Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (66)

plakát

Srdcová královna (2019) 

Dnes "módní" severská kinematografie není úplně můj šálek kávy a nejsem z těch co by padli na zadek, kdykoli vidí potemnělé dronové záběry a slyší vikingštinu. Srdcová královna je o zničující manipulaci a tom, kam může zajít v soukromém životě jedna nespokojená a ambiciózní manželka. Film má pomalé tempo, nezrychlí, ani když se něco děje. Což je dobře. Vykreslení postav je téměř dokonalé. Explicitní sexuální scéna by podle mnohých nemusela být zobrazena, ale podle mě je důležitá a bez ní by nebylo jasné, jaký průser se to vlastně stal. A další vývoj postav (hlavně potrefeného syna) by nemusel být úplně srozumitelný (no bóže, tak si trochu užili..). Takhle už sledujeme nenávratný zničující dojezd až do hořkého konce. Ten filmový konec je i přes zdánlivou mlhavost více méně předvídatelný a dobře JÍ tak.

plakát

Portrét dívky v plamenech (2019) 

Tak jasně. Film se skládá jen z několika dialogů, ze zvuků a ticha. Takže když se objeví dva osamocené hudební motivy, tak tě to naprosto rozseká. Genderovou vyváženost nečekej. Portrét dívky v plamenech je jen o ženách; hrají, milují, režírují, dělají film, umění, sex. Muži tu nejsou a když, nepotřebujete je vidět. Muži prostě do tohoto snímku nepatří. Není potřeba zastírat, že se jedná o feministický film plný jinotajů a narážek (několik jsem jich našel, zdaleka ne všechny) Ale krásně se dívá na herecké obsazení: Adele Haenel, Noémie Merlant, Luàna Bajrami dělají naprosto neuvěřitelné výkony, zároveň velmi uvěřitelné jsou pohnutky postav. Céline Sciamma vyzrála přes svůj genderový "handicap" (nebo možná právě díky němu) ve skvělou režisérku tohoto komorního dramatu. Herečky vede jistě, každý záběr má smysl. Světlo a stín si padají do náručí, ticho střídají šelesty štětce, šumění moře, vítr, oheň, letmá francouština. Všechny záběry jsou obrazy, celý film je obraz. Chci více takových Portrétů a filmových zážitků. Jo a jasně: 28 ;-)

plakát

Úsměvy smutných mužů (2018) 

Už při uvedení do kin jsem byl skeptický k tomuto dílku a tak jsem mu dal trochu času.Takhle mě to nezklamalo, ani nenadchlo. Na plátno kin je to málo, ale v televizi to funguje. Svátek natočil rozjímání napraveného muže, kterého si s jistotou "střihnul" mladý Švehlík; a to celkem uvěřitelně. I když jsem předlohu nečetl, ději nemám co vytknout. Část životního období chlapa, který začal chlastat. V tomhle ohledu je ale film trochu plochý a slušelo by se více rozvinout vedlejší postavy, pouze u jedné se to podařilo. Co ale nefunguje, je vysoké množství neherců; dodávám, že méně je někdy více. V tomhle filmu co neherec, to průser. Vedle českých hvězd ruší. Natočeno komorněji s méně postavami (zato propracovaněji vykreslenými) by to zafungovalo lépe. Suma sumárum, jedna hvězda mínus za nezvládnuté neherce, jedna hvězda plus za přesvědčivě natočené delírko. Brrr

plakát

Zdrojový kód (2011) 

Od začátku svižně dávkovaná podívaná. Jake Gyllenhaal: překvapení mu věřím, výcvik také, těžko si v roli představit někoho jiného (B. Willis? :-). Michelle Monaghan dělá co může, ale scénář jí příliš nedovoluje. Alespoň se na ní hezky kouká. Miluju hrátky s časem, tady se rozbíhá 8 minutová smyčka pro (v americkém pojetí) záchranu lidstva. Myšlenka není originální, ale rozvinuto do celkem přijatelných 90 minut mě to bavilo. Odpustil bych si zdlouhavé zasvěcování do časového paradoxu, kdy film ztrácí tempo. Raději bych se více věnoval pohnutkám atentátníka; jeho motivy jsou nevěrohodné. Ale musím říct, jsem se nenudil. Zdrojový kód prosvištěl rychlostí odpáleného vlaku.

plakát

Yesterday (2019) 

Danny Boyle vyznává lásku muzice, aneb jak by bylo bez The Beatles... Myšlenka skvělá a první půlku jsem dobře bavil, ke konci to drhlo. Ale i kdyby to někoho nebavilo, tak si tam vždycky něco najde. Někdo Eda Sheerana, fórky o věcech, které v téhle realitě neexistují, a snad každý písně Beatles. Na takovouhle pohádku jsem čekal a náramně jsem se bavil.

plakát

25 km/h (2018) 

Nikterak objevná road movie typicky německého střihu. Dva bratři na mopedech, které musí v německých divácích vzbuzovat nostalgii. Aneb Klepání na nebeskou bránu po 20 letech. Několik vtipných scén (step, čínkař), odhadnutelný průběh, nezvládnutý konec. Na obranu autorů: žánr road movie už je vymyšlený, má svá pravidla a je těžké vymyslet něco nového. Takže ano, je tu smrt, jsou tu policajti, déšť, rozjímání nad smyslem života, drogy a ani ten sex nechybí :) Já mám takové filmy rád, takže jsem se dobře bavil. Pár nelogičností překousnu. Jen jsem se neubránil pocitu, že to mělo být natočené o 20 let dříve.. A Franku "Lolu" Potente jsem teda fakt nepoznal.