Mangodjango

5/10 Nebylo to špatné, ovšem ani nic světoborného z toho mistr Ridley Scott také nevykouzlil. Leo hraje svůj standard (rozuměj: viděl jsem od něj i lepší výkony), Russel Crowe jako Amík s pupkem, kterej je schovanej v teplíčku svý kanceláře nebo ještě lépe obýváku (a když to náhodou hoří jede si pokecat na velitelství v Jordánsku nebo na základnu, kde poté není schopen sledovat čtyři auta najednou) a radí, jak se má agent Ferris chovat v terénu a celé to šéfuje při vodění dětí do školy mě bohužel ani trochu nepřesvědčil a to tohoto charismatického Novozélanďana jako herce uznávám. Pak jsou tu také scény s Markem Strongem, nejmilejším překvapením snímku. Podal parádní výkon, ve kterém smísil nepopiratelné charisma s lehkou, ale tak nějak příjemnou arogancí. Mnoho arabských tváří, lží, intrik, divných rozhodnutí a hlavně minut! Ridley se podle mého pustil do vážně ožehavého tématu terorismu a války na Blízkém východě. Mám na politiku USA vpravdě negativní názor a asi hlavně proto mne ani moc nebaví sledovat americký film o válce v arabských zemích - tedy čistě ze znechucení z chování všech zainteresovaných stran. Nezachrání to ani DiCaprio s Crowem, ani Scott a ani vhodná Streitenfeldova hudba. Podtrženo, shrnuto: jednou to vidět stačí.

7/10. Johnny jako George Jung nezklamal, Penélope si zahrála pěknou mrchu, Liotta mi v roli otce moc neseděl a Ethan Suplee jako čtvrttunový Tuňák příjemně překvapil. Když se na film dívám zpětně ani nevím kolikrát byl George za katrem, přestal jsem to počítat a být na jeho místě, asi bych s tim blbým bílým práškem a kufříkama už seknul. Sám jsem párkrát střelil travku, tak alespoň malinko i když velmi omezeně vím, jak se věci mají. Dealerský film je oříšek, hlavní hrdina by měl být sympatickým vychcánkem a možná trochu podrazák, George Jung to první subjektivně splnil, druhého se ale oproti svým "kolegům-přátelům" zdráhal a proto skončil s nikdy nesplněnou vidinou své dcery na asi 150 let vsazenej do záhonu jedný věznice. Mimochodem mne zaujalo i vyobrazení tehdejší (asi i dnešní) špinavé, kruté a nesmlouvavé Kolumbie a neblaze proslulý Pablo Escobar (silný vedlejšák v podání Cliffa Curtise). Přes všechny klady jsem ale očekával trochu rychlejší, přimočařejší a více strhující jízdu (zvlášť s tempreramentem Deppa a Penélope) a více rozvinutou problematiku mezi vztahem nos-kokain-mysl a ZÁVISLOST (jen jedna scéna, kdy nám Jung říká, že odšňupe 10 gramů za hodinu a je to okey) i vzhledem k tomu, že režisér tohoto snímku Ted Demme se upudroval rok poté, co Blow vypustil do světa. Ovšem i tak na svůj poslední snímek o své lásce i zhoubě může být vcelku hrdý.

Nejzvrhlejší, nejdebilnější, nejúchylnější a nejodvážnější (scénářem a vůbec ochotou TOHLE natočit) komedie, kterou jsem zatím viděl. Byly okamžiky, kdy mi bylo dost trapně ze samotného příběhu (konečná scéna s Duhamelem a jeho nejhůře animovaným kocourem ever - vážně co to mělo sakra bejt??), ale pak byly i situace, kdy jsem se opravdu neubránil smíchu (oteklá a megakozatá Halle Berry při loučení; Jackman, který ocelové drápy vyměnil za varlata na krku a nechápavá Kate). Těchto momentů ale bylo spíše poskrovnu a tak tento "snímek" podpořený nejedním profláklým ksichtem hodnotím velice slabými třemi hvězdičkami. Malá rada: pokud nedokážete překousnout prdící scénku u Zamilovaného profesora, tak se na Movie 43 ROZHODNĚ nekoukejte nebo si k TV vemte kýbl a mop. Hodnotím podle mne docela velkoryse, hlavně za odvahu a pár oblíbenců.