DJ_bart

"50 odstínů zeleně" aneb skvělá oslava bezstarostnosti a pohodářství, která je pomyslnou poctou/věnováním Harmony Korina všem stonerům – a v podstatě i jeho režijní fuck-off, poněvadž tenhle film má víc v piči než Matthew McConaughey v hlavní roli. Každopádně: jestliže současná kinematografie něco potřebuje, jsou to filmový manifestace o legalizaci konopí. A nejenže 'Beach Bum' tuhle manifestaci splňuje, ale zároveň jde o neobyčejně osvobozující a svobodomyslný dílko s parádní plejádou hereckých cameos (Snoop Dogg, Jonah Hill, Zac Efron, Martin Lawrence) a božím soundtrackem. Lepší podívanou na International cannabis day nehledejte. Stav zvýšenosti výhodou 💚 .... Jak jednou pravil Karl Marx: "I'm joining the war on drugs, on the side of drugs!" #4/20

Fight Club meets Indiana Jones.

dodnes nemám šajna, jak se tenhle klenot objevil v mý sbírce DVDýček, ale jsem na to neskutečně hrdý. Jurský Park hadr.

Velmi netradiční dekonstrukce subžánru hixploitation hororů s ještě netradičnějším ponaučením: nenatáčejte porno ve stodole texaskejch rednecků.... Nebýt tý předlouhý expozice, předvídatelnejch žánrovejch klišé a úmornýho čekání na hlavní program večera, neměl bych žádný výtky, protože X je přesně ten typ zábavnýho béčkovýho old-fashioned gore bijáku který klame svým tělem, a který jsem si náramně užil jako málokterý podobný slasher, přestože jde spíš o anti-slasher. Ti West až moc dobře ví jak na to, aby si divák nasral strachy do gatí a zároveň z toho měl patřičnou radost - pakliže tedy přistoupíte na jeho důmyslnou hru, kterou s vámi hraje.... [#A24RULES!]

příště bez zpívání prosím.

"You must choose between kindness for your kin, or hatred for your enemies." ________ Když se Robert Eggers – notoricky známý kuchař husté atmosféry a autor dnes již kultovních artových hororů 'The VVitch' a 'Lighthouse' – veřejnosti svěřil, že u svého nejnovějšího celovečerního projektu od Focus Features (rádoby artové odnože korporátního kolosu Universal Pictures) neměl tak volnou ruku, byl jsem před projekcí víc než na rozpacích. Právě výrazný a v mnoha ohledech divácky nepřístupný autorský rukopis je hlavní důvod, proč je Eggers zcela právoplatně považován za jednoho z nejambicióznějších režisérů současnosti. Jenže Robík není zas až tak blbej aby nechytil příležitost za pačesy, vyhnul se nařízením shora, opět si všechno idylicky namaloval k obrazu svému a ejhle – během pár minut moje skepse zmizela a já si při sledování mezitím uvědomil, že je sotva polovina dubna, a už tu máme jeden z nejlepších filmů roku.... Očekáváte však epickou akční řezničinu alá 'Gladiátor'? Ale kdeže. Chyba lávky. Samozřejmě, je to neskutečně brutální, surový, agresivní, machistický a vzhledem ke kontextu Eggersovy tvorby víceméně přímočařejší, divácky atraktivnější a žánrově koherentní. Ovšem 'Seveřan' je v prvý řadě klasický revenge flick – jenže místo kvérů, aut, a kriminálníků jsou zde sekery, koníci a pohanský rituály. V druhé řadě jde o adaptaci skandinávské legendy o Amlethovi, která mimochodem inspirovala Shakespeara k napsání Hamleta. V čem ale 'Seveřan' bezkonkurenčně vyniká je hlavně interpretace jednotlivých dílčích motivů - především pak motivu osudu - jejichž prostřednictvím Eggers s až dějepisnou přesností kombinuje jak historické reálie, tak fikci. Fikcí je míněno neskutečně poutavý tematizování fantazijního folklóru, který čerpá z mýtů a bájí severské mytologie, jehož surreálná symbolika je častokrát tak mysticky nejednoznačná, že si její význam může divák vyložit dle libosti. Na účet Valhally si navíc ještě připište neobyčejně bohatý formální jazyk – zejména pak famózní kamerový jízdy zkomponovaných z dlouhých, táhlých až hypnotických záběrů díky kterým by se měl kameraman Jarin Blaschke okamžitě přejmenovat na Gigachad Blaschke. O fantastickým hudebním doprovodu, pomalý, zato intenzivní příběhový gradaci, či hereckých výkonech ani nemluvě – démonický Alexander Skarsgård svou expresí občas stírá hranici mezi člověkem a zvířetem, no a Anya Taylor-Joy s ruským přízvukem je doslova k sežrání...... Škoda jen toho anti-klimatickýho finále, mnohdy předvídatelnýho příběhu a žánrových klišé. Kolem a kolem jsem však rád, že Eggers ten budget o velikosti 90 melounů nevyhodil z vokna, poněvadž ve výsledku je 'Seveřan' pohlcující historickou podívanou a poctivý nekonvenční řemeslo, který se na stříbrným plátně - alespoň v rámci historických filmů - objeví jen párkrát za uherskej rok, a který je perfektní takřka ve všech svých uměleckých i neuměleckých složkách. Jestliže nemáte na Velikonoce do čeho bodnout, zajeďte na tuhle exkurzi do Vikingstánu – nebudete litovat. Fajnšmekři to budou milovat, mainstreamoví konzumenti budou remcat. Já si totiž tuhle krvelačnou rozprávku zcela subjektivně užil......

RANDOM BULLSHIT GO!

[VIDĚNO 3.4] ________ Richard Linklater je prostě někde jinde, protože jeho nejnovější autorský příspěvek je takový tvůrčí fuck-off, ve kterým si dělá co chce, a je mu vcelku jedno, co si i tom myslí ostatní. 'Apollo 10½' je velice rozmanitá a částečně autobiografická retrospektivní mozaika vyprávěná jako jeden dlouhý a nekončící monolog prostřednictvím hlasu Jacka Blacka, která má v podstatě dvě narativní roviny: 1) nostalgické feel-good vzpomínání na dětství, ideály a každodennost na pozadí bezstarostného popkulturního víru konce 60. let. 2) milostný dopis éře plné kosmického optimismu, kterou lze chápat jako společenskou výpověď o významu přistání na Měsíci.... To vše pojaté skrze fascinující rotoskopickou animaci na pomyslném pozadí velké oslavy dětské imaginace, představivosti a dobývání vesmíru. A upřímně by mi vůbec nevadilo, kdyby byl celý film stylizován v duchu oné první poloviny, tedy výhradně jako mozaikovitá reminiscence/memoár kde absentuje jakýkoliv příběh, protože ten entuziasmus s jakým Linklater opěvuje nuance dětský naivity a nostalgicky přikrášlenýho revizionismu - neboli malých dějin na pozadí velkých dějin - se jen tak nevidí. Okouzlující zážitek.

Velmi svébytná a svérázná satira o nátuře filmovýho průmyslu s naprosto bezchybným castem – nejvíc mě pobavila Karen Gillan, Maria Bakalova, anebo sestra Maude Apatow – která svým sebeparodickým humorem však sedne málokomu. Kratší stopáž by taky ničemu neuškodila. No a falešná reklamní kampaň ke 'Cliff Beasts' pobavila.

Taková ta klasická afro rozprávka, která se navíc snaží co nejnenápadněji vykrást rukopis Spikea Leeho, ale vůbec se jí to nedaří....