blezg

Navzdory většinovému opovržení zanícených agitkotykadelníků hodnotím jak příběh, tak i jeho provedení veskrze pozitivně. Jediné, co mi brání uděliti čtverku, je na můj vkus přestřelený závěr a poslední smrt, která je úplně nesmyslná, přestože pánům policajtům je jasná :)

Billeéééééééééé, ty jsi zabiják. Tenhle humor je mi neskutečně příjemný.

Podařený začátek sklouzne do nekonečné nudy, ze které vyčnívá jen ta láska, která hory přenáší. Chybí tomu kousek, aby to byl povedený kousek, ale... je to hodně nedotažené a každý to může cítit. Slabé tři...

Než si Eastwood vzal kolárek, vypadalo to velmi velmi nadějně. Pak už se to naplno nerozjelo. Tanec mladého tanečníka trdlovačky s dvacetikilovou nutelou mě přišel absurdní.

Má to svoje kouzlo, zejména Pažout. Zuzanka Kanocz a rozmarná hudba ve francouzštině...

Musel jsem to vidět už proto, že na remake tohohle snímku zvaný 16 blocks, s opilcem-poldou Brucem Willisem a vynikajícím Mosem Defem nedám dopustit. 16 bloků je promyšlenější a průhledných chyb zbavená předělávka a i přesto jsem se u železného stisku pobavil. Zejména přitroublý romantik typický policajt Clint s policajtským mozečkem v první půlce je k sežrání. Je to zdá se celé výsměch stádnosti policistů, kritika korupce v jejích řadách a naznačení všech dalších nešvarů. Poslední drama s autobusem se dá brát už jen jako satira nebo parodie, jinak by člověk musel říct, že je to hrůza. Ale hlavně že zvítězila romantika, já jsem spokojen :)

Je to nadupaný, to jooo, vymakaný, ale jaksi nedotažené, sakra. A jestli je hlavní myšlenkou "berte drogy"? E-e. Navíc je to slušně amorální a nesportovní. Prudce koukatelná věc. Rozsudek ještě přezkoumá vyšší soud... Ve stínu trháku Gauntlet shledal vyšší soud všemocného nevšemocným...

Čím dál tím lepší. Maloměsto Lago, familiárně nazývané Hell, překypuje nevyčerpatelnou zásobárnou skutečných charakterů, kteří prodají i vlastní mámu. Ale jak se říká, na každou svini se někde vaří voda... Film vyniká absencí dialogů a nejpracovitější skupinou dobrovolných natěračů v historii kinematografu...

Do tří čtvrtin je to jízda. Shromáždění národů je komické, neschopnost elitních jednotek nutná a rozhodnutí zničit svoji čtvrť promyšlené a pochopitelné. Teda, někomu asi... nevím. Čtyři si to nezaslouží a na tom trvám!

Pocta třem držitelkám Nobel Peace Prize 2011 ve formě galakoncertu se zajímavou směsicí postav hudebního nebe. Výborná atmosféra z Osla je téměř hmatatelná při skvělé show Angelique Kidjo se songem Africa. Velmi mě potěšil David Gray, tu jeho romantickou pecku This Years Love už jsem dlouho neslyšel. Neskutečný hlas předvedla Jill Scott.