Faye

Pro mě velké překvapení, ale jak se dívám na ostatní hodnocení, není nás moc. Nenapadlo by mě, že tak jednoduchá zápletka může být tak dobře rozvedena. Jedna poškrábaná viněta, která dokáže přehodnotit život. John Nolan je svědkem přepadení při kterém je postřelen prodavač Auggie Rose s jeho novou lahví vína v ruce. Auggie nepřežije a John začíná pátrat po jeho minulosti. „Chtěl jsem něco udělat, vždyť umřel člověk. Najít jeho přátelé, vyjádřit soustrast rodině. Ale ukázalo se, že nikoho nemá, protože je to propuštěný vězeň. A tak jsem šel k němu do bytu, abych zjistil něco víc, abych našel někoho, kdo se postará..“. Všechno co se dozvídá je pravým opakem jeho vlastní existence. Přesto a nebo právě proto, opouští svoji přítelkyni, luxusní byt, auto, zaměstnání a zabydluje se v kůži bývalého kriminálníka. V jeho bundě, v jeho pokoji s papouškem a seznamuje se s jeho přítelkyní.. „ Teď si, ale uvědomuji, že je to ta nejsobečtější věc, co jsem kdy udělal.“ A co by měl udělat, podle Johna, každý z nás? „ Ptát se sám sebe, kdyby teď přišel konec. Stálo to za to?“

Studentské hnutí „Bílá růže“, které se zabývalo především výrobou a rozšiřováním letáků proti nacistické vládě. Idealismus mládí toužící měnit ten ideologií zmanipulovaný svět. Celý film je v podstatě jeden dlouhý výslech. O to nepříjemnější, že netušíme, ani my ani Sophie, co vypovídá její bratr, který byl zatčen společně s ní. Nevíme, jak moc se s přibývajícími otázkami odchylují od společně připravené verze, zvlášť poté, kdy domovní prohlídka přináší jasné důkazy proti nim. Výslech, který se postupně mění na výměny názorů mezi Sophii a vyšetřovatelem. „Já bych to stejně udělala znovu, abych změnila váš špatný názor na svět. Podle mého neměnného názoru jsem udělala pro můj národ to nejlepší. Nelituji toho a chci za to nést následky.“ Vynikající Julia Jentsch, kterou zatím znám jen z filmu „ Občanská výchova“, ale pokusím se to napravit, a působivá hudba. A pokud nepatříte k těm, kteří už dopředu odsuzují německé filmy, jen proto, že jsou německé. Tak si rozhodně tenhle film nenechte ujít.

Dánská politická scéna krátce před volbami. A novinář Torp, který dostal příležitost, je překvapivě přidělen do parlamentu. Předseda strany, která má šanci volby vyhrát, měl autonehodu a je v kritickém stavu.A v jeho straně začíná boj o jeho post. Vytahuje se špína. Torp má hned článek na první straně, převzala ho i televize a dostává další informace „Někdo si myslí, že si zasloužíš všechny nejlepší reportáže, co?“ Jenže přihrávek je moc, je to příliš snadné. Výborný thriller z prostředí, kde se neštítí ničeho .... pokud jde o moc „Problém je, že reportéři a politici jsou stejní.“ P.S. doporučuji pečlivě dočíst závěrečné titulky!!!

Tuhle obrýlenou státní úřednici si musí zamilovat každý. Je nepřehlédnutelná. V práci, v hospodě, na hodině a jak umí překládat.. „Mám tajemství. Jaké? Jsem prostě tak přitažlivá!“ I když trochu mě překvapuje, že angličtinu chce pokořit kvůli někomu, jako je Elvis „Když se kouknu na tebe.Tak nemyslím na ženy.To je tak příjemný. Myslím jenom na studium angličtiny.“ Přitom o něm nemá valné mínění ani jeho matka „Jak se můžeš tak hloupě otáčet za každou sukní? Tvůj otec měl aspoň vkus. Našel si mě.“. Báječná komedie se spoustou neuvěřitelných hlášek „Umění války stojí na tom, že poznání nepřítele přináší vítězství. Věk? O trochu mladší, než já. Vsadím se, že je po plastice. Ale angličtina... nezávodím! Když jsem poznala nepřítele, ztratila jsem chuť bojovat.“ A mně nezbývá než tuhle vtipnou romantiku všem doporučit, nudit se rozhodně nebudete! A ty skvělé hodiny angličtiny, ty jsou jako ze života : -).

. „Co není správné? Lhát těm, které milujeme? Ale co když jim řekneš pravdu a oni tě milovat přestanou? “ Ještě v noci žije Antonie bezproblémový a spokojený život vedle báječného muže a druhý den je vdovou. A než se stihne vzpamatovat z prvotního šoku zjišťuje, že její manželství nebylo zdaleka tak ideální, jak se domnívala. S někým se sedm let dělila o lásku svého muže. Bolest vystřídá rozhořčení. S kým, je další překvapení. „ Musím vědět, co mezi vámi bylo. Musím to pochopit“. Při hledání odpovědí nalézá Antonie zvláštní souznění ve společnosti, kde se cítil šťastný i její manžel. Nemůžu si pomoct, ale příběh mi přišel, alespoň z mého pohledu, tak málo pravděpodobný a k tomu tolik vzletných vět (obzvlášť druhá polovina), že víc než 3 * nedám.

Enid a Rebecca jsou nerozlučné kamarádky a právě dokončily střední školu. Teda skoro, Enid má ještě nějaký ten rest. „ Je to divný, skončit školu. Mít to konečně za sebou. Fakt divnej pocit. – Jo. Mě to zatím nezasáhlo“. A než si seženou společný byt a začnou poznávat ten nový svět..proč se zatím nepobavit na něčí účet. Krutý žert, který zatřese nejenom jejich přátelstvím. A poznání, že ta opravdová zkouška dospělosti, může být velmi těžká a velmi hořká. Výborný scénář, skvělá trojice herců a především Thora Birch . Pro mě 5* záležitost.. „Už vím, proč nikam nechodím. Nechápu 99 procent lidstva. – To já taky ne. Ale nemyslím, že je to úplně ztracený“.

. „Bůh buďto chce vymítit všechno zlo, ale nedokáže to udělat. Což znamená, že je slabý. Nebo může, ale nechce. Což vlastně znamená, že je zlý. – A nebo nemůže a nechce. Což znamená, že je obojí a potom tedy není Bůh“. V pekle není přes hříšníky kam šlápnout, ale už z principu musí vyfouknout nebi dalšího smrtelníka. A v nebi? Tam mají opačné potíže: nejsou lidi teda duše, berou cokoliv. Na zemi proto začíná přetahovaná o nijak sympatického boxera. Rozhodně fajnový nápad včetně jazykového dělení oblastí (nebe francouzský, peklo anglický, země španělský) a výborní herci, přesto tak 3,5*. Ale vzhledem k tomu, že nedávno jsem si prošla peklem s „Malý Nicky-Satan Junior“ dávám 4*. A pro nás smrtelníky špatná zpráva na závěr. V nebi je stejné peklo jako na zemi!!! Protekce, byrokracie a navíc nejsou peníze.

Kraťásek- Leningradští kovbojové představují. A já jsem naprosto okouzlená. Eiffelovka 1994, muž s patkou, s oslem a kbelíkem, kavárna s cedulí zákaz vstupu oslům a hlavně píseň: „Once upon a time there was a tavern Where we used to raise a glass or two Remember how we laughed away the hours .And dreamed of all the great thingswe would do. Those were the days my friend .We thought they'd never end.We'd sing and dance forever and a day. We'd live the life we chaose.We'd fight and never lose For we were young and sure to have our way.La la la la..“ A do zpěvu se dává dáma u baru s ryčivým „R“ jednou tak a jednou jinak. Já si tenhle kousek přidávám do Topu a ostatním doporučuji do. To chci vidět .

Paříž 20 léta, těžce nemocný Marcel Proust dokončuje svoje monumentální dílo. Vzpomíná. Probírá fotografie. Každá evokuje pocity, nesplněné touhy, přání, sny, důvěrné prožitky. Minulost a současnost se najednou vzájemně prolíná a splývá „Bytost, kterou jsem v tu chvíli byl, byla bytost mimo realitu“. Čas znovu nalezený jsem začínala na několikrát. A kdyby v něm nehrála má oblíbená Catherine Deneuve asi bych to vzdala. Což by byla velká škoda. Jenže obrovské množství postav v několika časových obdobích a k tomu množství drobných příběhů, vyžaduje značné soustředění a hlavně i osobní pohodu. Proto zřejmě není tak snadné se s filmem potkat, ale vyplatí se na ten správný okamžik počkat a potom si ho vychutnat..„Jestli vzpomínka dík zapomenutí nemůže vytvořit žádné spojení mezi sebou a přítomnou chvílí, dává nám náhle dýchat jiný vzduch, právě proto, že je to vzduch, který jsme vdechovali kdysi. Čistší vzduch, který se básníci marně snažili rozprostřít v Ráji, neboť skutečné ráje jsou ráje, které jsme ztratili.“

Frank Nitzche býval advokát, ale našel si lepší zdroj obživy. Stala se z něj hyena bez skrupulí. Dopisuje si s odsouzenými k trestu smrti, získává jejich důvěru, aby mohl po jejich smrti dopisy ( hlavně ten úplně poslední) a příběh výhodně zpeněžit. Čím krvavější, intimnější a šokující tajemství získá, tím víc peněz. Jeho společník ho přesvědčí aby tentokrát navázal bezprostřední kontakt. A tak se šest dní před popravou seznamuje ve vězení s Charlottou Cory, odsouzenou za únos a brutální vraždu dítěte. Ta ho požádá aby našel a doručil dopis na rozloučenou její sestře. A Frank najednou přestává myslet jen na prachy, protože něco tady nesedí. Docela napínavý thriller, kde mě nejvíc zaujala postava Franka. prodejce lidských osudů a tragedií.