Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 385)

plakát

Expendables: Postradatelní (2010) 

Všimla jsem si, že mám celkem zvláštní taktiku ve sledování filmů z jedné série. Začala jsem trojkou, pak jsem si dala dvojku a tak jsem si řekla, proč si nedat i jedničku. Možná je škoda, že jsem nezvolila postup opačný, protože by mohlo být mé hodnocení o něco lepší. To, že dali hromadu hlavních akčních hrdinů dohromady a že je to geniální nápad, jsem už někde psala, o tom žádná. Od začátku je to jedna velká akce a řežba, což je plus. Spíše jsem se v některých situacích ztrácela. Některé věci mi nedávaly smysl a nebyla jsem schopná je pochopit. Problém může být samozřejmě i na mém přijímači, ke kterému mi naši dokoupili příliš dlouhé vedení, co já vím. Na plný počet to rozhodně nevidím ...

plakát

Na pytlácké stezce (1979) 

Prázdniny u babičky a dědy byly ty nejkrásnější, na které vzpomínám. Žádné počítače, fejsbůky, mobily, v televizi bylo taky prd, ale jen lítání po venku, v lese, na louce, na klepači. Hry s kamarády v reálném světě, koupání v řece ... prostě šťastný život. Já to chci zpátky!!!

plakát

Thor: Temný svět (2013) 

Po vizuální stránce ohromující! Dvojka mě bavila mnohem více než její předchůdkyně. Více fórků, více akce, více škrábanců na Chrisově tváři. Nicméně k dokonalosti mi k tomu chybí ještě speciální ingredience v podobě vymakanějšího scénáře. Taková, která by mě nenechala vydechnout a která by způsobila mé nadšení z filmu ještě chvíli po tom, co už dávno skončil.

plakát

V jako Vendeta (2005) 

Tento snímek bych spíše zařadila do škatulky konverzační drama než akční thriller. Na každý pád ale hodně dobré drama! Zamilovala jsem se do urostlého, silného, tajemného a děsně charismatického muže s maskou úplně stejně jako Natálka. Když na ni teď tak myslím a v hlavě si přehrávám právě zhlédnuté, vidím její dokonalý, nesmírně dokonalý herecký výkon. Každý záchvěv v obličeji, každá slza, pohyb ... to všechno jsem ji věřila na sto procent. Na druhou stranu je ale hrozně hubená. Vypadá jako by vyšla z Mauthausenu. Cosyk by měla pojest, holka.

plakát

Projekt centrifugace mozku (2011) 

Ono napsat nějaký poznatek z právě zhlédnutého, vědeckého, krátkometrážního dokumentu není jen tak, přátelé! Člověk musí zvládnout hned několik tělesných projevů najednou. U mě to bylo náročnější. Při představě, že bych se stala pokusným králíkem takového prenatálního zážitku zvaného Sedmikráska nebo parotlakového katapultu, se ve mě vystřídaly pocity jak dětského nadšení, tak i nevolnosti. Takže, abych totok byla schopna ohodnotit, musela jsem hlavně potlačit zvracení a ještě se přestat pořád smát. Tyhle dvě věci rozhodně nejde dělat najednou!

plakát

Pink Floyd - High Hopes (1994) (hudební videoklip) 

Mám husinu až na prdeli. Pokaždé! (fakt jsem napsala do komentáře slovo "prdel"? Já?)

plakát

Hunger Games (2012) 

Filmy, kde děti vraždí děti a tváří se jako super námět pro mládež, já opravdu nemusím. Strašná hovadina todlencto. Pak se jeden nesmí divit, jak to na těch internetech dneska vypadá ...

plakát

Gordon Ramsay: Noční můry kuchyně (2007) (pořad) 

Svatá prostato! Díky za naše, z větší části, poctivé, české kuchyně! Pohlreichův způsob jak zlepšovat úroveň našich restaurací je oproti Gordonovi jen slabým čajíčkem pro batolata. Navíc, jak koukám, i pokora a chuť majitelů zdokonalit vedení svých podniků je úplně někde jinde než ta naše. Resp. je o hodně nižší. Taky se díky Zdendovi a jeho hláškám v naší reality šou člověk alespoň zasměje. Tady je to doslova na nože a někdy si říkám, jestli poteče krev a nebo jen nervy.

plakát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Bez mučení se přiznávám, že jsem Do temnoty vpadla teprve dnes a už konečně chápu všechnu tu hysterii okolo Beníka. Ten jeho bestiální výraz padoucha, ty jeho oči podlité nejen zákeřností ale i krví. Ta umělá slza, jenž dokázal z oka svého vypudit ... asi jsem se zamilovala ... I když váhám. Přece jen jsem trochu víc na ty špičaté uši. Bombaaa prostě! Jsem v jednom velkém nadšení. Celá jsem prostoupena nepřetržitou akcí a napětím a ještě k tomu přes slzy nevidím a břicho mě bolí a nemůžu se přestat pořád smát, bo jsem si přečetla komentář od verbala!

plakát

Pevné pouto (2009) 

Celkem dost drsné drama. Ještě než půjdu spát, tak si pustím něco veselého a od zítřka si budu našeho souseda měřit hodně nepřátelským pohledem! Není mi dobře a příště se takovým filmům vynasnažím vyhnout. Jsou na můj vkus až příliš reálné a já si tohle nebezpečí uvědomuji víc než je mi milé. Doufám, že mé dítě žádného pana Harveyho nikdy v životě nepotká! Jinak pěkně udělané, akorát místy roztahané na zbytečně dlouho.