Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenze (3 642)

plakát

Oculus (2013) 

Jelikož jsem byl při sledování filmu v blahosklonném, smířlivém a uvolněném rozpoložení, nevytáčela mě příliš nehorázně protivná až nesnesitelná zrzka (respektive její dospělá verze, lolitka byla docela fajn), ale naopak jsem si relaxačně užíval příjemně mrazivou, fantasmagorickou a bezútěšnou atmosféru, zneklidňující zvukovou stopu, sem tam nějakou lehkou lekačku a klidnou, nerozklepanou kameru. A byl jsem zvědavý, jak to celé dopadne; mám totiž hodně rád filmy, ve kterých je nejasná hranice mezi minulostí a přítomností, mezi vidinami a skutečností, mezi reálnými bytostmi a přízraky... Námět se zlými zrcadly/se zlem za zrcadlem sice není příliš originální, ale pokud máte rádi horrory a nejste zrovna v příliš kritické náladě, mohli byste být spokojeni. Navíc kromě jiných účinkuje moje oblíbená "galactická" Katee Sackhoff, takže další plus. Jeden z nejpříjemnějších horrorových zážitků z poslední doby, silné čtyři. / Po chvíli váhání zvedám na slabších pět - na nízkorozpočtovou "televizní" inscenaci je to hodně zdařilé a působivé dílko.

plakát

Krokodýl (1996) 

Kimova prvotina mě příliš nenadchla, popravdě mě naprostou většinu času skoro vůbec nebavila - prostředí lidské spodiny je sice téma atraktivní, ale chování postav (a hlavně té hlavní) je na můj vkus tak extrémně strojené a přepjaté, že na mě film působí zastarale, nepřirozeně, neživotně. Podobné expresivně laděné kousky jsem vídal v pražském Ponrepu, a byly to vesměs černobílé evropské či japonské filmy z padesátých let. Přijít v devadesátkách s takovýmhle výrazovým pojetím mi přijde jako obří krok zpátky. Z celého filmu mě zaujaly jen čtyři scény - když Krokodýl pod vodou nafukoval balónek, věšel obrázek, když natíral želvě krunýř na modro, a pak famózní podvodní finále, kterému bych samostatně napálil klidně plný počet hvězd.

plakát

Gangster Squad – Lovci mafie (2013) 

Tak na tohle jsem se fakt ukrutně těšil - Penn, Brolin a Gossling v gangsterce z L.A. čtyřicátých let. Americká drsná škola, drsní poldové, drsní gangsteři, retro výprava, suché hlášky, teskný zvuk saxofonu... Výsledek je ale trochu jiný, než jsem čekal a jsem z toho malinko rozpačitý - spíš než "chandlerovsky" na mě film zpočátku působil comicsově (což by mi samozřejmě nevadilo), ale třeba křečovitá snaha zavděčit se dnes tolik moderní rasové rovnoprávnosti je ve filmu ze čtyřicátých let hodně trapná, a to už mi vadí (v partičce šesti elitních polišů z poválečné Kalifornie je jeden černoch a jeden Mexičan, hm...) Taky Gosslingův románek s nehezkou a nezajímavou buchtou je dost přiboudlý. No a bohužel muselo přijít i pár výchovně-moralizujících žvástů typu "my policajti bychom přece neměli být jako oni", což není ani chandlerovské, ani comicsové, ale přitrouble středoproudové. Klišé, klišé, klišé... No ale dojem z filmu je nakonec docela pozitivní - kvalitní filmařina, kvalitní hudba, kvalitní herci (Brolin a Gossling jsou fajn, Penn coby židovský gangster Mickey Cohen je přímo geniální a navíc spousta dalších skvělých týpků ve skvělých vedlejších rolích). Jen ten příběh Mickeyho Cohena byl ve skutečnosti dost odlišný od pohádky, kterou nám tvůrci filmu prezentovali jako realitu, no ale na to už jsem u amerických filmů zvyklý. Slabé čtyři.

plakát

Obvyklí podezřelí (1995) 

Nemůžu se ubránit dojmu, že tenhle film je na ČSFD o několik procent nadhodnocený. Jistě, kvalitní noirová kriminálka s dobrou detektivní zápletkou, precizní filmařská práce (režie, kamera), spousta známých herců, ale... Ale detektivní zápletka je vytušitelná celkem brzy a kromě mladého Del Tora, Spaceyho a částečně i Byrnea mě žádný další herec svým výkonem příliš nezaujal. Líbilo se mi to, bavilo mě to, má to skvělou atmosféru, ale nijak zvlášť odvázaný z toho zkrátka nejsem.

plakát

Terminator Salvation (2009) 

Znamenité postapokalyptické akční scífko, vážné, temné, dospělé, s parádní výpravou, impozantní hudbou, které má s předchozí "terminátoří" trilogií společný jen hrubý rámec příběhu. Zkrátka Terminátor bez Arnolda (...tedy vlastně skoro), s patinou třetího tisíciletí, šmrncnutý trochu Matrixem, trochu Battlestar Galacticou a jinými podobnými bijáky. Arnold je víc než dostatečně vyvážen skvělými herci v čele se skvělým Balem a jednou tuze pěknou hérečkou se jménem jako hrom (Moon Bloodgood). A neskutečně mě krká, že musím snížit hodnocení tak působivého a "sexy" filmu kvůli (jako už tradičně) hovadsky rozklepané ruční kameře, a tak si tedy dovolím jednu doušku, kterou si snad trochu ulevím: "Smrtelně proklínám sedmero nejstrašlivějšími egyptskými kletbami ono tupé hovado, které mělo na starosti kameru, i všechna ostatní tupá hovada, která tenhle hovadský způsob kamerování umožnila, schválila a posvětila. Proklínám i jejich děti, i děti jejich dětí, až do skonání věků. Amen."

plakát

Baby Blues (2008) 

Výborné nízkorozpočtové psycho o jedné psychotické mamince, které mi dalo vzpomenout na mou oblíbenou stejnojmennou písníčku od Tří sester ('Maminka')... Mladá pěkná baba, žijící uprostřed jakési kukuřičné prdele amerického středozápadu, rodící jedno dítě za druhým a trávící svůj volný čas tím, že zašívá zažloutlé spodky svému buranskému manželovi, který je navíc věčně v tahu - tomu říkám osud horší než smrt. Není tedy divu, že jí jednoho krásného dne definitivně hrábne a rozhodne se poslat svoje děti hezky jedno po druhém do nebíčka k Jéžíšovi. Její nejstarší synek si to ovšem nechce nechat líbit... Jestli vás taky tak nebetyčně serou všechny ty dementní scény ve všech těch dementních amerických filmech, kde si rodiče a dětičky pořád říkají hlubokomyslné "ajlavjů", tak si myslím u tohohle rodinného exploaťáku kvalitně smlsnete. Zapracovat trochu na scénáři, přihodit trochu merglí na lepšího režiséra a hlavně kameramana, nechat nějak brutálně oddělat i toho nejstaršího otravného spratka, a byl by to bez váhání film na plný počet. Ale i tak hodně neotřelé osvěžení.

plakát

Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003) 

Můj nejoblíbenější Terminátor ze všech tří Arnoldových Terminátorů. Zásluhu na tom má nejen akcí a pohlednými triky nadupaný děj, na své poměry skvěle hrající i hláškující Arnold, ale i terminátorská chic bloncka v červené kůži - výborná postava a výborný nápad tvůrců filmu. Když v jedné scéně popadne Arnolda za rozkrok, použije ho jako beranidlo a probourá jeho hlavou několik zdí, musí být každý ctitel b-žánru na vrcholu blaha. Film si občas tropí sám ze sebe žerty, což skalním terminatoristům nemůsí být po chuti, ale mně to dobře sedlo. Nejslabším místem se mi jeví slabošská, ukňouraná, zkrátka nemužná postava Johna Connora, potažmo nemožný způsob, kterým ji Stahl ztvárnil, ale jinak velká spokojenost. Jsem terminován.

plakát

Terminátor 2: Den zúčtování (1991) 

(DirCut verze 154min) Nejsem žádný nostalgicky ortodoxní fanda Terminátora, takže se beze studu přiznám, že druhý díl se mi líbí o malinko víc, než první. Pestřejší, členitější příběh, modernější vizáž, opět skvělá hudba, Arnold herecky exceluje (na své poměry), i na Sáru se dá oproti jedničce občas celkem koukat... Jen je v něm na můj vkus příliš všelijaké té sentimentální, patetické až středoproudové vaty, a malý budoucí "spasitel" mě tak trochu hodně irituje. Ale Arnold s minigunem a granátometem je boží, vo tom žádná...

plakát

Terminátor (1984) 

Další z mnoha filmů, které jsem kvůli těm zatraceným komoušům viděl až jako dospělý a ne jako pubescent, takže jsem si k němu bohužel nemohl vypěstovat takový ten láskyplně-nostalgický vztah, jako třeba ke druhému Rambovi a podobným skvostům. Ale je to prostě klasika a i po třiceti(!) letech pecka. Arnoldovy herecké schopnosti (respektive neschopnosti) jsou pro roli kyborga naprosto dostačující ba vhodné, navíc je tu skvělý Biehn, mihne se i můj další oblíbenec Henriksen, k tomu vynikající temná syntezátorová hudba, několik roztomilých triků, výborný ryze béčkový sci-fi příběh... proč to dál okecávat, prostě jeden z pilířů žánru. Oblíbená scéna: pochopitelně důkladné vystřílení fízlárny. Mínusy: 1)trapné "ajlavjů" Kyleovy kecy, které valí Sáře do hlavy tak dlouho, až ta ho z lítosti odpaní; tahle pasáž mi do filmu fakt vůbec neštymuje 2)ošklivka Sarah 3)podle mého selského rozumu jeden hodně nelogický časový paradox.

plakát

Total Recall (1990) 

Nevím jak vy, ale já v tom ani po téměř čtvrtstoletí nemám tak úplně jasno - seděl on Arnold celou dobu na křesle v Rekallu anebo ne? Ale ono je to vlastně úplně fuk, tenhle überfilm je tak nebo onak jedna z nejlepších scifáren, kterou znám. Kdybych měl jmenovat všechny své oblíbené scény, musel bych asi vyjmenovat všechny scény... S dovolením tedy aspoň vypíchnu skvělé masky a triky - kam se hrabou dnešní bezduché a neživotné počítačové efekty...