Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 742)

plakát

Requiem pro panenku (1991) 

Já nevím. Mě to celé nějak nezaujalo. Jako psychologický snímek by to samozřejmě šlo. Navíc celkem zajímavý až do konce. A já mám ještě k tomu rád filmy dle skutečných událostí. Aňa Geislerová skvělá, k tomu vynikající Eva Holubová, díky které je film ještě mrazivější než je sám o sobě a samozřejmě skvělá Barbora Hrzánová. No a Filip Renč prostě není herec. Dobrý režisér to ano, ale herec ne a je to poznat. Už to, že film byl natočen dle povídky Josefa Klímy by samo o sobě mělo být zárukou kvality. Ale mě zde něco prostě chybí. Mám pocit, že se zde dlouho nic neděje a vše graduje až na konci. Na druhé straně, u psychologických snímků to tak bývá. Já osobně dávám toto hodnocení, výš si myslím, že film asi nejde, ale je to hodně na hraně. Mě to zkrátka stačilo shlédnout jednou.

plakát

Labyrint (2015) (seriál) 

Já mám z tohoto seriálu velmi smíšené pocity. Celý případ by jistě byl zajímavější a napínavější kdyby... Ono to totiž je napínavé a zajímavé. Celých šest dílů scénáristé motají a motají a motají příběh tak, aby byl ještě zamotanější než v díle předchozím. A když už si myslíte, že se konečně začne také rozplétat, zamotá se ještě víc. Takže stále čekáte a čekáte a nakonec je vám jasné, že rozuzlení přijde až v posledním díle. Jenže na mě to působí tak, že nakonec se do toho zamotali i sami scénáristé a moc nevěděli, jak z toho ven. Ono je lehké něco zaplést, ale jak to pak rozplést, aby to dávalo smysl? Určitě ne tak, že polovina detektivů v předposledním díle zemře. A také ne tak, že diváci nemají možnost vše pochopit z děje a tak jim to musí na úplný závěr hlavní hrdina J. Langmajer všechno vysvětlit stylem, že to jako vysvětluje inspekci. V tom případě to scénáristé tedy neudělali moc dobře, když nám to všechno musí být polopaticky vyprávěno. Navíc, mě přijde chování pachatelů chvílemi totálně nelogické a příliš složité. Nedokážu si představit, že by se tak opravdu někdo choval. Tedy zabíjel, ale vymyslel si k tomu takto sofistikovaný plán. Protože podle mě právě psychopati si plány moc nevymýšlejí a jen jdou a rovnou vraždí. Nevím, na mě moc komplikované. A závěr nebyl příliš povedený. Herecké výkony se mi líbily a to i Miroslava Donutila, který se konečně objevuje i v seriálech, škoda jen, že nemá větší role. Tahle mu ale sedla, rozhodně víc než jako doktora Martina. Líbila se mi i hudba. Takže vyšší hodnocení nedám jen a jen proto, že vše bylo až příliš komplikované a to natolik, že se v tom nejspíš ztratili i sami tvůrci. Jinak totiž každý díl byl hodně napínavý a člověka to nutilo se dívat dál. Jen to rozuzlení se jaksi nepovedlo. A další dvě série jsou na tom podobně. Myslím, že je skoro nemožné pro diváka odhalit pravdu dřív, než nám ji odhalí tvůrci sami. Většinou do posledního dílu nemá divák šanci. Na druhé straně mezi současnými kriminálkami je Labyrint jistojistě pozoruhodný úkaz.

plakát

Dobrý voják Švejk (1956) 

Miluju tyhle dvě zpracování Švejka. Podle mě jsou to zpracování vůbec nejlepší. Ostatně můžeme to vzít od začátku. Pak Hrušínský je v téhle roli prostě geniální a to je základ všeho, když je hlavní postavou. K tomu skvělý Miloš Kopecký a jeho nezapomenutelný feldkurát. Opakovat tady legendární hlášky nemá smysl. Mě se prostě Švejk líbí a miluji tyto dva díly. K tomu skvělá dobová hudba a vynikající scénář. Parádní verze.

plakát

Pan Tau (1971) (seriál) 

A já dávám opět vyšší hodnocení. Podle mě totiž nejde jen o seriál pro děti. Úvod seriálu s Panem Menšíkem, nebo později Vánoční díly s Jiřím Sovákem a téměř legendární scéna s mluvícím kaprem, kdy už jen pohled na nechápajícího Jiřího Sováka je zábavný sám o sobě, to prostě stojí za to sledovat zas a znova. A spousty dalších vtipných scén. Já se směju stále, kdykoli se podívám. Pan Tau je klasika a opravdu mistrovské představení českých herců.

plakát

Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982) 

Tak tohle ne. Opět se po nějaké době neshodnu se svými kolegy. Já si prostě nemůžu pomoct, ale tohle se nepovedlo. Pány Lasicu a Satinského mám velmi rád. A i přes kvalitní herecké obsazení je to jediné, čemu jsem se skutečně zasmál to, jak se pan Menzel úžasně všemu diví a jak je ze dvou ufounků už trochu zoufalý a nešťastný. Jinak je to docela nuda. A podle mě jsou zde i některé dost trapné scény. Moc se mi nelíbil ani scénář. Já říkám ne, ale beru v potaz, že někomu se to líbit může.

plakát

Kill Bill 2 (2004) 

Všechno podstatné jsem již napsal k prvnímu dílu. Tady je důležité říct, že oba díly byly plánované, takže dvojka se neudělala proto, že jednička byla dobrá a to je to podstatné. Děj byl zkrátka rozdělen do dvou dílů. Takže se vlastně nic podstatného neděje. Kvalita nešla dolů. A to ani v hudbě, která je stále geniálně jednoduchá a jednoduše geniální, ale ani v kvalitních hereckých výkonech. A děj je sice stále krvavý a ještě krvavější, ale nesmírně zajímavý a na konci přijde přesně to vyvrcholení, na které diváci čekají téměř od začátku jedničky. A podle mě je to vyvrcholení kvalitní. Takže mé hodnocení zůstává.

plakát

Zloději paměti (2004) 

Miluju mysteriózní filmy. Ale u těchto a podobných témat prostě film musí dávat hlavu a patu, jinak se jinak zajímavé téma neskutečně pokazí. Jediné mysteriózní téma, u kterého sice hlavu a patu postupně ztrácím jsou Ztraceni. Ti jsou ale také jediní, u kterých to s klidem akceptuji. Tady se to akceptovat nedá. Půlka filmu je totiž věnovaná tomu, že Julianne Moore všechny přesvědčuje, že měla syna a už ho nemá a všichni ostatní ji přesvědčují, že tomu tak není. Takže celkem nůďo. Pak se konečně začíná něco dít, ale na můj vkus je to trochu moc složité a komplikované. Konec pak patří tomu, že vlastně vyhrají jak ufouni tak lidé a děti jsou navráceny zpět. Ale pro mě je tam zkrátka málo dramatična. Protože hlavní hrdinka vlastně po celou dobu bojuje s větrnými mlýny a jen proto, že se mimozemšťané smilují a pochopí, že jejich program na vymazání paměti přece jen není dokonalý, vše skončí dobře. Až moc jednoduchý konec, který je vlastně koncem šťastným. Navíc...v tomhle snímku mě herecky nikdo moc nepřesvědčil. Samotná J. Moore je pro mě osobně velmi zvláštní herečka. Někdy je tak dobrá, že až přehrává, což mi přijde už moc. A jindy mám pocit, že hrát vůbec neumí. Jsem z ní tedy rozpolcen a opravdu nevím, zda je tak dobrá nebo tak špatná herečka. V některých filmech se mi líbila (Next), jindy se mi nelíbí vůbec. Tak nevím, ale tenhle film mě nezaujal...vůbec.

plakát

Roming (2007) 

No...nebýt Bolka Polívky, snímek by byl silně podprůměrný, ale jeho hlášky a herecký výkon mu notně k mému konečnému hodnocení pomáhají. Podle mě je důležité hlavně to, že celý příběh je prostě mdlý a nezáživný. Ono se tam vlastně po celou dobu nic zajímavého neděje. Já oceňuji kvalitní scénář, ale k čemu to je, když je děj nudný? Velmi oceňuji hudbu, ta je skvělá. Ale rovnou je třeba říct, že například příběh o králi Romů, který si M. Labuda vymyslí je tam spíše navíc. Celý je tak nějak trapný a ještě více nezáživnější než samotný film a i některé jeho scény jsou spíše k smíchu, ale ne tomu, který vás upřímně pobaví. Škoda. V tomto snímku jsou světlé momenty, ale na mě to působí jako pokus o to udělat si srandu z cikánů, ale hlavně tak, aby je to neurazilo. Já bych kliďánko přitvrdil. Budu se opakovat, ale z tohoto tématu se dalo vytěžit víc.

plakát

Četnické humoresky (2001) (seriál) 

Přiznám se, že trochu nechápu hodnocení mých kolegů níže. Podle mě tenhle seriál patří k tomu lepšímu, co ČT nabídla. Tak za prvé se mi velmi líbil scénář. Podle mě je seriál docela zábavný. A to jak některými dialogy, tak i situacemi. Ostatně, případy, které četníci vyšetřují jsou skutečné, takže můžeme vidět, co všechno se opravdu reálně vyšetřovalo v dobách minulých. Celá parta četníků je různorodá skupinka lidí a společně tvoří originální a vtipný tým. Tomáš Töpfer hraje výborně. A všechno oživuje ještě lepší Ivan Trojan či Erik Pardus a v závěru také skvělá Tatiana Vilhelmová či Miroslav Donutil. K tomu se mi také velmi líbí zapojení vlády v podobě ministra Pádla hraného Markem Vašutem, což dodává na větší dramatičnosti a napínavosti. Dvě série jsou veselé a vtipné, člověk se baví. Poslední je bohužel trochu smutnější a je škoda, že děj, do té doby veden ve veselém duchu, pak musí gradovat nacismem a válkou, a vše končí opravdu smutně přesmutně, ale dějiny se holt vymazat nedají. Mě se líbí song, který provází vlastně celý seriál a to je konkrétně song četníků o tom, že jsou parta veselých četníků. Až na úmrtí jednoho z mladých kolegů naší party a partnera Andělky, je všechno vedeno v takovém duchu, že člověk má zkrátka chuť se do té doby vrátit a s tou veselou partičkou si zazpívat a užít si trochu té srandy. Atmosféra té doby na nás dýchá ze všech stran. A já osobně tu dobu velmi miluju. A vůbec, hudba je další skvělou součástí seriálu. Kromě kostýmů například. Mě se seriál velmi líbil a není divu, že divákům také a to natolik, že byl několikrát oceněn cenou TÝTÝ.

plakát

Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974) 

Řeknu to rovnou, tato komedie se pro mě pohybovala mezi dvěma a třemi hvězdami. Misky vah převážil výkon paní Janžurové a pana Peterky. Začnu tím, že si nemůžu pomoct, ale mě se nikdy herecký výkon paní Brejchové nelíbil. Pouze film Kráska v nesnázích byl výjimka. Podle mě prostě moc hereckého talentu nepobrala a klidně mě ukřižujte. A Vlastimil Brodský je velký Pan Herec, ale ve spojitosti s Janou Brejchovou, nabízeným dějem a scénářem je prostě nudný. Vlastně kromě zábavných hádek mezi I. Janžurovou a F. Peterkou a jejich: Zelenkavou, zelenkavou... film mnoho zábavy nenabídl. A to i přesto, že dle mého je téma docela zajímavé. Nabídka ideálního partnera je jistě lákavá. Ale stejně hlavní hrdinové na konci zjišťují, že vrána k vrána sedá a rovný rovného si hledá, ale protiklady se také přitahují.