kockodan

Dobrá filmařina, která určitě vtáhne, i když podvědomě nechcete, příběh, bohužel na hovno, ale totálně. Opět nás mají "bavit" eskapády totálního idiota? Homer Simpson vykazuje větší inteligenci. Stupiditou a absurdností mi to připadalo jako dlouhá epizoda Simpsnů, akorát tentokrát hraná. Opravdu trapárna, škoda ten formát kamery, soudtracku i zajímavých postav, ale dívat se furt dokola na jeden fuck-up neustále, non-stop a v každé vteřině filmu neskutečně uřvaného Sandlera za druhým, na to nemám ten správný fajnšmekrovský žaludek. Být to s někým jiným a scénář poupraven aby dával smysl, tak dám 4 - 5 hvězd s radostí, takhle jsem už ale po třetí co se nepodařilo vyšmelit prachy z podvodnejch obchůdků a šméček začal být opravdu nasraný jakým směrem, do nikam, se film ubírá. Chce to opravdu hodně silné nervy vydržet Sandlerovo Newyorsko-židovské řvaní po celou dobu filmu, ledaže je to váš šálek humoru a pak musíte mít u tohohle 135 minutový orgasmus. Já mám z toho vyrážku po 10 minutách. Ale ani když se přemůžete a tu jeho neskutečnou píčusovitost a hlavně neustálé, nikdy nepolevující řvaní na všechny a na všechno přežijete, tak se žádného rozuzlení či katarze stejně nedočkáte. S bídou 30% a to jen za dobrou kameru a dobré, hlavně ženské obsazení.

Co furt kurva máte s těma 90% a 85% a podobnejma píčovinama? Pro mě za 100% obě dvě (zatím) série. Přehlídka elitářských nechutně bohatých psycho-zmrdů pár eksceláns! Někdy je člověku z jejich chování na blití, a to chce opravdu mít žaludek zahrát postavu Romuluse, člověku se ani nechce věřit, že to lze, se takhle před kamerou zmrdovatět, a váhá, zda Culkin není takový zmrd opravdu i v běžném životě a prostě jen nehraje sám sebe, tedy opravdového zmrda. Já snesu hodně, ale jeho postavě přeji nějakou opravdu hnusnou ponižující smrt. Nejlépe nějakou funny dekapitaci... A aby z toho byl morbidní meme kolující navždy po netu! To samé Mcfadyen, takového ubožáka, to se hned tak nevidí. Celé dvě série jsem se nemohl rozhodnout zda má Sarah Snook ksicht pěkný nebo ošklivý. Nakonec jsem shledal, že mi její ciferník připomíná ropuchu z reklamy na Budweiser, a je tedy hnusná! Starýho zmrda Logana mohl zahrát určitě někdo vyšší než 155 cm malý pivo Brian Cox. Přesto 1. i 2. série, obě v pohodě za 100%. Já se bavil královsky! P.S. Škoda že v 1. sérii na team building ta Praha nevyšla!

Příběh o closeted ass pirate politikovi Jeremy Thorpovi, aneb co vše může způsobit ztracená national Insurance card (kartička pojišťovny). Už jen z důvodů jakým posh britským akcentem nejvyšších společenských kruhů je precizně vyslovováno slovo "homosexual", s důrazem na každé písmenko v něm, stojí za to tento triptych vidět. Nejsmutnější a zároveň nejveselejší na něm je to, že jej napsal sám život. Jen jeden Zlatý Glób pro Bena Wishawa za roli Normana Scotta je dle mého názoru málo. Jeho mentally unstable stable boy byl prostě fenomenální. Granta nesnáším, takže pro něj za dokonale ztvárněného Labouristického closeted slizouna a všehoschopného psychopata Jeremy Thorpa (byl to nejvyšší politik v UK in the 60's, takže: well, DUH!) pouze imaginární poplácání po rameni. (Ano ano, uznávám, že ho ztvárnil dokonale, a už mi s ním dejte pokoj!). Na celé aféře nebyla ani tak skandální samotná homosexuální aféra vysokého politika britské politické scény (i když jsou jí věnovány de facto celé první dva díly a v 60's a 70's tento juicy tabloid fodder hýbal celým národem), ale jakým způsobem se vedl následný soudní proces, kterému je věnován poslední třetí díl, a jak byl celý případ souzen elitářským, podjatým a neskutečně homofobním soudcem Cantleym. Doporučuji shlédnout scénku na YouTube kde geniální komik Peter Cook paroduje podjatého Judge Cantleyho proti Scottovi, jako soudce nejvyššího soudu ho nazývá ve veřejnosti a tisku otevřeném soudním jednání před všemi (!) parazitem, příživníkem, apod. přívlastky, a de facto přímo radí porotě jak se má rozhodnout, tedy jednoznačně v neprospěch Scotta. Scénka (Peter Cook's biased judge sketch) je naprosto geniální satirou na judicial system a elitářství vládnoucího establishmentu nejen v Anglii 70. let, ale přetrvávající dodnes v určité míře ve všech vyspělých státech, včetně ČR. Ruka ruku myje a vrána vráně oči nevyklove, že? Za mě 100%.

Žánr je u tohoto uveden jako Komedie, což je na celém seriálu asi to nejvtipnější a nejsmutnější zároveň.

Docela smutné podívání. Myslím, že se jich dalo vybrat jako vzorek víc, ale asi se nechtěli účastnit. I tak s vybraným vzorkem vypatlanců to byla docela dobrá sonda do totální prázdnoty lidské duše! Ty konce budou velmi nepěkné. Bude o nich za několik let taky dokument? Doufám, že ano. :) 100%

Shia LaBeoufův fotr byl imbecilní, dementní, agresivní, násilnický super-zmrd a čurák, a proto byl v minulosti Shia LaBeouf taky čurák. Tedy alespoň se tak za mlada choval, než napsal tento terapeutický a doufejme že pro jeho utýranou dětskou duši i hojivý a léčivý scénář k tomuto autobiografickému snímku. Zabývá se velice osobním a citlivým tématem dětského abúzu a je dobře načrtnutý na pozadí LaBeoufa dětství které musel trávit s tímto super-mega-zmrdem, kterého ve filmu sám hraje. Na tak nechutný abúz jaký mladý LaBeouf zažíval z rukou svého pojebaného psycho fotra se občas ani nedalo dívat. Film plyne docela zajímavě prostřihy dospělého LaBeoufa v rehabu a delšími flashbacky z jeho neradostného dětství jakožto dětského herce žijícího se svým agresivním polodementním fotrem s IQ jen mírně přes 65. LaBeouf ztvárňuje svého otce tak dobře, že byste jeho postavě s radostí dali v průběhu snímku cca 25 krát až 55 krát po tlamě tak, že by se už nepostavil na vlastní nohy. Bohužel, i on je jen obětí zase své výchovy a dysfunkčních rodičů, což ovšem neomlouvá jeho chování vůči vlastnímu dítěti. Vše u něj nasvědčuje na nějakou psychickou poruchu, mental disorder asi určitě cluster B personality, narcissismus, nebo i psychopatie s neléčeným CPTSD. Po těch všech divokých a bizarních extempórech, kterými si LaBeouf v mládí jako již etablovaný hollywoodský herec prošel a o kterých jsme četli v bulváru, se mu ani člověk nediví, že je díky svému zmrdo-fotrovi tak fucked up. Film definitivně dává smysl v kontextu LaBeoufova osobního života a herecké kariéry, a hlavně je mementem pro hlubší pohled na lidské konání a lidskou existenciální tragédii, mental health issues, alkoholismus a další dysfunkce, jež se dědí generačně, než jakou nám povrchně předkládá bulvár, nebo i jen suché reportování mainstream médií. I když jsme asi tušili že něco s LaBeoufem není v pořádku, když se v civilu chová jak se chová, tenhle film je opravdu eye opening a myslím, že to chtělo velký koule se do něčeho tak osobního pustit a předložit to světu. *"The only thing my father gave me that was of any value is pain. And you wanna take that away!!?"* 85%

Levičácká, silně a otevřeně hateful anti-Trumpistická, demagogická, entitled YouTuberka moderní progresívní doby, ale za to dle dnešních liberálně-progresivních parametrů novodobé snowflakové kvóty plnící: 1. lezba, 2. žena a 3. ethnic minority. Jen tyto tři atributy + exposure na YouTube kanálu, jí zajistily vlastní talk show. Rozhodně ne talent. To by se odrazilo na sledovanosti a reviews. Co víc si může hrdlo levičácko-feministicko-liberálního snowflake přát! Naplníme kvóty i kdyby se na to nedalo dívat. A taky že nedá. Lilly je od první epozidy neskutečný cringe-fest. Prkenná, rádoby rozverná, poskakující a gestikulující jako Vanilla Ice ve svých 90's klipech. Oblečená do glamour ghetto attire, aby se jakoby přiblížila lidové demografice mladých Yuotuberáckých fanoušků Bernieho, Hillary a Grety. To, že dnes dostala prostor v prime time slotu jen pro svoji etnicitu, gender a sexuální orientaci je do očí bijící. Žádné pořádné zajímavé hosty se jí tam taky nedaří bookovat a 20% na Rotten Tomatoes od diváků hovoří za vše, i když od "profi" neo-marxistických levičáckých pisálků má samozřejmě nekritických 100%, a to jen proto, že je hnědá, žena, lezba, a je konečně jako takováto niche minorita reprezentována v mainstreamu. Já nemám absolutně nic proti tomu, že je Lilly žena, lezbička, ani to že je ethnic minority v Kanadě, mám problém jen s tím, že prostě holka nemá talent a není funny. Na Ellen se dá koukat aspoň když dělá stad-up. Lilly bohužel není zajímavá, ani zábavná, a je nad slunce jasné, že jen její gender, athnicity a sexuální orientace jí zabezpečily hlavní večerní show. Její YouTube channel neznám, a popravdě ani nechci, nejsem cílovka, a stačí mi vidět jak si vede jako moderátorka Late Night Talk Show a je mi jasné, že její YouTube aktivita nemohla mít žádnou kvalitativní zásluhu na tom aby se dostala do televize. Jak jí šanci ukázat co umí, a prostor v hlavním vysílacím čase ze srdce přeju (i když to tak dle toho co píšu výše nevypadá), tak prostě Lilly to nedává. Zatím nepřesvědčila skoro nikoho že na to má. Mimochodem takové zoufalé pokusy za každou cenu reprezentovat utiskovanou ženskou menšinu v mužsky dominovaném odvětví showbusinessu už tu byly, a taky pohořely. A opět zde byl zohledňován gender namísto věci mnohem důležitější když jde o zábavu, tedy zábavnost. Duh! Jen pár příkladů za všechny: Queen Latifah (cringe-fest s B a Z lister guests, jen 2 sezóny), Chelsea Handler (zpolitizovaná slepičí, hystericky anti-Trumpovská levičácká drbárna o hovně, 2 sezóny), a pak klasické nose dive pokusy které crashed and burned velmi rychle, a byly po právu díky své ubohosti a nulové sledovanosti zaříznuty pod tíhou své trapnosti, bezduché prázdnoty a plytkosti ani ne po jediné sezóně, jako Busy Philpps, Sharon Osbourne, a za všechny honourable mention Khloe Kardashian - Kocktails with Khloé. Yayks! To se nedalo koukat ani v řádně zhuleném stavu pro zábavu, člověk se chtěl fakt zabít už po 5 minutách! Jak mám zábavné ženy-komičky a entertainerky rád, ty opravdu dobré se drží standupu, sitkomů, filmů a zábavné TV, zkrátka svého kopyta, a vyhýbají se Talk Shows jako čert kříži, a asi ví proč. Jen proto, že Late Night dominují chlapi tak my feministky vytáhneme Lilly Singhovou a vám zlým bílým hetero chlapům ukážeme ty ty ty!, už to není jen tvůj boys club, jaksi nezafungovalo. To se raději podívám na talentované a zábavné chlapy (i když i tam je výběr omezený), kteří late Night Talk show scénu zaplňují dobrou sledovaností a zajímavými hosty již po desetiletí, protože ač existují zábavné a funny ženy, jako v např. Joan Rivers a její The Joan Rivers Show, které mělo dobrý 4 letý run na přelomu osumdesátek a devadesátek, není zatím žádný přesvědčivý důkaz ve formě oblíbenosti či sledovanosti, že by se masy chtěly nechat pozdě večer bavit Lilly Singhovou a nebo bože chraň Chelsea Handlerovou. Sorry jako, divák, kvalita a talent, nikoliv snowflake kvóty a reprezentace minorit za každou cenu rozhodují o přežití v tomto businessu zvaném show! 0% (toxický) odpad jaderného formátu!

Jestli takhle laxně a v rámci možných podmínek "fešácky" vypadaj vězení pro vrahy v celé Americe, tak se divím, že jim jich tam neběhá po svobodě víc. Ty poměry v tom lochu, to je teda bizár na entou! Když si člověk připomene, že je to dle skutečné události, tak to aby se bál spíš být Americkým občanem na svobodě. Arquette nesnáším, a proto mi do role vypatlané, hnusné, tlusté, debilní, umašťené redneck slepice náramně sedí a je tolerovatelná. Zbytek mužského ansámblu je naprosto skvělý. Del Torovi ten psychopatizmus kape z uší. 80% za rozvláčnost.

Izraelský utečenec, který dostal z vojny v Izraeli PTSD, se přijel na vlastní pěst naturalizovat do Paříže aby se z něj stal echt-Francouz, což by mu možná i docela šlo, kdyby už se bohužel před tím nestal magorem, což skoro dozajista způsobí, že v naturalizačním procesu člověk pak jaksi dost nežádoucím způsobem vyčnívá, což je vždy jaksi docela dost na překážku účelu tohoto procesu, tedy naturalizace samotné, kvůli které do Francie přijel především. A tak je Yoav (skvělý Tom Mercier - na kterého se těším v dalších projektech) beznadějně zacyklen do jakéhosi Groundhog Day oparu ála bageta-eiffelovka-baret, při kterémžto cyklu není schopen ze sebe setřást Izraelskou minulost a odrazit se od nějakého pevného bodu a začít svůj "nový" život s čistým štítem od znova ve vysněné Francii. PTSD z vojny není žádná prdel, ale i tak jsem se v tomto herecky, výrazově i dialogově příjemně minimalistickém weird ass French filmu (jinak taktéž nazýváno nová francouzská vlna) párkrát od srdce zasmál. "Do you even know any famous French people? ... -Celine Dion!" a "Boredom structures me!". Je to poctivé filmařské uchopení příběhu jednoho bláznivého mladíka, co se rozhodne pro bláznivý a radikální krok ve svém životě, opustit mateřskou zemi a vydat se bez peněz a kontaktů, jen tak nazdařbůh do Francie a zrovna a nemlich tam řešit se všema lidma co potká, ale i s náhodnejma kolemjdoucíma na ulici a v metru, že je Žid jak poleno a co voni s tím jako. Krom toho, že nechápu, proč jsme se museli celý film několikrát dlouze dívat na Yoavova obřezaného šulína, asi celkově jen jediná výtka: nemuselo to trvat 2 hodiny. 75%

Třetí díl mě ubil nudou a pomalým tempem, že při dalším zdlouhavém, polopatickém a v celé délce featurovaném drag vystoupení v pubu v Ohiu jsem musel dát pauzu. Je vidno, že executive producer Rumpál už je zdatná padesátnice a asi proto je to natočeno 90's stylem televizního vyprávění, tedy na dobrou a kvalitní jakoby-filmovou kameru, ale zároveň to neztrácí TV intimitu hodící se skvěle do obýváku. I filter působí devadesátkově a všichni kdo kdy viděli něco z 90's USA televizní tvorby, nebo Hallmark movie, vím o čem mluvím, (think Beverly Hills 90210, nebo Dr. Quinn, Medicine Woman :). Rychlé výměny, briskní dialogy a klipovité gagy se tehdy prostě nenosily a ani v tomto dílku u Rumpála stále nenosí. Všechny záběry jsou pomalé polopatické a televizně dokonalé. Všechny gagy, vtipy a repliky skvěle secvičené a přednesené herci přesně na svých značkách a s přesně natočenými hlavami ke kameře v daném úhlu jak předepisoval scénář, vše vyartikulované, nasvícené, do detailu nesnímané a pro starší obecenstvo naeditované až když pointa pěkně dopadne, pak teprve ztmívačka, či cut. Babča v Minessotě u staré crt TV musí totiž pointu nejdřív pochopit a na to jí musíme dát přece jen pár vteřin navíc, než scénu střihnem, pak se teprve s dějem můžeme pohnout dál. Šnečí tempo a devdesátkový styl televizního řemesla mi nejprve nevadily, (trocha nostalgie přeci nikoho nezabije) ale při třetí epizodě už toho má člověk fakt plný brejle a byl by rád za alespoň jednu klipovitě setříhanou svižnou montáž, brisknější dialog, či automobilovou honičku, nebo aspoň nějaký ten spalstick, jako bylo např. "Who was a better Tina" v E02, i když i to by se dalo zrychlit a vyždímat z toho nějakou modernější řachandu. (I když popravdě u dvou Týn jsem se bavil zatím asi nejvíc a jen jednou, což je na 2.5 shlédnutých epizod hodně málo). Málo je i toho co by mě zde udrželo až do konce první série, jelikož nejsem zrovna Rumpál fanoušek, kteří asi tenhle Rumpálův osobní medailonek udou žrát i s flitrama i kdyby tam jen 45 minut v kuse třásl zadkem do kamery, a přes rameno volal "Heeeey, Bitch!" I když příběh bezprizorního desetiletého deprivanta feťácké šlápoto-matky a aged queen společně spojené na neplánované joyride je docela zajímavý a Rumpál mě utlumeným a dosti civilním projevem velmi mile překvapil. Malá zlodějka je castingově taky dobrá volba a jejich chemistry rozhodně neskřípe. Kdo mi vadí jsou cartoonish charaktery bývalého Latino přítele-kriminálníka a jeho eye-patched Asian evil sidekick, která je už opravdu od hlavy až k patě karikaturní postavičkou z každé druhé béčkové gangsterky, či karate flicku! Dal bych modernější a hlavně svižnější televizní kabát co se týče kamery, střihu i dialogů a taky bych dropnul 90's filter a dalo by se to snad i binge watchovat. Já ale přešlapuji už u třetí epizody a nejsem zatím rozhodnut, jestli mě dostatečně zajímá jak oba protagonsti dopadnou, abych to dotáhnul až dokonce... 30%