úplně jak od Tromy. A zábava je u sledování filmů to nejdůležitější, takže rozhodně palec nahoru... (Viděna 99 minutová final cut verze. V budoucnu si určitě pustím i čistě Andersovu 104 minutovou director's cut verzi, která je bez rozsáhlého zásahu distributorů a doplním info).

Tak tohle bylo hodně špatné. Část filmu je slepenec nepoužitých scén (většinou pornografických), které měl D'Amato v šuplíku z natáčení v Dominikánské republice, kde v roce 1979 během dovolené vznikl, bez předem existujících kompletních scénářů, materiál k filmům jako Porno Holocaust, Sesso Nero, Erotic Night of the Living Dead, Hard Sensation, Pradiso Blu, nebo Orgasmo Nero. To by samo o sobě až tolik nevadilo, ale zbytek (asi 40%) doplňují předabované scény z filmu Eva Nera z roku 1976 a přiznám se, že pro tak rozsáhlé recyklování vlastního díla nemám příliš pochopení. Jsem si sice vědom, že D'Amatova tvorba byla vždy založena především na vydělávání peněz a v tempu, ve kterém natáčel, se muselo občas recyklovat, ale mě osobně se takový přístup prostě nelíbí. Takhle sestříhané filmy většinou za moc nestojí a Porno Exotic Love není výjimkou. Strašně mě vytáčely ty skoky jakoby z jednoho filmu do druhého, který jsem ještě před pár dny viděl s úplně jinými dialogy. Vůbec mi to nepasovalo, nově dosazený příběh z prostředí drogového byznysu mě nezajímal, přišlo mi to zmatené, umělé a blbé. Snad jediné, co tenhle sice řádně sleazy, avšak trýznivě nudný trash zachránilo od odpadkového koše, byla účast Marka Shannona, jehož poctivý výkon v hardcore scénkách mě alespoň trochu bavil. Jasně, dobrou kameru, fajn hudbu a atraktivní exotické prostředí mám v těchhle filmech taky rád, ale takhle fakt ne. Promiň Aristide...

Rozvláčný a příliš ukecaný film, kde sledujeme dva nesourodé charaktery, postaršího muže a mladou ženu, bilancujícími nad svými životy, před kterými oba utíkají. Laura Gemser se tu tváří strašně přechytřele, sype ze sebe "životní moudra", jak stará cikánka na pouti a upocený Stuart Whitman jí přitakává, svěřuje se a vypráví o svých problémech... Natočeno je to hezky, nechybí exotické lokace (natáčelo se ve Venezuele), příjemná hudba a několik povedených soft-erotických scén, včetně jedné vtipné sexuální eskapády komické dvojice řidičů. Příběh poskládaný ze vzpomínek taky není uchopen špatně a závěr možná i překvapí, ale ústřední děj mě vůbec nebavil a ty dialogy hlavních postav nakonec i otravovaly. Rozebírání bývalých vztahů, naivní a prostoduché filozofování... Nic moc pro mě, i když věřím, že leckterého fanouška Black Emanuelle a decentnějšího sexploitation, mohou i mírnější žánrové atributy tohoto filmu zaujmout natolik, že půjde s hodnocením výš. Za mě tentokrát 2,5*.

Další film, který nemá s příběhy Černé Emanuelle žádnou souvislost, ale poetikou a díky typickému filmařskému stylu ho s klidem můžeme zařadit do jednoho velkého pomyslného Black Emanuelle universa, které je doslova žánrem samo o sobě. Samozřejmě, že těch filmů je spousta a jsou si tak podobné z důvodu tehdejší popularity a vidin opakovaného finančního zisku. Zde dokonce distributor tlačil na pilu tolik, že jméno "Emanuelle" je i v titulcích ve spojení s Laurou Gemser, jejíž postava se v italském dabingu jmenuje Emmanuelle, ale v anglickém je to jednoduše Laura, tak si můžete vybrat. Ale jak už jsem psal, s Emanuelle (to je ta "jakože černá" reportérka s jedním M) má děj tohoto filmu společnou jenom tu Lauru v hlavní roli :)... Bohužel, tentokrát mi přišlo Lauřino dobrodružství trochu slabší s tím, že na mě kombinace východních filozofií a psychotroniky nijak zvlášť nezapůsobila. Natočeno je to pěkně, hypnotická atmosféra, příjemný soundtrack, krásné lokace, exotické prostředí Egypta a pohledné svlékající se herečky divákovu pozornost jistě udrží, ale postavy se mi moc nelíbily, Chaliapin Jr., Cliver i Tinti byli vyloženě otravní a finální vyústění vztahů i celého příběhu mi přišlo spíše nepravděpodobné. Naštěstí pár zajímavých i drsnějších scén se tu objeví, například focení s mršinami zvířat či mrtvými nomády, včetně zabitých žen a dětí. Celkově to nebylo špatné, do sbírky se mi film hodí, ale už jsem viděl v tomto žánru lepší kousky. Tři hvězdy akorát a jedeme dál...

Příjemná D'Amatovka ve stylu soudobých Black Emanuelle filmů, jen možná trochu umírněnější. Máme tu obvyklé herecké obsazení v čele s Laurou Gemser a Gebriele Tintim, lehkou erotiku, exotické prostředí a typicky výbornou cestopisně/dokumentární kameru. Hudba taky velmi povedená, taková klidnější, relaxační. Stejně jako celý film, kde se sice najde i trocha napětí, krimi zápletka a pár úmrtí, jinak ale poměrně decentní, nenáročná a odpočinková soft-sexploitation záležitost s dobrým příběhem, kterou náležitě ocení především fanoušci této okrajové filmové zábavy.

Historicky věrohodný, až šokující pohled do pokrokové nemocnice v centru špinavého New Yorku cca 120 let zpátky, se všemi negativy tehdejší společnosti. Pozitiv tu příliš není a nebýt občasného černého humoru, byl by tento seriál čistě depresivní zážitek. Každopádně ani tak to není podívaná pro každého. Mě nejvíce zaujaly relativně přesné historické detaily, ponurý pohled na tehdejší život a dále pak skutečně napínavé a extrémně naturalisticky vyobrazené scény experimentálních chirurgických operací vedených pološíleným doktorem Thackerym v podání regulérně šíleného Clive Owena. Celkově mě obě série hodně bavily. Charaktery postav byly zajímavé, vesměs pokřivené s typicky lidskými vlastnostmi, z pohledu dnešní společnosti možná odsouzeníhodné, možná pochopitelné, každopádně někdy až nepříjemně povědomé. Emocí mohlo být na můj vkus trošku více, politiky okolo obchodních záležitostí naopak trošku méně, ale nakonec musím dát 5*, protože na mě seriál silně zapůsobil. Televizní unikát, který někdy rád absolvuji znova.

Drsňácký spaghetti western s přímočarým, nelítostným dějem a absencí humoru. Partička grázlů byla zábavná, špatně namaskovaný Woods jako mexikánský mstitel Pecos už méně. Kdykoliv byl záběr na ta jeho přilepená víčka, šla veškerá serióznost filmu do kopru. Snažil jsem se to nevnímat, ale nešlo to. Fakt strašný. Naštěstí vše ostatní funguje jak má. Fanoušci špageťáků by měli být spokojeni.

Druhý hraný mondo dokument Bruna Matteiho, kde nás rozverná reportérka Emanuelle (Laura Gemser) seznamuje s neobvyklými sexuálními aktivitami a praktikami z různých kultur ze všech koutů světa. Opět tak jde o bizarní sled krátkých soft erotických scén, ukázky primitivních rituálů, ale třeba i vyspělosti japonské transplantační chirurgie. Uvidíme zde například spiritualistickou sexuální seanci, ďábelský sexuální obřad a orgie, svádění a felaci poníka před chlípným publikem, hromadnou masturbaci důchodkyň, skutečnou porážku prasete, nebo detailní operaci penisu... Zkrátka divák musí být hodně "nad věcí", aby se u toho bavil, což mě nedělá žádný problém a film jsem si dokázal užít. Doporučit ale mohu pouze podobně naladěným divákům a fanouškům pokleslé sedmdesátkové sleazy/sexploitation zábavy. Ostatní se filmu obloukem vyhněte.

Hraný mondo dokument, kde nás usměvavá Laura Gemser v roli Emanuelle provádí (nejen) nočními kluby z celého světa a přibližuje místní sexuální nezvyklosti a extravagance. Soft erotika se zvířaty, přeměna pohlaví během kouzelnického čísla, škola sexu... Zkrátka ukázky nevídaných bizarností, u kterých jsem se hlavně zasmál, ale najde se tu i několik drsných sekvencí z různých domorodých rituálů, kde se pro useknutou hlavu či genitál nejde daleko. Navíc skutečné obětování kohouta, při zajímavém rituálu macumby. Obsah tedy dostatečně zvrhlý, vtipný a za hranou běžné divácké snesitelnosti, aby mě to jako fanouška těchto ujetých italských filmů bavilo. Režisér Bruno Mattei natočil většinu materiálu, přidalo se pár scén z filmů Joe D'Amata a několik málo záběrů ze skutečných mondo dokumentů. Celkově příjemné překvapení.