Ainy

Kdyby mi holka přivedla domů takového bolševického noka, jako je Mádl, zděšením bych oněměla stejně, jak tady pan otec. Jinak docela milé, jenomže vtipné minimálně. Na pana Jiřího se ale dívat nedalo, sorry. A jakmile promluvil, zježily se mi chlupy i v nose. Rozesmát mě se podařilo hlavně Vandě a Ľubošovi a scénka s nezabržděným autobusem na zahradě taky supr. Ivě to s tím mahagonovým mikádem seklo a Lilianko, prosím Vás, nehrajte! 2,5*

Konečně nějaká novodobá, netuctová pohádka. Hvězdičku ubírám za Davida a Lucii. Já ty dva skutečně nemusím. Kraus mladší je mi na pohled tak děsný jak můj pohled do zrcadla po včerejším veselí a dnešním střízlivění. Jinak díky zajímavým leteckým záběrům, západům slunce, koním a hlavně díky úžasné hudbě, měla pro mě pohádka velice příjemný šmrnc. Hlavně hudba má lví podíl na přitažlivosti celého děje. Ona a až hříšně charismatický Maroš Kramár přirozeně. Ani mi nevadila nepřítomnost záporné postavy. Úplně vystačila neuvěřitelná natvrdlost hlavních mužských představitelů. Člověk by se mohl unaznačovat, ale pokud si vyloženě o něco doslova neřekne, chlapovi to nedojde.

Očkem jsem jen nepatrně zavadila o první větu Toma_Lachtaního komentáře a musím s ním jednoznačně souhlasit. Srdce mé zaplesalo v posledních minutách filmu nad zvukem, který lze spojit jen s jediným ... se světelným mečem a s jeho majitelem! Napadlo mě, jestli nejsem tak trochu magor, když se ve svých letech tetelím nad takovou MALIČKOSTÍ, ale co už. Tak, co na tohle říct ... vizuální paráda! Napínavé dobrodružství nesourodé, avšak báječné party, které nezničilo žádné slabé nebo hluché místo či milostná zápletka. Od začátku to jelo jak namydlený blesk a ústa jsem měla patrně otevřená celou dobu neb napínavá akce, gigantická meziplanetární válka, se střídala s vkusným humorem a s hláškami, které mě dostávaly do mých artrotických kolen ... No řeknu vám, že není mnoho filmů, u kterých jsem si řekla, že bych je chtěla vidět v kině znovu. Nicméně přesto všechno se cítím smutně a zklamaně nad pro mě zásadním obratem. Čekala jsem, že to dopadne jinak, ale to je jen můj problém.

Ze snímku mám trochu rozpačitý pocit a skutečně netuším, jak hodnotit. Válečná tématika je pro mě pole neorané a voda neznámá. Nevím, jak dalece se děj blíží skutečnosti a hodnocení, které se mu zatím dostalo, je velice matoucí. Že by tolik znalců historie z období druhé světové války? Film byl natočen docela dobře s veškerou brutalitou, která provázela zvěrstva páchané nacisty na civilním obyvatelstvu. Žádné mega akce nečekejte, je to opravdu komornější, což je podle mě pochopitelné. Pokud to byl příběh skupiny elitní jednotky, tak to ve skutečnosti asi nebyly masy vojáků. Nicméně se zde objevil jeden nešvar, tak typický pro akční filmy. Museli zde vrazit babu a to mimořádně krásnou a schopnou babu, která nejenže dovedla zacházet s kanónem, ale byla statečnější než cvičení vojáci.

Z Matouše nám vyrostl docela charismatický chlap. Ani bych neřekla, že ho znám jako retardovaného Lexu Bůčka z Comebacku. Jako princ se strništěm a čupřinou byl k sežrání! Nicméně, a to mi odpuste, princezna vypadala jako přešitý chlap. Tolik pěkných holek máme a oni si vybrali za princeznu zrovna tuhle. Celkem slušný námět i režie, ale díky Monice jsem si pohádku zrovna moc neužila.

Kdyby obsah alespoň trochu spoileroval, nešla bych. Béčko to rozhodně není, tvůrci ale patrně tušili, že do filmu musí narvat skvadru slavných jmen, jinak by to celé šlo do kytek a vyplatilo se. Podle mě tam žádný z herců nemá úplně hlavní roli. Každý plus mínus rovným dílem a dokázali svým výjimečným talentem tento snímek dostat do červených barev. Na film bych jinak nešla proto, protože opravdu tohle téma nemám ráda. Každý den se musím setkávat s nemocnými jak starými, tak mladými, s životem i smrtí a sama jsem si taky leccos prožila. Nechci strkat hlavu do písku před realitou, ale tohle ne. K filmům se obracím, abych zrelaxovala a ne jinak. Uff ... V tomto dramatu se mi rovněž nelíbil nápad, jak dostat Howarda znovu do života. Neskutečný citový nátlak. Texty byly neuvěřitelné. Koho z nás by v rozhovorech napadaly jenom samé životní rady a poučky dlouhé jak čtrnáct dní? Ano, musela jsem v jistých pasážích tlačit slzu a strašně rychle mrkat, bo se blížil závěr a rožnutá světla by odhalila, co mělo zůstat skryto. Rozhodopádně kdo má tento druh citových dramat rád, určitě si přijde na své.

Včera jsem podlehla argumentačnímu nátlaku svého potomka a jala jsem se sledovat další film o Santovi. Nu což, řekla jsem si, dám tomu šanci, jsou přece Vánoce. Do necelých deseti minut jsem nabyla přesvědčení, že tohle nevydržím a hledala jsem únikové východy, načež jsem byla ihned zalehnuta se slovy "nikam nepůjdeš" a vzápětí se ozval i hlasitý smích. V té chvíli jsem si připadala jako ve špatném hororu a kalich hořkosti mi ukazoval své dno. Pomoooooc! Vysílala jsem signály SOS všemi směry, ale nebyl tam nikdo, kdo by mé vlny úzkosti zachytil. Už dlouho jsem do sebe nevstřebala větší odpornost, důsledkem čehož se mi do obličeje vryl strnulý, duchem nepřítomný výraz a mé oko, má brána do duše započalo svůj protestní tik. Milosrdný spánek naštěstí zklidnil pocuchané nervy. Budu doufat, že se něčemu podobnému příště obloukem vyhnu. Následky by mohly být fatální!

Animovaná pecka. Úplně jsem cítila tu snovou úzkost nejen ve vagónu plného rozbitých hraček. Své sny si občas pamatuji a některé jsou podobné. Ne, ještě jsem v nich nejela ve vlaku na Severní pól, ale už mě v nějakém skalním městě honil Mickey Mouse a chtěl mě zabít! Některé hračky jsou fakt nebezpečné ... Polární expres se mi líbil opravdu velmi moc. Žádný sob mi sice nesmí doma přes práh, ale tyhle filmečky plné fantazie mají své výjimečné kouzlo.

Když pominu skutečnost, že již několikrát na obrazovce recyklovaná, mně velice nesympatická Terezka jede po Tomášovi, stavebním anděli, jako já po řízku, tak nemám s tímhle pořadem žádný problém. Je mi u zadku hodnocení, které se tomuto pořadu dostalo a nemám nejmenší problém nadělit Akci nový domov pod vánoční smrček balík plný hvězd. Ať to točí Nová nebo Stará a třeba na Prima Barrandově, je mi to fuk. Je mi fuk, kdo si na tom přihřeje polívčičku, přiloží polínko či pohladí ego. Myslím si, že je fajn pomáhat opravdu potřebným, když na ně stát jinak hází z velké výšky pořádný bobek. Hlavně, že se zazobaní, úplatní politici cpou za desetikoruny ze státního a válí si šunky v bohatsví z vytunelovaných státních zakázek. Potom, aby člověk nesplakal, že ... tak čágobelo, šílenci.

Říká se, že i s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo. Tohle divadlo sice zas až tak velké nebylo, ale evidentně vyždímali ze žalostného minima maximum. Zajímavý námět ovšem není výhra. Nevalný scénář, bídnou výpravu a úsměvné neherecké výkony má na svém triku pravděpodobně nízký rozpočet, jehož přesné cifry má zcela jistě pod svým palcem T2. Naštěstí se dalo alespoň koukat na svalnaté Vikingy a celkem pěkné princezny. 2,5*