kockodan

Dost bylo Goslynga!

Film je prostřednictvím vztahu 16 letého kluka s koněm defacto nastavenim zrcadla americké spodině, homelessness, a working poor, což je v Americe jen jedna sociální třída před poverty level. Chudoba je výsledkem násilí, disfunkce, alkoholismu, mental ilness a nevzdělanosti které jsou generačně zakořeněny v rodinách a komunitách, a které jdou jen těžko vykořenit nějakým zázračným mávnutím kouzelného proutku vládním programem, či neziskovkami jako soup kitchens. Ty řeší jen symptomy. Hlavní hrdina upadá do tohoto kolotoče disfukce, spodiny, bezdomovecké chudoby a špíny ne vlastní vinou, a i když film trochu ztrácí dech ve druhé polovině, stále je krásně vidět, že uniknout ze spárů chiméry zvané americká chudoba se může povést jen opravdu souhrou velkých náhod a s velkým štěstím. Tím je pro Charleyho jeho matka, se kterou se nakonec po všech peripetiích a tragické smrti svého otce shledává. Ale konec filmu tímto vlastně ani nedostává happyend, jak by se mohlo zdát. Nebo je to happyebd alespoň velmi dočasný. Neboť jaký osud čeká 16 letého kluka se základním vzděláním u matky, která ho jako děťátko opustila a po celý jeho život se ani jednou neozvala, a která s největší pravděpodobností trpí mentální poruchou? Je to takový happyend nehappyend. Pokračování jeho života asi nebude zvlášť veselé. Výborné raw americké cinema se spoustou velmi silných scén, které mi dlouho chybělo. Zároveň vás hlavní hrdina fascinuje svou houževnatostí a rozhodností, jakou může mit jen mladý odhodlaný muž na prahu dospělosti, rozhodnutý čelit nepřízním osudu, nepodvolit se a jít dál, bojovat. Už dlouho u mě žádný protagonista filmu nezískal takové sympatie. Je úžasné vidět takový talent mladého herce (skvělý Charlie Plummer) jak nese jako hlavní hrdina minimalistickými hereckými prostředky celou tíhu filmu, a ostatní, včetně velkých bardů, jako Steve Buscemi, mu ve vedlejších rolích jen přicmrndávají. Za mě 95%.

Depresivní hnus o fetujících negrech. Jedna z nich uměla jakš takš zpívat. Takovýt typ dokumentu úplně nesnáším, nezáživná onanie pro skalní fanoušky, kteří by čumeli i na to jak si vytírá zadek, nebo bleje. A veškerá footage je tu strašně rozklepaná na hand cameru jakože je strašně "exkluzivní" a "never seen before" a jakože "ze zákulisí", takže to můžeme natáhnout skoro až na 2 hodiny dokumentární nudy. Všechny ty záběry z dovolených a různých drogových párty a z hotelových pokojů jsou ve výsledku nudnější a trapnější než kdyby po celou dobu tohoto veledíla pouštěli její clipy. Navíc jsme se nedozvěděli nic co už nebylo dávno stokrát přetřeseno v bulváru. 40%

Mám pravidlo tří epizod. Tolik vždy každému seriálu který mě nenadchne hned pilotem dopřeji abych mohl učinit férové rozhodnutí. Tady již po první epizodě, kterou jsem projel fast forward na přeskáčku, okamžitě zapíchnul a vyslovil tomuto dílku kategorické NE. Všem, kteří se v takovýchto indie úchylárnách vyžívají, svoji k svému, nic proti. Ale již úvodní scéna "rozchodu z okna" mě prostě nějak iritovala nepopsateně odpudivým dojmem z trapného britského humoru "pracující třídy". Ta hlavní hrdinka je opravdu velmi, ale velmi nesympatické stvoření, mírně řečeno. Při přeskakování jsem narazil na scénu domácí, která s nimi dělá pohovor na pronájem, a to bylo ještě více nevtipné a trapné než úvodní scéna rozchodu. Buď jsem to já, nebo herci, nebo těch skoro 20 let od doby co to vzniklo, ale na mě je to prostě příliš "British cool", což je trapnost nad trapnost. Takže totální odpad!

Naprosto dokonalý dokument. Takhle má vypadat dokumentaristika. Přenese vás naprosto věrohodně do doby, ale i mysli lidí před 100 lety a to díky komentářům přímých účastníků na pozadí neskutečně bohaté plejády často neuvěřitelně surových ale zároveň hluboce lidských dobových záběrů. Všechny staré autentické záběry očištěné a zkolorizované technikou 21. století vás uvrhnou přímo do centra dění 1. světové války, od jejího prvopočátku, nevinného a naivního rekrutování teenagerů (některých na hranici 16 let), kteří brali nástup jako svou povinnost pro vlast a zároveň jako dobrodružství a vytržení z často nudných životů a podřadných prací které spousta z nich zastávala ve fabrikách, či službách počátku 20. stol. Staří pánové-veterání a přímí svědkové těchto nehorázně nechutných a nesmyslných lidských jatek, kteří celou podívanou komentují ve vzpomínkách na svá mladá léta a zážitky prožité přímo na frontě, dodávají autenticitu a ryzost kterou by tento masterpiece nikdy nedosáhl, pokud by byl sestaven pouze z dochovaných záběrů, a kdyby komentář, jakkoli fundovaný a propracovaný, četl nějaký zasloužilý umělec podmanivým herecky trénovaným hlasem. Klobouk dolů Peterovi Jacksonovi, a za mě absolutních 100%!!!

Fujtajxl to byla nudná, dětinsky trapná, patronizující sračka!!!

Proboha, vy všichni mileniálové, a ostatní, kdo viděli tuto věc po roce 2000 poprvé, nehodnoťte tenhle kousek z pohledu moderního člověka. To je zhola nemožné, nežili jste v té době, ani v bezprostřední době po natočení a tak nemůžete objektivně posoudit. Pro mě je to dětství a já se jako malý předpubertální fakan s Pierrem náramně bavil. Dnes už bych si to ale nepustil ani omylem. Vyvolávání nostalgie u filmů jejich znovusipuštěním po desetiletích s očekáváním, že budu mít stejný zážitek jako tenkrát, neexistuje. Pouze zklamání a nepěkné probuzení ze sna, na co jsme to proboha tenkrát koukali!!!??? Vše krásné je jen ve vaší hlavě, tam se mi jen při zmínce blondýna, nebo rány deštníkem vždy nostalgicky rozzáří spokojený úsměv dětských let dávno prošlých, strávených před černobílou vypouklou televizí na chemlonovém koberci u nás v obýváku. A tak to taky zůstane. A pokud se mi to jakože hodně líbilo v 10, 11, nebo 12 letech, pak to musí jasně být za 100%!

Novodobý pokus o Clockwork Orange říznutý Hair. Takže je tu vše co tyhle filmy velice dobře nabídly a zpracovaly už před desetiletími: 1. válka ve vzdálené zemi, tady Kuvajt místo Vietnamu, 2. hudba a nespoutaný život, tady punk-rock místo hippies, a 3.drogy a nesmyslné násilí a vybíjení si existenční frustrace teenagerů z docela rozvrácených a nezdravých rodinných prostředí. Nepovedlo se. Ani pozadí Gulf War jaksi nepomohlo. To jsem vůbec nepochopil. Jakože mládež z disfunkčních rodin je o to urvanější z řetězu a o to víc destruktivní a vandalská, když jejich země jde kdesi ve světě do války? Ano, na konci jeden z protagonistů aby se vyhnul vězení podepíše nástupák do US army aby byl deployed v Kuvajtu, ale to mě opravdu nedojalo. Samozřejmě opět vykrádačka Formana, i ten týpek měl po celý film delší máničkovské vlasy jako správnej rocker a na konci smutně kouká jak mu holej hlavu strojkem při odvodu. Jakože abysme viděli jak byla Gulf war nesmyslná a ničila životy mladých američanů, kteří se jen chtěli bavit a hrát v kapele. Některé scény oznamování úmrtí vojáků rodinám v USA suburbs byly opravdu ochotnicky a velice melodranaticky zpracované, a prostě celkově trapné, bez přesahu. Zničeho nic vidíme jak u dveří jakýchsi neznámých postav o kterých nic nevíme oznamuje důstojník z US Army předáním ofiko dopisu že jejich syn byl zabit v akci. Úplně mimo mísu a nechává to diváka tuplem na pochybách, co chce vůbec režisér tím filmem sdělit...WTF? Trapné, trapné, trapné. 35%

Tohle je taková kadence a baráž vizuální a verbální, že je to jasně dělané na sledování znovu a znovu a znovu, jak to jen děti umějí. Do zblbnutí. Pak snad jde pochytit úplně všechny vtípky a reference. Chris McKay ukázal, že lze být nad věcí, humorný, odlehčený a přitom nabitý akcí a taky silným (pro děti) vzkazem. Já se bavil po celou dobu. Zápletka byla nápaditá, flipantní. Za mě 100%!

Imbecilní asijská psychedelická sračka o mladé začínající alkoholičce a jejím těžko uvěřitelném nočním tahu, kdy vyžahne celou svou váhu v alkoholu ale přesto zůstává čilá, střízlivá, upravená, při síle a při smyslech. I když o tom posledním by se dalo v průběhu filmu i dost polemizovat, a to hlavně u diváka. Vypadá na 15, ale přitom chlastá jak starej námořník. To má být asi nějaký vtipný kontrast v Japonské kultuře, jemná, křehká dívenka vystrojená jak na katechismus do nedělní školy s postavou Barbie chlastá první ligu s ožungry z mokré čtvrti. Ha ha. (Not funny). Mezitím se tam rýsuje imbecilní, infantilní a nesympatická love story s jakýmsi brejlatým debilo-lůserem neustále nadbíhajícím holce, která ho totálně ignoruje, a člověk by jí i jemu nejradši dal facku, za tu imbecilní zoufalost a ochotnickou "roztomilost" kdy ona je tupá a nechápající a on nemotorný hňup a ňouma. Mezi Odpadem a jednou hvězdou zvítězila hvězda jen díky zajímavému vizuálu ke konci, na který by tedy dle mého pouze alkohol nestačil a připadal mi hodně lajznutý LSD. (Možná byl i nějaký vizuál uprostřed, to ale nevím, zdřímnul jsem si...). Ale i tak je to jen půl hvězdy, páč tohle crazy psycheledické animační třeštění není v anime nic nového a za účelem udržení pozornosti a šokování diváka za každou cenu je neustále recyklováno a napodobováno v každém druhém filmu anime typu. Už bych chtěl taky jednou vidět nepolopatické ztvárnění dvou zamilovaných lidí jinak, než že se opravdu vznáší vzduchem nad městem, či krajinou a hezky jim povlávají šaty a vlásky, popř, že jim narostla křídla a nebo najednou z té lásky nebeské, umí lítat jen tak a tupě si při tom čumí z očí do očí. Chápu, že dorůstají nové a mladé generace, pro které je tohle vše světoborná novinka a můžou a asi i jsou z anime nadšení, páč jich ještě tolik neviděli. Mně se první anime kousky také líbily jako něco neotřelého, exotického a zajímavého z Japonska. Čím je člověk starší a čím víc jich viděl, tím víc je ta sterotypnost a to neustále stejné filmové animační vyjadřování prostě k zblití. Člověk s věkem brzo prokoukne, že je to furt ta samá formule, jak přes kopírák. Zde navíc čistá propagace alkoholismu mi vůbec nesedla ani mi nepřipadla vtipná, či zajímavá. Navíc glorifikací alkoholu nabádat de facto k závislosti mladé lidi se mi zdá přímo nechutné. Alkohol je karcinogen, a stejně tak jako normální je nekouřit, je i normální nepít. 10%