Ryuuhei

Segment „Death Tome“ je přímo inspirován japonským anime seriálem Death Note (od r. 2006). Na jeho animaci pracovalo jihokorejské studio DR Movie, které pomáhalo zanimovat i původní Death Note.

Design nepřátelských robotů přímo vychází z těch herních. Nejvýraznější jsou např. robotické vosy, které byly mezi vůbec prvními nepřáteli ve hře „Sonic The Hedgehog“.

Robotnikovo malé oválné plavidlo je ikonickým dopravním prostředkem, jehož hojně využívá napříč všemi videohrami s ježkem Sonicem.

Myšlenka prstenů jako portálů vychází z původních her, kde byly velké prsteny prostředkem pro vstup do dalších či bonusových úrovní.

Tomovo vyzvánění, které naruší běh svatebního obřadu, je originální melodií úrovně „Green Hill“ ze hry „Sonic The Hedgehog“.

Film obsahuje řadu odkazů na prvky z herních předloh. Většina scén přímo vychází z herních úrovní hry „Sonic 3 & Knuckles“. Prostředí planety hub je odkazem na „Mushroom Hill“, ledová jeskyně a následná jízda na improvizovaném snowboardu zase odpovídá „Ice Cap“, maličký ostrov u Havaje, kde dojde k otevření vstupu do podvodního paláce, je zřejmě miniaturní verzí „Angel Islandu“ a již zmíněný palác je kombinací „Hydrocity“ a „Hidden Palace“. Robotnikův ohromný robot devastující městečko odpovídá závěrečnému bossovi ze hry „Sonic The Hedgehog 2“. A styl závěrečného souboje, kde tři úhlavní postavy spojí síly dohromady, je přímou referencí na hru „Sonic Heroes“.

Jména prezidentů Fujiwara Designu, Mario a Luigi vycházejí z populárních maskotů Nintenda.

Ve 12. a 13. epizodě 1. série můžeme spatřit pokoj Shinobua, který svým vzhledem blízce připomíná kontrolní a operační místnost z anime Galaktický Express 999 (1979).

Druhý opening (1. série od 14. epizody) obsahuje animované prvky přímo vycházející z experimentálního díla Studie č. 7 (1931) od německého režiséra Oskara Fischingera.

Opening epizod 1–13 (1. série) byl inspirován úvodní sekvencí Jídla (1992) od českého tvůrce Jana Švankmajera.

Městečko Green Hills je pojmenováno po první zóně Green Hill ze hry „Sonic the Hedgehog“ (vůbec prvního titulu ze série). Ke konci filmu je možné zaslechnout kus její melodie v klavírní verzi. V závěrečných titulcích je přímo uveden i původní skladatel Masato Nakamura.

Houbovitá planeta, na kterou se měl původně Sonic přemístit pomocí portálu v prstenu, přímo odkazuje na zónu Mushroom Hill ze hry „Sonic & Knuckles“.

Tajemní válečníci na začátku filmu, kteří chtějí zneužít Sonicovu moc, blízce připomínají starobylou rasu ježur, kterou představila herní série (konkrétně titul „Sonic Adventure“). Sonicova moc manipulovat s časem i prostorem přitom vychází z původního konceptu Chaosového smaragdu, který měla zmíněná rasa za úkol naopak chránit.

Některé postavy, konkrétně Hazuki, Hatsumi, Lilith a Ken, se objeví i ve 14. epizodě anime Tóka Gettan (od r. 2007).

Premiéra filmu byla kvůli předělávkám designu postavy Sonica nakonec odložena z původního 7. listopadu 2019 na 14. února 2020.

Filmový štáb úzce spolupracoval s The Pokémon Company, aby zajistil maximální věrnost předloze. Samotný Ken Sugimori dohlížel na umělecké koncepty a také u natáčení byl přítomen speciální expert na téma Pokémonů. Byl třeba kladen důraz, aby poukazování na jednotlivé Pokémony bylo ve správných rodech (v případě Bulbasaura „to“, jelikož jde o bezpohlavní druh), nebo aby co nejvíce odpovídala i váha. Například Psyduck váží okolo 18 kg a i když tuto váhu filmaři pro účely natáčení snížili, Kathryn Newton (Lucy) přesto měla zejména v akčních scénách co dělat, aby své „břímě“ utáhla.

Bohužel se zdejší časová smyčka neobešla bez typických chronologických neduhů, jako když hlavní hrdinka vyrazí ráno z pokoje dříve a stejně se situace dějí ve stejný okamžik, jako kdyby se o chvíli zdržela. Během dalších opakování dne se naopak začíná brát na tento fakt větší zřetel.

V ději je přímo zmíněn film Na Hromnice o den více (1993), včetně jeho hlavního představitele Billa Murraye, čímž tvůrci vyjádřili poklonu tomuto snímku a zároveň tím přiznali zjevnou inspiraci.

Film obsahuje plno odkazů starší disneyovky. Nejvýraznějším z nich je velká hlava Pinocchia (1940), v níž se na chvíli promění džinova hlava, či krab Sebastian z Malé mořské víly (1989) v momentě, kdy džin listuje knihou a chystá Aladinovu proměnu v prince. Na konci má džin na hlavě suvenýrovou čepici s obrázkem psa Goofyho.