kinderman

Přes znepokojivé zprávy o problémech s natáčením, hereckým obsazením i postem režiséra nakonec výsledná podoba filmu není uměleckou prohrou. Pro ty, kteří nepřekousnou přímočaře politické zabarvení eposu Johna Wayna, je tahle „realističtější“ verze ideální možností, jak se seznámit s pro Američany zásadní kapitolou historie jejich národa.

Dramatický příběh z roku 1836 o 180 obráncích staré španělské misie poblíž San Antonia, kteří se několik dní dokázali bránit sedmitisícové přesile mexické armády, má v americké historii asi podobný význam jako v té naší bitva na Vítkově. John Wayne jej použil, aby (poněkud barvotiskově a plakátově) demonstroval svoje konzervativní politické přesvědčení („Republic is one of those words…“). Přesto je film natočen zručně, nechybějí mu napínavé okamžiky, dobré herecké výkony a skvělá hudba D. Tiomkina (The Green Leaves of Summer). K jeho finančnímu neúspěchu (stál přes 6,5 mil. dolarů) přispěla hlavně negativní kampaň těch, kteří Waynovi nemohli zapomenout podporu tzv. „hollywoodských černých listin“ z éry mccarthyismu.

Více než tříhodinové drama (podle románu L.Urise napsal scénář vynikající D.Trumbo) se vrací dějově do roku 1947, kdy bylo v OSN odhlasováno rozdělení Palestiny, a mohl tak vzniknout novodobý izraelský stát. Ať už film znechutí antisemitu, nebo nadchne sionistu, zůstává především silným příběhem o lidech, kteří po hrůzách holokaustu získali svobodu a vlast. A ústřední hudební téma Ernsta Golda pozná každý, kdo se někdy jen otřel o filmovou muziku.

Film, v němž se octnou v ohrožení děti, je většinou působivý vždycky, ať je datum jeho vzniku jakékoli. Oč působivější však je, když se onou hrozbou stane falešný kazatel, zloděj a vrah Harry Powell v podání R.Mitchuma! Připočteme-li k tomu L.Gishovou (dvorní herečku D.W.Griffithe) coby babičku ujímající se obou bezprizorních sourozenců a bránící je nejen náboženskou písní, ale taky flintou, výbornou kameru a jímavou hudbu, máme co dělat s nenápadným kinematografickým klenotem. Jen se modlete, ať při případném televizním uvedení zůstane zachován originální zvuk: "Chill...dren!!"

Řečeno sportovní terminologií K.Branagh po svém umělecky i divácky úspěšném debutu potvrdil brejk. Tentokrát se obklopil americkými herci, přesadil je do kouzelně prosluněné krajiny Toskánska, P.Doyle mu opět složil nádhernou hudbu (Sigh no more ladies) a všechno je to natočeno lehce, hravě a duchaplně-k vrcholům patří špičkování mezi Benedictem (Branagh) a Beatricí (Thompsonová), kteří jsou si od začátku souzeni, jen o tom dlouho nevědí...

Jedna z nejlepších shakespearovských adaptací. K.Branagh se obklopil anglickou hereckou špičkou, D.Jacobimu přisoudil roli moderního chóru a sám se s jistotou zhostil nejen režie, ale taky titulní role. Nezapomenutelná je v jeho podání především motivační řeč k armádě (Crispin´s day speech), ze které dodnes čerpá většina autorů historických velkofilmů, syrová inscenace bitvy u Agincourtu a čtyřminutový nepřerušovaný záběr, v němž nese přes bitevní pole jednoho z mrtvých vozatajů (Non Nobis, Domine-úžasný hudební doprovod P.Doyla). Tak tedy "once more unto the breach, dear friends, once more!"

Jeden z nejlepších westernů vůbec (těmi dalšími jsou Fordovo Přepadení a Zinemannovo V pravé poledne) je silným příběhem o přátelství dobytkářského barona (A.Quinn) a šerifa (K.Douglas), které nesmiřitelně rozdělí zločin slabošského syna prvního z nich. V okamžiku, kdy je šerif se zatčeným lapen v hotelu uprostřed nepřátelského města, nastoluje Sturges nepolevující napětí, které vrcholí nevyhnutelnou konfrontací obou hlavních protagonistů.

Technicky brilantní ztvárnění legendárního spojenectví šerifa Wyatta Earpa (B.Lancaster) a tuberkulózního pistolníka Johna "Doca" Hollidaye (K.Douglas) v boji proti bandě bratrů Clantonových. Těžko říct, kdo z dvojice mužných herců je lepší, k tomu hraje snadno zapamatovatelná melodie westernového specialisty D.Tiomkina, co zbývá dodat? Jen to, že DVD s českými titulky lze sehnat na polských e-shopech.

Gangsterský boss ovládající celé město, chamtivá vdova po zkorumpovaném policajtovi, policejní důstojníci mastící karty s psychopatickými vrahy, zločin a korupce všude, kam oko dohlédne, a mezi tím poslední spravedlivý detektiv (G.Ford), který rutinní vyšetřování mění po zavraždění své manželky v osobní pomstu. A když se mu podaří s pomocí gangsterské milenky organizaci zlikvidovat, nečekají ho žádné ovace kolagů a povýšení, ale další úmorná polcejní dřina. Langovo mistrovské dílo je pro žánr noir naprosto zásadní záležitost.

Filmová adaptace části rozsáhlého životopisného románu Agónie a extáze od Irvinga Stonea se soustřeďuje na střet dvou silmých osobností renesanční Itálie: všestranného umělce Michelangela (Ch.Heston) a vojáckého papeže Julia II. (R.Harrison). Otázky umělecké svobody, chápání Božího charakteru a nalézání vzájemného respektu, to vše povyšuje snímek C.Reeda nad běžnou produkci historického žánru.