Radek99

Z dnešního pohledu zub času již příliš ohlodal kdysi možná kvalitní francouzský film, který ovšem dobové produkci americké provenience nesahá ani po kolena. Podivná forma (kupříkladu scéna s výslechem v autě, která asi měla vyznít lascívně, ale dnešním okem je to čisté guilty pleasure...), až příliš statická, nepřesný střih a mnohdy prazvláštní střihová skladba, hudba Ennio Morriconea je sice pěkná, ale většinou až příliš dramatická k mnohdy naprosto nedramatickým scénám a víceméně pouze ona je zdrojem nějakého napětí...

Víceméně impotentní gansterka. Black Mass je celkem zklamání, casting, který má málokterý jiný film, ale nic z toho. Zlatý věk velkých mafiánských filmových opusů už asi prostě skončil...

Celkem překvapivý film v kontextu kinematografie Dannyho Boylea, jakoby Danny Boyle naruby, režisér, který vždy kladl důraz na vizuální stránku svého díla a který doposud točil své filmy na fundamentu detailu a postav co nejblíže před kamerou, najednou obrátil formální stránku vzhůru nohama a odzoomoval na level celků, Steve Jobs je rámován nedetailně, z odstupu, což vytváří zajímavé kontexty, paralelně s tím se vlivem scénáře Aarona Sorkina postaveného ortodoxně na dialozích drží nefilmové podstaty, neboť celý film vypadá jako klasická filmová adaptace divadelní hry, žánr hojně rozvíjený (nejen klasickou) hollywoodskou kinematografií, v němž se jakoby rezignuje na princip filmového vyprávění a film slouží pouze coby nápodoba dramatického činoherního kusu (vzpomeňme Kočku na rozpálené plechové střeše či namátkou novodobého Polanského Boha masakru). Členění na tři akty, jednota místa, času a děje, prakticky vše postavené na třech hercích, filmové divadlo 21. století...

Legendy zločinu se určitě nestanou legendami světové kinematografie. Slabší odvar gangsterského filmu, naprosto znehodnocený romantickou dějovou linkou. Tenhle film je dokladem toho, že kvalita se od filmové tvorby přelívá do seriálové tvorby, kdo si chce užít současný vrchol žánru, musí místo do kina usednout k televizi, třeba k famózním gansterským seriálům Peaky Blinders nebo k jejich zaoceánskému dvojčeti Impérium - Mafie v Atlantic City ...

Raskolnikovské variace. Nejlepší Woodyho film od Vicky Christiny Barcelony...

Mistr vypravěč a génius castingu tentokrát po hollywoodsku komprimuje téma Studené války. Neuvěřitelný příběh, úžasný film, ovšem jen průměrný thriller...kde ale chybí napětí, bere dech famózní forma, do posledního detailu zrestaurovaná filmová Potěmkinova vesnice 50. let, jak dobové USA, tak sovětská zóna německého hlavního města...takovou mizanscénu mohou Spielbergovi ostatní tvůrci opravdu jen závidět. Inteligentní a velmi elegantní ukázka populární zábavy ovoněná historickým pozadím... Popdějepis.

Taková pěkně natočená duchařinka...od Guillermo del Tora jsem ale čekal víc...mnohem víc...

Pionýrský Bear Grylls v krajině bez Boha. Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí western coby žánr, v 50. letech byli indiáni ti zlí, s nástupem demýtizačních anti-westernů cca 70. let se optika obrátila a indiáni byli naopak ti dobří...a v postmoderní současnosti není už dobrá ani jedna strana. A tenhle rastr má i svou vnitřní logiku - v zemi, kde právě probíhá střet dvou civilizací a západní civilizace bílého muže pomalu vytlačuje v líté vyhlazovací válce civilizaci původních přírodních kultur, nemá Bůh své místo, je to země, krajina bez boha, bez bohů... Iñárritu prochází zajímavým vývojem a hledáním Boha v krajině připomíná Terrence Malicka (Revenant nejvíc připomíná samozřejmě asi jeho film Nový svět, jen má zcela rozdílné vyznění, když jeho leitmotivem je čistě westernový motiv pomsty), s tím rozdílem, že oproti Malickovi žádného Boha nenalézá, Bůh nietzscheovsky mlčí, nebo prostě už vůbec neexistuje... S tím souvisí zvolený explicitní naturalismus - detailní popisné scény jsou mistrovsky natočené, realita je dovedena téměř k dokonalé autentičnosti (bohužel mi s tím nekoresponduje až příliš hollywoodsky nadsazené řetězení nehod a zranění, hlavní hrdina chvílemi už vypadal, že vládne nějakou superschopností). Co se formální stránky týče, zaujme především Lubetzkého kamera, je dechberoucí sledovat nám nasnímané a komponované scény, tentokráte nepluje v jedné dlouhatánské nepřetržité jízdě jako v Birdmanovi, ale střídá umělecké polohy, hru přírodního světla, panoramatické okouzlení, deformaci detailem rybího oka...vysoké uznání zaslouží též trikové scény, například scéna napadení medvědicí je tak dokonale provedená, že se skoro ani nechce věřit, že jde o počítačovou animaci, absolutně věrná nápodoba skutečného světa... A pak ještě Leonardo DiCaprio, představitel ,,fyzického" herectví, který zřejmě pochopil, že nejlépe svůj herecký talent vydestiluje v rolích, v nichž musí plížením překonávat nějaký fyzický handicap, nezapomenutelná byla scéna ve Vlkovi z Wall Street, nyní se plíží skoro celý film...

Válka zazoomovaná do velkého lidského detailu. Nádherně čistý protiválečný film. Ne tak baladické jako tematicky příbuzný Kukuřičný ostrov, ovšem o to přímočařejší a angažovanější. Skromný malý velký film!

Příběh tak krásně americký, navíc tak symbolicky ukotvený na existenci newyorských Dvojčat, že pro domácí publikum musí nutně splňovat i terapeutickou funkci. Pro nás v Evropě zase zbude to, že Zemeckis jak už tradičně staví svůj příběh jako oslavu velkoleposti humanity, nádhery lidství. Pro Člověka není žádný cíl dost velký, Člověk dokáže cokoliv. A pro nás Čechy je tu Papá Rudy a jeho nečesky znějící čeština... :-) PS: Petit byl šílenec, neuvěřitelný akrobat, hrdina, ale nejkrásnější na tomhle příběhu je stejně ten rozsudek newyorského soudce, který Petita odsoudil k tomu, že musí za trest v Central Parku chodit na laně v rámci dobročinného dětského představení...