sud

Tohle není klasický Švankmajerovský kraťas, ale videoklip. Bohužel písnička se mi moc nelíbí a pan Švankmajer své zdejší plastelínové orgie mnohokrát překonal. Jedno z jeho slabších děl.

Das Boot, der genialische film. Film, jako tento, jsem si už hodně dávno přál vidět. Film, který velice realisticky a bez příkras zobrazuje tu druhou stranu barikády, to jest vojáky wehrmachtu. Film se vyhýbá jakýmkoli fašistickým symbolům a není v něm žádná ideologie ani nacionalismus. Všechno je natvrdo, bez kompromisů. Během sledování jsem si skutečně připadal jako v té železné škatuli někde pod vodou. A ač nemám rád skopčáky, při scéně kdy se snaží odlepit od mořského dna, jsem se přistihl, jak mám zaťaté pěsti a pobízím, aby už se ten kolos zvedl alespoň o metr. A ten závěr. Absurdita války v plné parádě. A natočený tak příjemně neamericky. Ti by z toho udělali doják jako prase a zde - natvrdo, nekopromisně šlus. Wolfgang Petersen díky svému nejlepšímu filmu přešel do Hollywoodských studií, aby natáčel jeden paskvil za druhým (abych mu nekřivdil, pár se mu jich taky povedlo). Veliká pochvala patří rovněž kameře, ty běhy napříč ponorkou jsou skvostné. A v neposlední řadě skvělí herci. Ač nepříliš známí, přesto charismatičtí, přesvědčiví a typově přesní. Kromě drsného seemana Jürgena Prochnowa (taky nejspíš jeho nejlepší role) mě co do výkonu hodně zaujal Herbet Grönemayer, Klaus Wenneman a ten, co hrál Johanna. "Ponorka" je obrovské monstrum a rovněž obrovský film.

Lynch má silného konkurenta. Jan Švankmajer dokázal svojí 30ti vteřinovou Florou trumfnout Zamilované maso. Ovšem pouze co se týče krátkosti stopáže. Jinak je Flora pouze uspokojivá úchylárna, která zdaleka nedosahuje nápadu a vtipnosti Zamilovaného masa. 60%.

Nádhera. Tenhle pidifilmeček bych doporučil každému, protože nikdo nemůže říct, že by se u něho nudil :-). Jan Švankmajer vešel do dějin coby režisér, který stvořil genialitu dlouhou jednu jedinou minutu :-). 100%.

Tady mi docela vadilo necitlivé propojování animovaných pasáží z románu a mystifikačního dokumentu. Z projevu Jaroslava Vozába (dalo by se říci až Cimrmanovská) nadsázka přímo čiší, animované pasáže mají tu správnou Švankmajerovskou poetiku, jenomže dohromady mi to nějak nejde. Ale hudba Zdeňka Lišky nezklame nikdy. 60%.

Místy značně stupidní akčňák, který do bahna zašlapává Chris Rock a zároveň ho z něj vytahuje Anthony Hopkins a prostředí Prahy.

Úžasná Švankmajerova šílenost. Vždycky když někdo (něco) zaklepal(o) na dveře, s napětím jsem čekal, kdo (co) to je. Oči na prstech a pinďour rulezz.

Když jsem viděl zdejší hodnocení, usoudil jsem, že to nejspíš nebude tak horké. Růžového pantera mám rád, Alana Arkina taky, takže budu spokojen. Ovšem po shlédnutí se musím přiřadit ke zdejší většině, protože to co jsem viděl, skutečně nebylo nic moc. Některé dobré gagy se sice najdou (třeba ten na začátku s botama a deštníkem v letadle), ale většina je jich křečovitých, režie průměrná, hudba průměrná a průměrné nápady. Jak jsem již podotkl, Alana Arkina mám rád, okouzlil mě třeba v "Čekej do tmy" ale inspektor Clouseau mu nesedí. On dokáže zahrát komediální roli (viz "Rusové přicházejí!"), je všestranným hercem a ač se zde snaží seč mu síly stačí, nejde to. Nedokázal mu vpravit tu nádhernou nadutou slupku jako Peter Sellers. Jinak se na to koukat nechá, ale je to podprůměr, který bych doporučil možná pouze těm, kteří chtějí vidět celou růžovopanterovskou sérii komplet.

Nádherně natočený videoklip k vynikající hudbě Zdeňka Lišky.

Poměrně drsný a brutální western nejen akcí, ale především charaktery a celkovým vyzněním. Žádná postava není stoprocentně kladná a šerif Madox ve výtečném podání Burta Lancastera působí spíše jako fanatický psychopat, nežli Mirek Dušín s plechovou hvězdou (jeho flétna coby reminiscence na Krysaře je velmi výstižná). Na druhou stranu, jak by bylo na světě, nebýt takovýchto Madoxů? V tomto nejspíš nejlepším díle Michaela Winnera je takových otázek k zamyšlení plno. Divoký západ je tu zobrazen bez příkras a souboj práva se zločinem není vnímán jako souboj dobra se zlem. 85%.