Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (2 320)

plakát

Pacifik (2010) (seriál) 

Jak je mým zvykem, nehodnotím po prvním díle, to si nechám až po skončení (mini)série. _____ The Pacific nás (na rozdíl od BoB) téměř okamžitě pouští do akce (v civilu tu máme tak 10 minut). Hodně se mi líbí styl, kterým byl pilotní díl natočený. Nejdřív dokument o tom, co se stalo v Pearl Harboru, poté výpovědi veteránů, kteří tam byli (Ani jsme to neuměli vyslovit… Guadalcanal, někteří tomu říkali Guadal canár…) a až poté se dostáváme do "té doby". Poté vše jede tak, jak jsme od HBO zvyklí. Vypjaté situace (přestřelka v džungli, hrátky s přeživším Japoncem…) a k tomu perfektní hudba. Pro mě je celkem plus, že zde nehraje nikdo známý (teda, alespoň já jsem nikoho takového neviděl), takže se s herci lépe ztotožním. Je mi jasné, že se Pacific bude porovnávat s BoB, ale v konečném důsledku mu to může spíše ublížit, než pomoct. Nicméně, už se těším na další díly, ten první byl na 95 %. A věřím, že tohle byla předzvěst něčeho většího… Druhý díl: Akčnější, výbušnější. Pokud to bude pokračovat takovýmto tempem, tak jsem vážně zvědavý, s čím nás ještě překvapí. A myslím, že druhý díl musel definitivně potvrdit každému, že nás to nejlepší teprve čeká… Třetí díl: Konečně blíže poznáváme postavy. Konečně si zapamatuju nějaká jména. Příště bych prosil ale trochu akčnější díl, no co už. Snad příště… Čtvrtý díl: Více než o bojích je tohle o psychice postav. A i tohle patřilo ke 2. sv. válce. Já byl spokojen. Pátý díl: Konečně bitva, která není v noci. Zatím celkově spokojenost… Šestý díl: Sledge dostává více prostoru a tíha války je ještě větší. Stále hodně dobré. Sedmý díl: Konec bitvy z ostrova Peleliu. Díl, který byl hodně na psychiku a pochopení postav. Osmý díl: Iwo Jima a John Basilone. Hlavní témata tohoto dílu. A mimořádně silných posledních 10 minut. Nemůžu se dočkat posledních dvou dílů… Devátý díl: Chcete vědět, co je válka? TOHLE je válka! Desátý díl: Dojemná rozlučka a pohled na to, jak mariňáci žili po válce. Zhodnocení seriálu jako celku: Bohužel, došlo k tomu, o čem jsem psal hned na začátku. Takže ještě jednou (tentokrát tučně): Tohle NENÍ a ani NEMĚLO BÝT pokračování Bratrstva, tak to sakra přestaňte srovnávat!!! Sami tvůrci se vyjádřili v tom smyslu, že nechtějí, aby to diváci přirovnávali právě k Bratrstvu. A to, že to produkují stejné kapacity a vysílá to HBO, o ničem nevypovídá, vážení. Takže pro ostatní, co to ještě neviděli, můžu jen říct, že The Pacific je skvělý seriál, který si dovolil něco, co se ve vodách CSFD neodpouští - nebylo zde tolik přestřelek a soubojů, seriál se spíše soustředí na psychickou stránku toho být ve válce. A tohle mu šlo skvěle. Navíc tu máme jedno z nejlepších a nejgeniálnějších inter (klidně klikněte, neobsahuje spoilery), které jsem kdy u seriálu viděl. Já neváhám ani chvíli a (na rozdíl od ostatních, hlavně těch, co hodnotí 2 hvězdami) po zhlédnutí VŠECH deseti dílů dávám plný počet s tím, že už se těším, až si Pacific znovu zopakuju (to je mimochodem něco, co se mi nestalo ani u Bratrstva, které považuju za hodně skvělý seriál).

plakát

Harry Brown (2009) 

"Měl jsi tu dívku odvést do nemocnice" říká Harry Brown, načež odrovná v pořadí už asi 3. týpka. Pokud se má jednat o britskou odpověď na Eastwoodovo Gran Torino, tak říkám, že se to sakramentsky povedlo. Ze začátku, kdy se příběh trochu vleče, jsem si říkal, že to není špatný, ale doufal jsem, že se to rozjede co nevidět. A ono se to opravdu rozjelo. Scéna "kupování zbraně" mě dostala a od té doby to byla vlastně jen akce, akce a napětí, jak to dopadne. Harry Brown je hodně stylová záležitost, která má pevné pilíře (bravurního Cainea, kterému jsem toho mstitele sežral i s navijákem a jako dezert jsem si dal časopis Udice :-) a vynikající Emily Mortimer, který mi definitivně potvrdila, že její výkon ve filmu Milý Frankie nebyl náhodný). A i když film nepřináší žádná "nová témata" (jak říkám, tohle je prakticky to samé, co Gran Torino), tak se obávám, že tohle je aktuální stále… Mít klobouk, tak před Cainem smeknu, protože v jeho věku podat takovýhle výkon… Prostě a jednoduše - 95 %.

plakát

Hlad (2008) 

Po Štvanci IRA další film, který se věnuje Irské Republikánské Armádě. Jenže zatímco Štvanec má tempo a hodně dialogů, tady se moc nemluví (kromě té 16 a půl minuty trvající scény, která je hodně povedená) a tempo je takové, jako by sám film chtěl, abyste si všechnu tu špínu, ponížení a bolest "vychutnali" do poslední kapky. Hlad je hodně náročný film, především na psychiku. Proto jsem se rozhodl, že se na hodnocení vyspím a uvidím (těsně po zhlédnutí jsem se nemohl rozhodnout mezi 3 a 4 *). A jelikož mi v paměti zůstalo poměrně dost scén a hlavně to na mě udělalo dojem, tak dám 4 hvězdy. Jsem zvědavý, jestli někdy budu mít chuť na další projekci…

plakát

82. Annual Academy Awards (2010) (pořad) 

Jak napsal hodinu po skončení na svém twitteru Jason Reitman: What a night! Kvůli Oscarům jsem vstával ve dvě ráno, abych vše pohodlně stihl, a zároveň jsem počítal s tím, že letos budu muset do školy (minulý ročník mi krásně vyšel tak, že mi zrovna začínaly jarní prázdniny). Naštěstí to stálo za to. Už jen začátek a sólo Neila Patricka Harrise mě nabudilo na tu správnou vlnu. To, co přišlo poté, se nedá nazvat jinak než smršť, díky které jsem zapomněl, že jsem naspal necelé dvě hodiny a ještě mě čeká škola. Skvělí moderátoři, vtipné výstupy účinkujících (Ben Stiller jako Avatar rulez!), vzpomínka na ty, co se letošního ročníku nedožili, pocta hororům, narážky na George Clooneyho, ultra zábavná parodie na Paranormal Activity… no bylo toho hodně a to jsem většinu věcí určitě vynechal… Oscaři mě opět nezklamali, s výsledky jsem +/- spokojen (i když pár sošek navíc pro Avatara by určitě nebylo na škodu…) Ostatně, hodnotit tento pořad podle toho, kolik cen získá váš favorit je trochu scestné, ale budiž. Já se celou dobu bavil a co je hlavní, nelituji toho, že jsem dnes tak trochu ospalý… :-) P. S. A opět šlo poznat, že mezi tímto ceremoniálem a Českým lvem je propast takové výše, jaké jsou tržby Avatara vedle The Hurt Lockera. Neříkám, je to hodně o penězích (zřejmě proto tam bylo asi 10 reklamních bloků) ale k čertu, pokud to jen z části jde, udělejte něco s Českým lvem. Dejte tam třeba 20 reklam, ale aby výsledný ceremoniál stál za to! Protože i v tom nejslabším momentu, či nejnepodařenějším vtípku, byl Oscarový večer o 10 úrovní nad tím nejlepším z Českého lva.

plakát

U mě dobrý (2008) 

Překvapení. Čekal jsem (podle hodnocení) průměrný film, ale na Čechy je tohle dost dobrý nadprůměr. Je fakt, že prvních 30 minut je prakticky o ničem, ale i tyhle scény tam musejí být, abychom pochopili, jak se tam ti lidé nudí a proč se pak chopí šance jít do takové akce. Ta druhá část mi pak přišla jako (dost dobrá) variace na film Podraz. A musím říct, že jsem se pobavil. Zvlášť některé vtípky byly povedené (kalhotková scéna aneb Jak to udělal? :-)). Takže… ano, u mě taky dobrý. 80 %. Co to piješ, vole? -Prosím? -Co to je pijete, pane vole?

plakát

Štvanec IRA (2008) 

Film se rozběhne tak rychle, že by i Usain Bolt mohl závidět. A možná v tomhle je jeho největší potíž. Teda, nevím jak vám, ale právě ze začátku jsem měl lehký problém se zorientovat v ději, tedy spíše, kdo je kdo, pro koho pracuje ten a ten… Jak film plynul, tak jsem si zvykl a už mi to ani nepřišlo. A musím říct, že Štvanec IRA je další z filmů, které, čím jsou delší, tím jsou lepší. První hodinu jsem měl chuť to vypnout, jak mě to místy nudilo, naštěstí jsem to neudělal. A dostalo se mi odměny v podobě druhé, nabušenější a pro mě i zajímavější poloviny. Hlavně posledních 20 minut fakt stojí za to. Důvod, proč nedám plný počet je kvůli té první nudnější hodině. Nicméně pokud toho víte o IŘE více, než já (znám pár základních faktů) tak si tento snímek užijete pravděpodobně více a nebude vám dělat problém přihodit i tu pátou *. Já zůstávám na svých čtyřech. P. S. Nevím, jestli to bylo únavou, ale Rose McGowan jsem absolutně nepoznal. Říkal jsem si co to sakra je za kočku a ona to je Rose…

plakát

Muži, co zírají na kozy (2009) 

Po fenomenálních trailerech, které slibovaly komediální nářez, přišlo lehké zklamání. Ano, většina těch dobrých vtipů byla už v trailerech, ale zase bych některým vtipům křivdil, kdybych řekl, že tam byly všechny. Pravdou však zůstává, že Muži, co zírají na kozy (což je hodně skvělý název, mimochodem :-)) je vtipný snímek, který nudí jen minimálně. Škoda je, že místy to trochu skřípe a taky že Rebecca Mader nedostala více prostoru (tuhle ženskou od dob Ztracených zbožňuju). Potenciál tu byl. Je škoda, že nemůžu dát filmu s takovýmhle názvem a takovýmhle obsazením více, než čtyři hvězdy. Neměl jsem se tolik těšit…

plakát

Taxikář (1976) 

Znáte ten pocit, když film vidíte poprvé, ale při jeho sledování cítíte, jako byste ho znali už od narození? Přesně takhle jsem se totiž cítil při sledování tohoto skvostu. Taxikář je film, který si zaslouží být tak vysoko (teď mluvím o 39. místě na IMDb, tady by měl být minimálně v první stovce!) a který je bezpochyby kultovní. Skvělý De Niro, mladá, krásná a neméně skvělá Foster… Tohle je jeden z nejpoctivěji udělaných filmů, co jsem kdy viděl. Víc tu napsali ostatní, tak snad jen: To mluvíš se mnou?!

plakát

Fantastický pan Lišák (2009) 

Už dlouho jsem neviděl takhle svižný animák. Vtipné momenty se střídají s těmi vtipnějšími, dojemné s těmi dojemnějšími a vůbec to nenudí. A k tomu ten parádní dabing! Clooneyho hlas se k panu Lišákovi opravdu hodil, Meryl se krásně poslouchalo a pořád jsem si nemohl vzpomenout, odkud znám hlas Krysy. A pak se mrknu na IMDb a jasně že to byl Dafoe… A mně nezbývá říct než BRAVO! Myslel jsem si, že Oscara si určitě odnese Up, jenže tohle bude boj. Ať už získá Oscara kterýkoliv animák, tak já mu to budu přát. P. S. Pokud chcete vidět, jak si natáčení užili herci (teda, převážně Clooney) a jak dabovali film, mrkněte na Film o filmu 1.

plakát

Antikrist (2009) 

Když jsem se kámoše, od kterého tento film mám, zeptal, jaké to je, tak mi řekl (doslovná citace): Hej, to je nehorázná píčovina. (Řekl toho víc, ale to radši ani nebudu publikovat :-)) Nicméně už předtím jsem na Antikrista slyšel mnoho rozporuplných názorů. A dnes jsem se konečně odhodlal a film si pustil. Uplynul prolog a já si říkám, že tohle vypadá zajímavě. Pak se to ale začne vyhrocovat, abych na konci nevěděl, kde mi hlava stojí. Zhnusen jsem byl u jedné scény (nůžky) ale jinak, nerad to říkám, jsem se nudil. V průběhu filmu se mé hodnocení měnilo jako na houpačce, aby se na konci zastavilo na 40 %. A to hlavně kvůli dokonalé Charlotte a skvělému Willemovi. Možná jsem ten film správně nepochopil, ale co. Nikdy (teda alespoň doufám :-)) jsem tu neměl pověst intelektuála, tak s tím nehodlám začínat. Pochybuju, že se na tohle budu chtít někdy znovu podívat.