Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (387)

plakát

Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976) 

Tuhle komedii jsem jako dítě miloval. Všichni jsou dobře ujetí a crazy, šíleně vtipně přehrávají, všude strašně vypjaté, až řeckotragedijní emoce kvůli totálnímu hovnu (televizi, pračce, atd.). Hádky na schodišti, na pavlači, na chodbách v paneláku, skvělá Janžurka hraje každou scénu strašně hystericky, jako by jí šlo o život anebo jí měla prasknout žilka. Obě rodiny v tom nasrat a přechytračit tu druhou se chovají jak totální infantilní malí Jardi na pískovišti a je vidět že si ty naschvály náramně užívají a mají z nich nefalšovanou, škodolibou, dětinskou radost. Prostě parádní podívaná a zábava. Z dnešního pohledu již úsměvné, ovšem za socíku v době nedostatku kvalitního spotřebního zboží asi dost aktuální a hlavně zábavným stylem tepající nešvary centrálního hospodářství. Za mě 90%.

plakát

Zahrada slov (2013) odpad!

Trapná, nudná a zdlouhavá píčovina pro foot fetišisty s neskutečně vlezlým a nikdy neutuchajícím klavírem Jiřího Maláska v pozadí! Blééé! Z té schmaltzovitosti a lepkavosti se mi zvedá žaludek ještě teď. To je pro mě asi definitivní konec se všemi asijskými anime. You've seen one, you've seen 'em all! Tento žánr už nemá co nabídnout, vykrádá své vlastní vykradení už z před 20 lety. Furt dokola stejná "každodenní poetika" vaření čaje, krájení zeleniny, všech možných pohledů na město, přírodu v parku, ptáčky, deště bubnujícího na všechny možné i nemožné povrchy, romanticky povlávající anime vlásky hlavních hrdinů a hrdinek... Fuj, stokrát opakovaný hnus, klišé a "osvědčená" formule, která se už snad musí všem zajídat. Ale dáme tomu "krásny" vizuál, a blbečkové nám to sežerou i s navijákem. Pseudo-poetika, trapná melancholie a prachsprostá nuda plytkého příběhu, jakoby nikomu nevadila, páč je to "japonský" a "anime" a přece "ten dokonalej vizuál", no né. Tak nebuď před kamarády za nekulturního debila, a neopovaž se říct o té trapné, nudné sračce něco negativního, kyž přece koukat na animé a žrát ho i s chlupama je tak in! "0%

plakát

Kazišuci (2018) odpad!

Nevtipné, velmi, velmi NEVTIPNÉ. Hodně špatný scénář, a opravdu trapné a nudné. A už jsem zmínil že je to nevtipné? To je u komedie nejhorší prohřešek, když je nevtipná. Fujtajxl! Nejdřív jsem myslel, že dám aspoň jednu hvězdu za paragánský kotoul mamky zpoza komody ke křeslu v hotelovém pokoji, kde se její dcera zrovna chystala mít svůj první deflorační prom-sex, ale nakonec jsem usoudil, že jeden vtipný gag je na 1:40h dlouhou "komedii" opravdu málo, takže zůstávám sveřepě na odpadu! A kdyby na mě ISIS komando mířlo kalašnikovy a musel bych říct ještě jedno pozitivum o téhle sračce, tak bych asi dodal, že alespoň teen postavy se nechovaly úplně debilně ztřeštěně a nelogicky aby vznikaly slap stick situace, jak jsme z teen komedií zvyklí, ale byly svým chováním v naprosté normě a uvěřitelné. Ale to bych byl býval řekl opravdu jen proto, abych si zachránil život. 10%

plakát

Kapitán Bombarďák ve filmu (2017) 

Závan čerstvého a osvěžujícího vánku! Od animáče, který bývá primárně určen pro děti a jen částečně pro dospělé, se chci opravdu jen zrelaxovat, vypnout a být baven tím, co je mi předkládáno. To se naprosto povedlo, psaním, vtípky, zápletkou i neúprosným tempem, které nedávalo šanci na jediné hluché místo. Prostě skvělá práce. Já byl v tomto ohledu dokonale obsloužen, zaujmut a pobaven. A co víc, tvůrci mě nahlas rozesmáli, jakože zuby mi byly vidět a vydával jsem hrdelní zvuky a i mé ochablé břišáky se zapojily do této už tak zřídkavé akce, jakou je upřímný smích u dobrého vtipu, a né jen pobaveně roztažené koutky úst. A vytýkat dětskému filmu WC humor? Na mě zabírá pokaždé a všude, ale to je otázka osobního vkusu. Takže do divnýho chlápka co se prohání před veřejností ve spoďárech a záchodové mísy skoro v hlavní roli se prosím nestrefujte! Jestli chcete hluboké dialogy a dospělácká témata, pusťte si Beverly Hills 90210, nebo Melrose Place. Za mě 100%

plakát

Easy (2016) (seriál) odpad!

Tak za prvé, tohle dílo je nazýváno chybně antologií, čož dle výkladu slovníku cizích slov znamená výbor z literárních děl více autorů, ale je bohužel celé od jediného autora a to Joe Swanberga. A ten je co se psaní "příběhů" naprostý zoufalec bez talentu a schopnosti zaujmout. Odpudivě nudné, trapné, nezáživné a neinventivní historky, zvláště první dvě epizody ze série 1 mě nezaujaly ani nerozesmály ani jednou, což je další fail, jelikož v jejich záhlaví se píše žánr comedy. Protože však dávám šanci každému seriálu vždy třemi episodami, zhlédl jsem bohužel i část té třetí. Ovšem jen 8 minut protože Swanbegr servíruje opět to co v předchozích dvou, všichni nechutně usměvaví, šíleně v pohodě, hlasití a přeřvávající se, neustále se navzájem objímající, a obnoxiously američtí. Všechny tři episody mě neskutečně sraly naprostou absencí jakéhokoliv příběhu, vzrůša, či vykreslením absolutně nevěrohodných postav a odporně přehrávanými charaktery. Hnus a odpad nejhrubšího zrna. Na Swanberga si budu od teď dávat pozor a religiózně se mu vyhýbat!

plakát

Pepa (2018) odpad!

Fujtajxl!

plakát

Muž jménem Ove (2015) 

Starý nerudný debil se v 59 letech po vyhazovu z práce ne a ne zabít páč ho furt někdo vyrušuje (noví sousedi, staří sousedi, jejich vlezlý fakani.. atd), z toho má asi plynout ta komedie, ke mě však žádná nedoplynula. Spíš křeč. A to hlavně v podobě "milé, rozšafné a lidsky vroucí" Syřanky s echt švédským uvědomělým a progresivním manželem. Do toho sladkobolné flashbacky ze staroušova dětství, mládí a ranné dospělosti, a k nim tklivé smyčce. Jakože asi balanc mezi komedíí a schmaltzy dojákem. Dal jsem tomu přesně 49 minut a na druhou hodinu do konce mi už fakt nezbývaly síly. Jestli tohle je podle Švédů komedie, tak to tedy potěš koště. Pravá tragédie je ovšem 81% v červených zde! Ode mě 25% a to jen proto, že mám dnes dobrou náladu!

plakát

Můj život jako pes (1985) 

Léto u prima strýčka plné erotického poznávání, chtěného, i nechtěného pro malého chlapce, který přichází kvůli nemoci o zlou a neschopnou magor-matku i o milovaného psa se kterým je kvůli rajzování po pěstounech násilně odloučen. Rány a nepřízeň osudu zpracovává velmi statečně, jak jen to houževnatá duše malého dítěte dovede. Hlavní hrdina tento chvílemi zdlouhavý a místy i dosti nudný příběh držel hravě nad vodou svým bezprostředním herectvím a neuvěřitelnou přirozeností ve výrazu. Vše bylo maximálně přesvědčivé a tak určitě klobouk dolů i režisérskému vedení. Jeden z nejlepších dětských herců jakého jsem viděl. Za nudu a rozvláčnost a často i držení diváka na jednom místě aniž by se příběh smysluplně vyvíjel dál, dávám 2 hvězdy dolů. Stopáž max. do 1h:20m by filmu slušela více. 75%

plakát

Den za dnem (2017) (seriál) 

Tragická hrůzostrašnost nejhoršího amerckého sitcomového ranku. Vrcholně nesympatická Justina Machado s trapnou Ritou Moreno tvoří opravdu cringe-worthy základ této bezúsměvné taškařice, která v roce 2017 posouvá vývoj žánru sitcom o několik mílových kroků zpět. Goofy lesbická teenager dcera trapně přehrávala, a pitvořila se v každém záběru obličejovými "reakcemi" na každé dění a repliku okolo ní... Z té jsem opravdu rostl. Navíc na lesbičku byla až moc feminní, a proto totálně nepřesvědčivá. Mladý syn v podání Marcela Ruize byl jediným protagonistou jehož herectví a výraz mi nevadil. A to je co říci o 15 letém debutantovi. První tři episody jsem u tv proseděl absolutně bez jediného úsměvu, o smíchu, či výbuších huronského řevu se absolutně nedá mluvit. Pilot byl asi nejtragičtější. Těsně před koncem jsem si uvědomil, že jsem se za celých 45 minut ani jednou nepousmál! Pár legračních situací a replik zajistil v nekolika následujících dílech Schneider, ale to je asi tak vše. Dlouhatánské prostoje, čekání protagonostů po replikách na smích obecenstva, špatný rytmus, úmorná předvídatelnost a 100 krát omleté gagy ze stovek klasických sitcomů let minulých. Kdyby hlavní hrdinky nebyly trapačka s nesympaťačkou dal bych o hvězdu navíc? To bohužel ani omylem! Originál neznám, ale předpokládám, že to byl klasický sedumdesátkový sitcom, který by už dnes neobstál, ani humorem, hereckými výkony, časováním ani tehdejšími tématy. Tím, že ho oprášili po 40 letech, napsali do něj dnešní progresivní mileniálská "palčivá" gay a gender témata, ovšem vůbec nezměnili fakt, že opět nebstojí. Rozhodně ne s nevtipným psaním a tímto podprůměrným castem. 35%

plakát

Pose - Pilotní díl (2018) (epizoda) 

Ve scénách z Ballů jako bychom se přenesli přímo do dokumentu Paris is Burning o 30 let zpět. Filmařská dobová akurátnost je zde dechberoucí. Už jen za to 5 hvězd. Storyline se rozvíjí naprosto skvěle a přináší velké možnosti pro růst a vývoj postav. Už teď vidím v seson 5 nebo 6 kdy Damon (Ryan Jamaal Swain), skončiv úspěčně taneční školu, se stane proslulým tanečníkem a jeho fotr bude jen závidět a snažit se vetřít zpět do jeho života, a nárokovat si jeho peníze a slávu. Mimochodem scéna kdy homofobní otec Damona zmláti opaskem za to že je gay a poté ho i za podpory religiózně pomatené matky vyhodí z domu, je přesně to co se stalo režisérovi a tvůrci Ryanu Murphymu když udělal coming out svému otci. Ten ho také zmlátil řemenem do krve. V Pose se probírá nedávná minulost z počátků nákazy HIV/AIDS, ale i tehdejší diskriminace všeho a všech co nebylo v New Yorku 80. let bílé, bohaté (nebo alespoň middle class) a heteronormativní, a také důležitost rodiny v jakékoliv podobě, a pro mladého člověka mít podporující zázemí a někam patřit, citit se tam akceptován takový jaký je. Žádná rodina, ať už jakkoliv náhražkovitá není méněcenná, či podřadná té původní. A když původní je dysfunkční, pak jakákoliv komunita suplující podporu, pospolitost a lásku je jí vysoce nadřazená a má rozhodující funkci mezi životem (na ulici) a smrtí (tamtéž). Za mně tedy Tens all across the board! 100%!