-bad-mad-wolf-

Dvouminutový pietní koncentrát, jenž postrádá jakoukoliv funkční hodnotu. Vizuální umění i lidstvo ušly masivní kus cesty a živý obraz bez špetky invence zaujme na pět sekund snad jen ze studijních důvodů. Umění bez umění. Smůla...

"Posílení pracovní morálky" aneb hrubý humor v té podobě, v jaké ho miluju.

Stoprocentní dávka nesnesitelně šťastného okamžiku.

Pošahaná úchylnost, které vévodí Baleova krasojízda v závěrečné třetině a několik absurdizovaných zrcátek dnešní společnosti. Slizkost kravaťáků a především scéna s vizitkami jsou nezapomenutelné.

Zkrachovalý opilec učí hrát baseball bandu sígrů... sympatické. =)

Rourkův Randy je ten nejpřesvědčivější ztracenej madrfakr, jakýho jsem za poslední léta ve filmu viděl a Aronofsky si u mě definitivně napravil reputaci. Režijní exhibici nahradilo neotřelé prostředí kontroverzního "sportu", ve kterém je vyprávěn de facto standartní příběh o ztrátě životní síly. Fixace života k jedinému bodu zaručuje cestu do pekla v momentě, kdy onen bod pomine, a Randy "The Ram" to zjišťuje v té nejryzejší formě. Některé scény jsou takřka geniální - například Randyho první příchod do prodejny lahůdek za pomyslného skandování diváků, nebo konec ---pozor, možná SPOILER---, který je, jak už tu někdo podotkl, zdařilou variací na slavný "Butchcassidyovský" poslední záběr. Vážné momenty fungují naprosto skvěle - viz rozhovor s dcerou u moře. Sentimentální výlevy působí jinak v podbízivém dojáku a jinak v takto pojatém filmu. O neuvěřitelně upřímně působícím projevu Mickeyho Rourka netřeba mluvit.. 9/10 + Marisa Tomei a Evan Rachel Wood = 10/10. Mimochodem, díky věrně působícím zákulisním scénám se po Wrestlerovi možná budete trochu jinak dívat i na samotný wrestling... a to rozhodně neznamená málo.

Never Cry Wolf bojuje zejména s falešným nenávistným mýtem o zlém "karkulkovském" vlkovi, který se v lidech během staletí usadil, a ačkoliv nevnucuje žádné pevné stanovisko, ponechává mnoho podnětů k zamyšlení. Scénáristická gradace je úchvatná, od rozpačitého začátku s přistáním v zasněžených končinách putuje přes dokumentaristicky laděnou pasáž s pozorováním vlčí rodiny až k uhrančivě nasnímané scéně se stádem karibu. Následuje už jen přímočarý, avšak realisticky tvrdý závěr, který v dokonale načasovaném momentě odhalí propastné rozdíly mezi vysněnými ideály a krutou realitou. Mladému vědci nezbývá, než se bezmocně poprat s faktem, že i v dobrém úmyslu vyslaná sonda může znamenat předvoj smrti, a že technologický pokrok lidské civilizace ruku v ruce s bezohledností automaticky deklasuje bezelstnou divočinu do role obětního beránka. Nic moc objevného, "pouze" natočeno fascinujícím způsobem s několika nezapomenutelnými scénami, nádhernou hudbou i kamerou a úžasnou severoamerickou přírodou. Never Cry Wolf je zkrátka hezky přirozený film, s nádherně sladěnou formou a obsahem, který si i přes svou krásu zachovává střízlivost a dává s přehledem přes ústa všem filmům o divočině z (nejen) poslední doby. Pro vlkofily povinnost a pravděpodobně láska na první pohled.

Filmu, který má natolik céčkový až amatérský look, lze asi odpustit stupiditu a ignoraci logiky. Ostatně Gordon si na natáčení neuvěřitelně lacině vypadajících filmů potrpí. Tím pádem je nutno přehlédnout i špatné herecké výkony, nezajímavé prostředí, debilní scénář a absenci atmosféry. Jako bonus navíc tvůrci nemají sebemenší smysl pro detail, což ve mně ke konci stále více probouzelo vzteklé hnidopišství. V momentě, kdy maminka s dceruškou prchají před Glumem, pardon, Giorgiem, ze sklepa, přičemž raněný netvor na ně vzápětí vyskočí z okna NAD nimi, jsem rezignoval na poslední snahu o vděčné diváctví. Úsměvně hloupé finále mi smutně dalo za pravdu. Shit. Jeden z těch filmů, který si lze užít jen v případě, že divák předem přijme jeho zetkovou kvalitu.

Z Indiany se stal dědek, což je rozhodně důvod, proč mu naložit další vagón dobrodružných průšvihů. Nadhled byl sérii vlastní od prvopočátku, proč ne. Tohle pokračování bohužel dosti tratí na vtipu i šarmu - a není to způsobeno pouze zdigitalizovanou trikovou smrští. Zatímco chemie s LaBeoufem funguje, scény s Karen Allen jsou chvílemi neúnosně trapné. Narazil jsem na zvláštní rozpor: čím lépe znáte předchozí díly, tím více si užijete různé narážky a odkazy, ale o to více vás bude štvát okázalý digitální sci-fi sajrajt. 5/10

Remake úspěšného španělského hororu [Rec], který je proti originálu doslovnější a méně poutavý. Přidávalo se především na brutalitě (zlomená noha - !) a jasnosti děje, přičemž to druhé je spíše na škodu. Neustálé řečnění o jakési zrychlené formě vztekliny nic nepřináší, naopak utlumení "církevního" závěru je zbraní dvojsečnou. Na jednu stranu totiž ve své nakousnutosti zanechává v povětří zápach apokalyptického průšvihu, na tu druhou ale není zdaleka tak působivé, jako rozvinutější finále původního filmu. Dalo by se říct, že zatímco originál ponechával nejasno v celém svém průběhu a náznaky pravdy odhaloval až na konci, remake to dělá přesně naopak. Více vidět je bohužel i občasný souboj s logikou (jakto, že ta malá holka odolávala nákaze tak dlouho?). Pokud vezmeme v potaz, že nic nového remake nepřinesl, má identickou dějovou linii a všechny použité rekvizity byly v originále lepší, vychází mi slabé 4/10.