curil

Film žánru, který měl boom v osmdesátých a devadesátých letech. Nikoho neurazí, hezké ženy, hlavní roli hraje bývalá miss Bahamy, a jak jsem pátral, nic dalšího netočila. Kladem filmu je zařazení děje do 19. století, což film odlehčuje a dává příležitost k zajímavé výpravě, což je jedním z mála kladů příběhu. Je to prostě dobová soft erotika, více podprůměrná. Něco v bodování jsem přidal za Monique Gabrielle a za to, že jsem narazil na kvalitní záznam.

Robert Enrico natočil další ze svých kriminálních filmů na klasický motiv   přátelstí, loupeže a útěku. Příběh postrádá sice originalitu, ale zpracování   detektivky a sympatická dvojice lupičů, jak už to v podobných filmech bývá, vše vynahradí. Od počátku je z děje zřejmé, jaký asi bude osud hlavních hrdinů. Vypracovaný plán nevychází podle představ a příběh se stále více zamotává. Nechybí milostné vzplanutí mladého páru zapleteného do loupeže a ani drsný gangster Weiss (skvělý Michel Constantin) jako protipól našich hrdinů. Enrico natočil lepší filmy, ale potěší i tato sedmdesátková kriminálka.

V rozhovorech pěti mladých žen to jenom jiskří. Jak jinak, když se sejdou u jednoho stolu Židovky a Arabky, z nichž každá se tváří, jak je moderní, ale tradiční výchova v nich zůstává. Osobně nemusím podobná téma s nádechem převahy ženského elementu, ale tentokrát pointa vše napraví, i když zase tolik nepřekvapí.

Scénář:  Marianne Lewis, Paul Claudon ( adaptace ),  Alex Varoux (dialogy). Shlédnuto 16. března 2024 na ok.ru video v originálním znění.

Od této smutné komedie jsem čekal poněkud více. Zvláště při scénáři psaném Michelem Audiardem, Claude Sautetem a režisérem Serge Korberem. Líbí se mi Dany Carrel, režisérova oblíbená už z předchozího společného filmu "Idiot v Paříži", a její kontrast protřelé ženy s Jacquesem Perrinem, nevinným mladíkem. Z kvalitní předlohy J. H. Chase ale nakonec zůstalo rutinní kriminální drama vykoupené dalším kvalitním obsazením (Robert Hossein, Pierre Brasseur). Jako zajímavost uvedu, že režisér Korber po nepříliš velkém úspěchu svých následujících filmů u diváků (mj. i filmů s Louisem de Funésem Piti piti pa a Na stromě), se v polovině sedmdesátých let uchýlil k natáčení pornografických filmů pod pseudonymem John Thomas.

Vidět Victora Lanouxe převlečeného za   strašáka, jakoby vypadl z Čaroděje ze země   OZ, a šmírujícího anglické studentky v   kukuřici, to už stojí za to. Celý statek   pozoruhodné rodinky je plný svérázných (což   je slabé slovo) postaviček. V normě je snad   jenom Jessica, která ale po ukončení událostí   na statku bude potřebovat psychologa nebo   hospitalizaci v patřičném ústavu. Od Yvese   Boisseta jsem zvyklý na trochu jiné filmy,   spíše politicky zaměřené na zahraniční nebo   vnitřní politiku spojenou s kriminálními   činy. Ale tohle odbočení se mu velice povedlo a   napínavý příběh natočený s nadsázkou je   vynikající. Pokud se oprostíte od   odpočítávání 40 let od natočení filmu,   budete spokojeni s napínavým příběhem.

E.M. Salerno hraje v italské filmu sedmdesátých let oblíbenou postavu nelítostného a  nepodplatitelného policejního komisaře, který vyšetřuje mafiánské praktiky v janovském přístavu. Ve vzduchu se snáší otázka, za je skutečně policie ve službách občanů? Nebo slouží k politickým záměrům politikům, kteří jsou upláceni mafií. Vyznění filmu je poněkud tendenční a existují lepší italské filmy na podobné téma mafie a korupce ze stejné doby. Salerno je ve formě a předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, sympatický hrdina, který v závěru děje vezme spravedlnost do   svých rukou.

Western je u nás známý spíše pod originálním názvem "Zahrada zla". Klasika westernu té nejlepší úrovně, Gary Cooper, který je podle mého názoru tím ideálním představitelem žánru (vedle Johna Waynea). Jsou to chlapi přes 190. Oba jsou vždy zárukou filmu, který můžu vidět pětkrát, desetkrát. Nezklamou.

Zvuk: Jean Monchablon, kostýmy: Jeanne Vergneová, umělecká režie: Jeanne Vergneová. Shlédnuto dne 9. března na ok.ru v originálním znění.

Scénář a spolupráce na dialozích Annie Dulac a Pierre Léaud.  Exteriéry natočeny v alpském středisku  Courchevel. Shlédnuto dne  6. března 2024 na ok.ru v originálním znění.