Faye

Frankie se snaží mít na paměti otcovu radu z vězení „Jestli nechceš skončit jako já, vyhýbej se zločinu, ženským a drogám" jenže „ potom už není nic, co by se ještě dalo dělat “ A navíc zrovna doručil zásilku Charliemu, který v tom všem umí chodit, právě potkal svůj vzor a především zamiloval si ten jeho „životní styl“. Očekávala jsem jenom průměrnou gangsteru a i když zápletka nebude pro většinu asi nic nového, má to šmrnc. Okouzlující prostředí (slunné pláže, golfová hřiště, bazény, kluby), britský humor a hlavně skvělou hudbu z let 80. Blondie, Duran Duran, David Bowie a další „Je lepší být Někdo jeden den než Nikdo celý život.“

Film není žádná veselá jízda na ledu.Jak by se z názvu, a z úvodní jízdy obsazené postele zapřáhnuté za dodávkou, mohlo zdát. I když ledu a hlavně sněhu je v něm víc než dost. A nad ním vyhrává snad jen bída s nouzí.Ale zase na druhou stranu, kde jinde by netrpělivě čekala celá osada jestli „bohatý“ syn pošle otci z ciziny 10 dolarů. Bohem i světem zapomenutý kraj, který má svérázné zvyky a jediný obchod (boudu) Vodka Lemon. A v něm žijí (přežívají) skromní a odevzdaní lidé, bez práce a bez přehnaných nároků. Vždyť dokud je co prodat, je dobře. Jsem ráda, že jsem film viděla. Už jenom za intenzívní nával optimismu a úlevy, který jsem pocítila se závěrečnými titulky, za to štěstí, že ten čáp (nebo vrána) se mnou nedoletěl až do Arménie!!!

To je jenom zdání, že na venkově se nic neděje. Farář, kterému většinou uniká veškeré dění v rodině „Jsi půl dne za námi, víš to?“. Dcera, která je v tom skoro dospělém věku a obtěžují ji matčiny pokusy o výchovu: „Víš co mě bolí nejvíc?- Ne. Ale ty mi to stejně řekneš.“ A stereotypem znavená Glorie, žena v domácnosti, kterou štve navíc i sousedův uštěkaný pes. Závidět se jí dá snad jen to, že dokáže hlavu rodiny umlčet slůvkem Amen. A potom je tady ještě nenápadný lehce přehlédnutelný syn, kterého si, ale ve škole všímají víc než je mu příjemné. Glorie naštěstí část povinností předává hospodyni a zdá se, že přijmout ji byla trefa přímo do černého. „Ujasněme si to. Můj syn se zbavil šikany. Z mého manžela je komik. A moje nymfomaniakální dcera objevila vaření. Co se to děje?“ Cynický humor, báječné dialogy a skvělá Kristin Scott Thomas, která byla pro mě v téhle černé komedii naprostou jedničkou .

„Vendeta. Není to nic sobeckého či marnivého, je to krutá odměna za všechno utrpení .... způsobené bezprávím. Je to sladká hudba ..... které, ale dokáže s porozuměním naslouchat jen její dirigent.“ Jsem víc než příjemně překvapená. Film podle komiksu, který nemá stupidní příběh, ale právě naopak. Hlavní hrdina (ač v masce) má nejen charisma, ale je i galantní, inteligentní a vemlouvavý manipulátor .... „Násilí může sloužit dobru.“ (odvážná myšlenka v této době) a navíc pronáší jednu pozoruhodnou větu za druhou. „Budova to je symbol, stejně jako čin, který ji zničí. Symbolům dávají sílu lidé. Sám o sobě je symbol bezvýznamný.“ Po Sin City (pro mě naprosto bezduchá a brutální slátanina) jsem málem tenhle žánr navždy zavrhla, naštěstí jsem udělala výjimku. Nejsou to úplně čisté 4*, ale v porovnáním s již zmíněným Sin City u kterého jsem si odtrpěla každou vlekoucí se minutu. Jsou to víc než pěkné 4*!

„Ve městě jste nula, pokud nepatříte do něčeho lepšího, než jste. Do gangu jsem vstoupil, když mi bylo deset. Být gangster jsem zbožňoval. Zbožňoval jsem svoji čtvrť. Možná proto se ze mě stal polda. S tou mocí přišla zodpovědnost. Se zodpovědností přišla příležitost. A s příležitostí přišla korupce. Bylo to jako epidemie.“ Tak začíná příběh policajta, který má ještě něco jako výčitky svědomí (nebo je to možná jenom strach) a ty se dostávají do rozporu s chováním a plány jeho parťáka. Ale nemá na vybranou. Jeho kolega vidí v policejní placce nejenom možnost jak si zvednout sebevědomí na každém, kdo je zrovna po ruce, ale i snadný a bezpečný způsob jak se napakovat.Jenže napakovat se chce, kde kdo a odznak nechrání vždycky. Až na ruskou ruletu ( a kvůli ní to stojí za to vidět) nikterak originální film, který si většinu dialogů vystačí se základním slovem Fuck a negr.

„Nyní budeš naslouchat mému hlasu. Pomůže ti hlouběji proniknout do Evropy. Pokaždé, když uslyšíš můj hlas, s každým slovem, s každým číslem, poodkryješ další vrstvu, otevřeš se vůči jejím vjemům. Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“ Poválečné Německo viděné očima mladého idealisty, který se ocitnul ve světě, kterému nemůže rozumět. Dívá se, ale nevidí. Naslouchá, ale nechápe. Je uprostřed hry, ale nezná pravidla. Stává se loutkou. „Chtěl jsem svou prací trochu zlepšit svět. Německo potřebuje přátelství.“ Jako obvykle natočil Lars von Trier velmi zvláštní a působivý film ( „Tanec v temnotách“ je jediná výjimka, kdy jeho magie na mě nefungovala). Černo-bílé záběry, které dostávají barvu pouze, když se odehrává něco opravdu zásadního, ale především hypnotizující hlas vypravěče doplněný monotónním rytmem ubíhajících kolejí. To se nedá popsat, to se musí vidět. Evropu považuji prozatím ( spousta jeho děl na mě ještě čeká) za Larsův nejlepší film.

Jane Fonda se nechtěla v době své největší slávy znát k filmu „Barbarella“. Vyloženě ten film nenáviděla a vždy prohlašovala, že je dramatická herečka a tahle role byl její největší omyl. Docela by mě zajímalo jaké pocity chová ke své nejnovější „dramatické“ roli tchýně. Mám ráda odpočinkové filmy, takže i přes nevalné kritiky jsem se na film a na opětovné setkání s Jane těšila. A přestože v tomto dílku dostala značný prostor ( jak se sluší a patří na velkou a slavnou herečku) a ve kterém se dá od okamžiku, kdy dámská válka je už otevřená a vzájemná, najít i jistý vtip. Bylo mi z jejího návratu na velká plátna dost smutno.

Detektiv Jack je v podstatě už odepsán, jeho život zvolna plyne od kocoviny k opilosti nebo naopak. Dostává už jenom podřadné úkoly a najednou má místo kolegy za úkol vyzvednout z vězení svědka a dopravit ho k soudu. Jenže nadšené a nekončící žvatlání jeho vězně ho donutí zastavit, koupit flašku a loknout si. Poprvé vystřelí instinktivně a potom už je potřeba zaostřit kalný zrak, rozhodnout se a začít utíkat a střílet. Od soudu ho sice dělí jenom několik bloků, ale desítky policistů si přejí smrt jeho důležitého svědka. Zápletka je velmi podobná filmu „Policejní kordon“, kde si alkoholika s policejním odznakem zahrál a režíroval Clint Eastwood , ale „16 Block“ má o * lepší závěr. A ještě něco, pánové zkuste se ( než odpoví Jack ) zamyslet nad hypotetickou otázkou : na autobusové zastávce jsou 3 lidi, stará a velmi nemocná paní, váš nejlepší přítel a děvče vašich snů. V autě máte místo jen pro jednoho. Koho vezmete?

V Macdonald´s jsem nakupovala jen jednou, připadalo mi úžasné, že se ke žvanci dostanu aniž musím vystoupit z auta, stačí když vystrčím ruku z okénka. Jak pohodlné. Nadšení mě opustilo po prvním kousnutí! Dost nepříjemně mě zaskočilo, že ta „houska“ je sladká. A potom jsem musela z auta vystoupit, abych tu „poživatinu“ mohla vyplivnout! Tím to u mě navždy prohrál. O to víc obdivuji odvážného hrdinu, který se rozhodl měsíc se stravovat výhradně pod touhle značkou. Jeho přítelkyně je naopak veganka. No ještě, že mě nezvou na návštěvu, musela bych si vzít sebou svačinku. Zábavný dokument, který si vybral jako hlavní příčinu obezity McDonald´s, vřele doporučuji všem zákazníkům ..a já si jdu taky něco zakousnout. Takže .. dobrou chuť všem!

Na každý film s Jodie Foster se nedočkavě těším, protože si nevzpomínám, že bych jí kdy viděla hrát v něčem špatném ( tady mě tedy trochu zklamala, moc si nezahrála) . Dokonalý plán, který dokonale zamotá hlavu policii a pro mě dokonale namíchaný film. Bezpečnostní kamery osleply. Osazenstvo banky v kombinézách jako na chemický poplach. Albánský prezident promlouvá k národu. Muž uvnitř bavící se hrou „škatulata škatulata“, který nemá rád brutální videohry, ale zato hádanky a proti němu rozchechtaný policejní vyjednávač (nikdy jsem neviděla Denzela W. aby se ve filmu tak smál a vlastně detektivové se vůbec smějí v thrilleru málo) a ke všemu nebezpečná právnická potvora najatá na diskrétní úkol, pro kterou není nic problém. A pro mě zase není problém jít na 5*, nejen za perfektní obsazení, humor, ale i za úvodní a závěrečnou píseň od Chaiyya Chaiyya.