Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (316)

plakát

Mark Cavendish: Nikdy není konec (2023) 

Filmařsky hodně průměrné, prudí mě tam i neustálý podcastový Lance Armstrong (jako by nestačil už Merckx, sám velký sypač a v jeho případě věčný popírač), ale nelze hodnotit převážně negativně jakýkoli insight do tohohle neuvěřitelného comebacku, který přišel navíc v pravou chvíli, aby mohl každý, kdo zapne cyklistiku jednou za rok, pochopit, co se málem stalo na Tour 2023 a snad stane na Tour 2024... Fingers crossed

plakát

Žena na střeše (2022) 

Excelentní feministický, empowering snímek o příliš neatraktivní ženě, aby byla obvyklou hrdinkou filmu a vůbec se o ni někdo zajímal, pročež se propadá do stavu nesrozumění se svým okolím a nakonec, přechodně i sebou samou. V mnoha ohledech tedy podobné Zešílet, s tím, že tady je opravdu mistrně vedená ta linka tiché, vybledlé přehlédnutelnosti, zvlášť oceněníhodná vzhledem k až provokativnímu obsazení hlavní hrdinky válející "popovou" herečkou. Sílu snímku přidává založení na skutečných událostech a to, když si uvědomíme, že skutečná lupička o natočení svého příběhu vůbec nestála a děj je vlastně ještě přikrášlen. Opět odvážné, protože to film otevírá kritice z obou stran barikády ("feministické žvanění", ale zároveň "nefeministické eufemismy" vynechávající fyzické násilí a dovádějící příběh k tichému, leč dost zřetelnému somewhat-happy endu). Filmařsky to každopádně dává velký smysl - usnadňuje to nahlédnutí substanciální běžnosti obou manželů, z nichž ani jeden není na poměry naší společnosti "magor", "poděs". Ta kritická diagnóza je právě společenská, ne medicínská, a opravdu přiléhavá a precizní..

plakát

Doppelgänger. Dvojník (2023) 

Já, zase, stejně jako u 25 let neviny, prostě nějak nevím. Jako by Holoubek byl až moc realistický na to, abych dokázal výrazně empatizovat s jeho postavami, jakkoli by to na papíře měla být hračka... Je to dobré, hezky obsazené, Jakub Gierszał s bravůrou prodá "zajíčka", "zabijáka" i "vyhořelého". Je to zfilmováníhodný příběh, špionáž, láska, hledání identity "syna" i syna - sexy, sexy, sexy... Jenže co to vlastně je? Není to ani úplně hustokrutý špionážní thriller, není to úplně komorní srovnání dvou stejných (vydáváním se a polapeností systémem) i zcela rozlišných životních drah, není to ani úplně ta "story zakázané romance" jako třeba Pod jedním nebem [dodnes mocně postrádám dvojku]. A spíš než nějaká citlivá balance - již nenaznačuje ani násilný marketing v rovině Svině vs Odbojář - mi to přijde jako trochu neurovnaný (tempem i jednáním moc realistický?) kočkopes. Takže v kategorii "nechytlo" super. Akorát holt nechytlo...

plakát

Rodinná večeře (2023) 

Mám vlastně trochu pochybnosti, jestli je to tak vtipné a tak chytré, ale v kontextu festivalu to seemingly nikoho neuráželo a ta absurdita je tak čirá, že bych se asi smál i bez všeho toho řehotu okolo...

plakát

V očekávání (2022) 

Mega milý a vtipný film, který se vyhýbá prvoplánu a je tak trochu na půli cesty k celovečernímu. Námět, který by se dal zfouknout pětiminutovou skečí ("ha ha, lesby mají dítě, manželku maj za ségru, porodní bolesti, há há"), snese v tomhle zpracování půlhodinu tak krásně, až by člověk opravdu toužil po pokračování...

plakát

Před zákazem vycházení (2023) 

Objektivně špatně natočený a zahraný film, který mimo uvádění do kontextu reality válečné Ukrajiny nemá ani velký myšlenkový obsah. Samozřejmě, že natočit skoro bez zdrojů 23minutový projekt, je pořád vcelku obdivuhodné, ale na festivaly tohle prostě není...

plakát

Сімеїз (2022) 

Nenatočitelný film o místě, které už neexistuje, a lidech, kteří z něj odešli a často z donucení plavou víc s proudem, příp. trčí v zákopech. Aspekt improvizace je nepřehlédnutelný, nicméně téma je to dobré a z té materiálové vody je vytěžených poctivých 101 %.

plakát

Alternativní scénáře (2023) 

Idea tohohle krátkého dokumentu(?) je už v kontextu progresivního proudu skoro stará, ale takhle poskládané dohromady to funguje nadmíru a zachycuje to trans/nebinární komunitu plastičtěji než leckterý celovečerák. Zázní toho tolik podstatného, samé podstatné věci a myšlenky, včetně toho z mého pohledu Tak Bytostně Potřebného vymaňování lidí s dysforií či nějakým "náběhem na ní" z fanklubu binarity, do kterého se samozřejmě někteří řadí, což v kontextu velmi binární společnosti chápu, ale je fakt super, když zazní i to bé, tj. že sexuologie "ochotně napravující omyly přírody" není v principu nijak subverzivní.

plakát

Mars (2022) 

Neobjevíte Ameriku (objevíte Británii, ha!), ale ten vibe a tempo jsou famózní a zpracování je na krátký film absolutně cizelérské, včetně výborného soundtracku.