Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (2 864)

plakát

Seveřan (2022) 

"You must choose between kindness for your kin, or hatred for your enemies." ________ Když se Robert Eggers – notoricky známý kuchař husté atmosféry a autor dnes již kultovních artových hororů 'The VVitch' a 'Lighthouse' – veřejnosti svěřil, že u svého nejnovějšího celovečerního projektu od Focus Features (rádoby artové odnože korporátního kolosu Universal Pictures) neměl tak volnou ruku, byl jsem před projekcí víc než na rozpacích. Právě výrazný a v mnoha ohledech divácky nepřístupný autorský rukopis je hlavní důvod, proč je Eggers zcela právoplatně považován za jednoho z nejambicióznějších režisérů současnosti. Jenže Robík není zas až tak blbej aby nechytil příležitost za pačesy, vyhnul se nařízením shora, opět si všechno idylicky namaloval k obrazu svému a ejhle – během pár minut moje skepse zmizela a já si při sledování mezitím uvědomil, že je sotva polovina dubna, a už tu máme jeden z nejlepších filmů roku.... Očekáváte však epickou akční řezničinu alá 'Gladiátor'? Ale kdeže. Chyba lávky. Samozřejmě, je to neskutečně brutální, surový, agresivní, machistický a vzhledem ke kontextu Eggersovy tvorby víceméně přímočařejší, divácky atraktivnější a žánrově koherentní. Ovšem 'Seveřan' je v prvý řadě klasický revenge flick – jenže místo kvérů, aut, a kriminálníků jsou zde sekery, koníci a pohanský rituály. V druhé řadě jde o adaptaci skandinávské legendy o Amlethovi, která mimochodem inspirovala Shakespeara k napsání Hamleta. V čem ale 'Seveřan' bezkonkurenčně vyniká je hlavně interpretace jednotlivých dílčích motivů - především pak motivu osudu - jejichž prostřednictvím Eggers s až dějepisnou přesností kombinuje jak historické reálie, tak fikci. Fikcí je míněno neskutečně poutavý tematizování fantazijního folklóru, který čerpá z mýtů a bájí severské mytologie, jehož surreálná symbolika je častokrát tak mysticky nejednoznačná, že si její význam může divák vyložit dle libosti. Na účet Valhally si navíc ještě připište neobyčejně bohatý formální jazyk – zejména pak famózní kamerový jízdy zkomponovaných z dlouhých, táhlých až hypnotických záběrů díky kterým by se měl kameraman Jarin Blaschke okamžitě přejmenovat na Gigachad Blaschke. O fantastickým hudebním doprovodu, pomalý, zato intenzivní příběhový gradaci, či hereckých výkonech ani nemluvě – démonický Alexander Skarsgård svou expresí občas stírá hranici mezi člověkem a zvířetem, no a Anya Taylor-Joy s ruským přízvukem je doslova k sežrání...... Škoda jen toho anti-klimatickýho finále, mnohdy předvídatelnýho příběhu a žánrových klišé. Kolem a kolem jsem však rád, že Eggers ten budget o velikosti 90 melounů nevyhodil z vokna, poněvadž ve výsledku je 'Seveřan' pohlcující historickou podívanou a poctivý nekonvenční řemeslo, který se na stříbrným plátně - alespoň v rámci historických filmů - objeví jen párkrát za uherskej rok, a který je perfektní takřka ve všech svých uměleckých i neuměleckých složkách. Jestliže nemáte na Velikonoce do čeho bodnout, zajeďte na tuhle exkurzi do Vikingstánu – nebudete litovat. Fajnšmekři to budou milovat, mainstreamoví konzumenti budou remcat. Já si totiž tuhle krvelačnou rozprávku zcela subjektivně užil......

plakát

Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku (2022) 

[VIDĚNO 3.4] ________ Richard Linklater je prostě někde jinde, protože jeho nejnovější autorský příspěvek je takový tvůrčí fuck-off, ve kterým si dělá co chce, a je mu vcelku jedno, co si i tom myslí ostatní. 'Apollo 10½' je velice rozmanitá a částečně autobiografická retrospektivní mozaika vyprávěná jako jeden dlouhý a nekončící monolog prostřednictvím hlasu Jacka Blacka, která má v podstatě dvě narativní roviny: 1) nostalgické feel-good vzpomínání na dětství, ideály a každodennost na pozadí bezstarostného popkulturního víru konce 60. let. 2) milostný dopis éře plné kosmického optimismu, kterou lze chápat jako společenskou výpověď o významu přistání na Měsíci.... To vše pojaté skrze fascinující rotoskopickou animaci na pomyslném pozadí velké oslavy dětské imaginace, představivosti a dobývání vesmíru. A upřímně by mi vůbec nevadilo, kdyby byl celý film stylizován v duchu oné první poloviny, tedy výhradně jako mozaikovitá reminiscence/memoár kde absentuje jakýkoliv příběh, protože ten entuziasmus s jakým Linklater opěvuje nuance dětský naivity a nostalgicky přikrášlenýho revizionismu - neboli malých dějin na pozadí velkých dějin - se jen tak nevidí. Okouzlující zážitek.

plakát

V bublině (2022) 

Velmi svébytná a svérázná satira o nátuře filmovýho průmyslu s naprosto bezchybným castem – nejvíc mě pobavila Karen Gillan, Maria Bakalova, anebo sestra Maude Apatow – která svým sebeparodickým humorem však sedne málokomu. Kratší stopáž by taky ničemu neuškodila. No a falešná reklamní kampaň ke 'Cliff Beasts' pobavila.

plakát

Alice (2022) 

Taková ta klasická afro rozprávka, která se navíc snaží co nejnenápadněji vykrást rukopis Spikea Leeho, ale vůbec se jí to nedaří....

plakát

Metaloví lordi (2022) 

tenhle film naprosto přesně vystihuje to, proč nesnáším metal....

plakát

Živí mrtví - Boží činy (2022) (epizoda) 

Víc klišovitý tohle mid-season finale snad už bejt nemohlo.... Doopravdy jsem nečekal že 11. řada bude tak nezajímavě kopírovat vzorce z předchozích sérií a zároveň pochybuju, že poslední třetina to jakkoliv napraví.

plakát

Gangy z Birminghamu - Série 6 (2022) (série) 

"I'm guessing you people all decided, that the only person who could ever kill Tommy Shelby, is Tommy Shelby himself." ________ Je mi to fakt líto, ale vzhledem k tomu, co Peaky Blinders vždy symbolizovali – tedy nejlepší gangsterský seriál a celkově jeden z nejkvalitnějších počinů v dějinách televizní tvorby ať už hlediska vizuálu, estetiky či stylizace, který překonával jak britský tak evropský standardy – tahle rozlučka působí víc jalově, než by bylo zdrávo. Jo, řemeslně tomu nejde prakticky cokoliv vytknout – jenže scenáristicky to moc velkej smysl zcela upřímně nedává. Postavy se doslova motají v kruzích, záporák na kterého se lákalo v závěru 5. řady neexistuje, no a příběhově jde o vypravěčsky i tematicky nekonzistentní kaši. Řeší se zde cikánský kletby, infiltrace mezi fašisty, politický machinace, rodinný etudy (linka se ztraceným synem je totální wtf), Arthurova závislost, tubera, no a korunu tomu všemu nasadil Michael kterej celou dobu dřepěl ve vězení – jenže nic z toho nemá sebemenší opodstatnění, vývoj či katarzi, a dohromady z toho všeho vzniká velice chaotickej mišmaš, z kterýho není ani za mák poznat, že by šlo o důstojnou rozlučku, a kterej nelze popsat jinak než jako obyčejnej lazy-writting...... Já vím, že poslední dvě řady se výrazně odlišovaly od toho, co si všichni v prvních čtyřech zamilovali – jenže Peaky Blinders chtě nechtě ztratili svůj ksicht, osobnost, identitu a sigma male grindset, což jsou aspekty, díky nimž se právě odlišovali od jiných konvenčních prefabrikátů seriálový produkce. Steven Knight jako by neměl šajna jak svoje vrcholný životní dílo ukončit a jen tím dokazuje, že celý příběh neměl nijak dopředu promyšlený, což degraduje celý mýtus Peaky Blinders jakožto jednoho z nejkvalitnějších seriálů za posledních několik desetiletí, který si získal srdce milionů fanoušků. A protože si získal i mě, rve mi to srdce 💔 ..... s politováním a přivřeným očkem uděluji 7,7 baretů s žiletkama z 10. Abych však řekl pravdu, přes všechna negativa jsou Peaky Blinders tak či onak fookin' masterpiece. Cillian Murphy aka Thomas Shelby je král. Sbohem.

plakát

Gangy z Birminghamu - Zámek a klíč (2022) (epizoda) 

Je mi to fakt líto, ale vzhledem k tomu, co Peaky Blinders vždy symbolizovali – tedy nejlepší gangsterský seriál a celkově jeden z nejkvalitnějších počinů v dějinách televizní tvorby ať už hlediska vizuálu, estetiky či stylizace, který překonával jak britský tak evropský standardy – tahle rozlučka působí víc jalově, než by bylo zdrávo. Jo, Thommyho nervydrásající konfrontace s Michaelem anebo atmosférická noční přestřelka jsou za mě highlighty finále a řemeslně tomu nejde prakticky cokoliv vytknout – jenže scenáristicky to moc velkej smysl zcela upřímně nedává – viz. Michaelův osud, závěr linky s fašisty anebo scéna s přehozením dynamitu (což je ultimátní deus ex machina). O kontextu nekonzistentního narativního mišmaše v rámci celý závěrečný série, který nelze popsat jinak než jako obyčejnej lazy-writting, radši ani nemluvě. To fakt alespoň nešla natočit závěrečná scéna s Arthurem? .... Já vím, že poslední dvě řady se výrazně odlišovaly od toho, co si všichni v prvních čtyřech zamilovali – jenže Peaky Blinders chtě nechtě ztratili svůj ksicht, osobnost, identitu a sigma male grindset, což jsou aspekty, díky nimž se právě odlišovali od jiných konvenčních prefabrikátů seriálový produkce. Steven Knight jako by neměl šajna jak svoje vrcholný životní dílo ukončit a jen tím dokazuje, že celý příběh neměl nijak dopředu promyšlený, což degraduje celý mýtus Peaky Blinders jakožto jednoho z nejkvalitnějších seriálů za posledních několik desetiletí, který si získal srdce milionů fanoušků. A protože si získal i mě, rve mi to srdce 💔 .... abych však řekl pravdu, přes všechna negativa jsou Peaky Blinder tak či onak fookin' masterpiece. Cillian Murphy aka Thomas Shelby je král. Sbohem.

plakát

Smrt na Nilu (2022) 

Kéž by ten hvězdnej casting byl co k čemu (herecký návrat Russella Branda potěšil), když jde o relativně průměrnou a naprosto konvenční adaptaci detektivky z pera Agathy Christie. 3* za tu Kennethovu snahu.