Awer

Hezky, mile, přiměřeně osobně zpracovaný dokument, ze kterého bych vynechal pár vět, kdy je to už lehce užvanĕné, ale celkově musím ocenit vybalancování odbornosti a srozumitelnosti, aktivismu a "selského rozumu" atp. Myslím, že kdo je základně otevřený, najde si v tom své a pochopí, že i ti "magoři" jsou velmi masokostní lidé.

Po Nadměrné velikosti pro mě další letošní festivalové rozpačito. A to jak po řemeslné stránce, tak z pohledu hodnotového poselství. Světlé chvilky to rozhodně má, začátek je opravdu velmi slibný, ale ostrost se nesmírně rychle rozplizne a pak jsou to prakticky až do konce spíš ty momenty než nějaká setrvalá nálož. Použití některých prvků (jako hajzlbáby-filozofky) je vysloveně mechanické, předvídatelné a působí jen jako neschopnost rámovat děj bez tvrdé postavy vypravěče. Nepřidává tomu ani ona mravní message. Ač film o mladých, je to minimálně v Česku boomerská opěva toho, jak je vlastně všechno konzervativně krásné a OK. Způsob, jakým k takovému obrazu film dospívá, je navíc neskonale naivní a působí asi jako představy sedmiletého dítěte nebo mimozemských dovolenkářů, jak to tedy v té lidské společnosti funguje. Kde Groundhog day filmařsky zářil a ideově vykračoval z konzervy, bere JDN solidní zpátečku. Je to bohužel širší trend a osobně o tohle žáčkovské cringy "v pořádku" vůbec nestojím.

Ten materiál je automatická výhra. Ale stejně tak byl i novinářsky. Podělat to je snadné. V tomhle případě se to naštěstí nestalo. I když co je katarze vstříc hrůze takového rozměru?

Fakt hodně awkward věc totálně na pomezí komedie a existenciálního dramatu. Ale celkem dobře provedený a origo

Velmi zjednodušená, ale humanisticky působivá studie

500 hodnocení, 43 %, 1 člověk ve fanklubu. Tohle "béčko" je absolutní hidden gem csfd a asi největší ukázka šosáctví jeho osazenstva. Kdyby úplně totéž (ok, o trochu retardovanější) natočili o pět let dřív Francouzi, bylo by to ó jak adekvátní, téměř alternativní, chytré a umělecké. Jo, je to "pouhá" alegorie. A jo, prodává i těly ústředního dua, především Jennifer Connelly. Ale zatímco u Bigasovy 16leté Šunky Penélope je OK se královsky bavit a oplzle onanovat, zatímco u levného sexismu a rasismu Bažantů je OK vynášet do nebe ó tu adekvátně bláznivou Francii, tady se totéž v mnohem přiměřenější podobě provozovat nesmí, respektive se to vůbec nechápe ve svém záměru. Boží film, kterému by samozřejmě šlo vytýkat mnohé, ale má perfektní vibe a rozhodně, rozhodně, rozhodně není béčkový. P.S. Ten překlad názvu je hrozný a asi tak nějak předznamenává celé následné divácké neporozumění. Hledám místo - mnohem výstižnější směrem k oběma

Forma brilantní, ale obsahově neskonale povrchní a prázdné. Takhle by byla lepší pětinová stopáž, ještě větší zapojení hudby a pseudodokument ve stylu Koyaanisqatsi. Nebo naopak 3x delší stopáž, ale místo povídkového cyklu skutečný seriál

I když Allen má tu schopnost z vraždy skutečně a nepsychopaticky učinit něco legračního, ten film na tom základě spíš vrávorá než stojí a chybí mu v podstatě jakékoli silné situační ideje. Divný, asi jako Abe.

Ke konci už je to takový překombinovaný/předvídatelný a přitažený za vlasy. Taky jako by se zapomnělo, že náš hlavní hrdina se přece chystal na výjezd s divadlem do zahraničí anyway. Hlavně první dva díly ale super a z toho tisíckrát vytěžovaného námětu docela origo.

Feminismus druhé vlny v jednom roce, respektive 120 minutách. Spousta idealizací a filmařských kýčů. Ale celkově hřejivá (každá žena objevuje v sobě člověka snadno a rychle! [teď jen najít způsob, jak by ho v sobě mohli objevit muži]) a pravdivá (feels like it – nic víc, nic míň) sonda. A je mooc hezký, jak to končí. Toho jsem se bál nejvíc, nicméně právě tohle je to nejlepší. Soudíte, že je to ořepané a stokrát lépe zpracované téma? Pak je podle mě značné riziko, že nedokážete pochopit jeho nuance. Film má pro vás jednoduchý, byť trochu arogantní vzkaz: vaše smůla.