Kobitch

Všechno funguje skvěle až do doby, než se tam objeví glumové v plné parádě. Od té doby je to chaotická vyvražďovačka s velmi špatnou choreografií a roztřesenou kamerou, přes kterou není nic vidět. První polovině bych dal v klidu 5/5, ale ten zbytek to bohužel sráží dolů.

Ryzí deprese zkondenzovaná do krátkého animovaného animovaného filmu. Nepotřebuje ukazovat nic víc, než běžný život v ghettu, a stejně je vám z toho úzko. A ty oči. Ty oči! Stejně jako v Madam Tutli-Putli byly na loutky v post-produkci přilepeny oči živých herců, které díky tomu ožily a najednou se nekoukáte na kus dřeva, ale do duše živoucí bytosti. Výsledek je působivější, než kdyby takový snímek byl čistě hraný.

Čekal jsem naprosto jinou podívanou, ale přesto nejsem zklamán. Komorní scifíčko, které se nikam moc nežene, spíše přešlapuje na místě - nosné jsou hlavně myšlenky, nikoliv akce. Song Departure ze soundtracku je jak z jiného světa, díky za něj skladateli ❤️

Pomalý a rozjímavý film s výborným Ganzem potulujícím se nejen po městě, ale zejména ve své vlastní hlavě. Co se ve filmu dělo mi vlastně přišlo druhořadé, důležitá pro mě byla ta neuchopitelná atmosféra a svět vzpomínek na život a na smrt. S nádherným soundtrackem.

Tragický casting. Soutěžícím bych do smlouvy zavedl tučný pokuty za dobrovolné opuštění hry. Vyhraje to pravděpodobně poslední člověk, kterému se nebude stýskat a nebude chtít odjet urychleně domů za svými činčilami.

Když na ČSFD narazíte na stejného nadšence do krátkých animáků, jako jste vy sám, budete díky jeho recenzím a hodnocením dostávat tipy na skvělé kousky jak na zlatém podnose. Tímto děkuji bratr.milan a vy si jej také přidejte do oblíbených, ať vám nic neunikne. Film samotný je úžasným představením tisíce a jedné animační techniky, vizuálně se zde děje pořád něco zajímavého a jedno zhlédnutí rozhodně nestačí k tomu, abyste dokázali vše odhalit. Obsah filmu se s vizuální stránkou skvěle doplňuje a rozhodně jde o poměrně náročné téma, kterým si prošel nejeden z nás.

Monty Python je láska, Svatý grál jsem kdysi v 15 viděl jako první jejich dílo a učůraval jsem z toho smíchy. Střih, včera jsem na Grál po milionu let vyrazil do kina na obnovenou premiéru a... učůrával jsem z toho smíchy. Zase. Téměř plné kino diváků a divaček, kteří přesně věděli, co je ve které vteřině čeká a pro jistotu se smáli už dopředu, vytvořilo skvělou atmosféru. Ňy!

Vrchol Robokuřete. Pán prstenů a Alien za 10/10.

Na jednu stranu můžeme být rádi, že streamovací giganti pustí korunu a něco takového nechají Scorseseho natočit. Je to krásný, pomalý a přesto ne nudný vhled do americké historie. Na druhou stranu to ale postrádalo jistou filmovou údernost, nějaký pořádný tah na branku a gradaci. Emočně mě to nechalo naprosto netknutým, ačkoliv v podobných filmech mám většinou husí kůži nasazenou v míře větší než malé. Možná to bylo i absencí filmové hudby. Takový Max Richter by filmu jistě slušel (ostatně se stačí zadívat a zaposlouchat na jím ozvučené Nepřátele), ale chápu rozhodnutí v tomto filmu hudbu upozadit.

Blue rabbits fucking 👌