cherita

Takovému ďáblovi bych se upsala okamžitě!!!

Stupidní, trapné a vulgární, ALE...zároveň taky skvlě promyšlené a dost zábavné. Jistě, můžete si myslet o tomhle filmu co chcete, jedno se mu ale upřít nedá. Jak se mu daří dělat si legraci ze všech těch klišé sportovních filmů ("Co to sakra je? V tom autě je puma." "To vím že tam je, dal jsem ji tam. Musíš se naučit řídit se strachem a není nic děsivějšího než puma v autě"), překrucovat je a upravovat podle svého, aby nakonec nebylo jasné jak to vlastně celé dopadne (finish posledního závodu je geniální). Navíc jako fanoušek motorsportu oceňuju ten věrně vystihnutý rozdíl mezi americkými a evropskými závodníky, i když těžko říct co na to Francouzi.

Rozhodně nejzábavnější (a možná i nejdelší) krimiseriálová epizoda, jakou jsem kdy viděla. A taky jediná, kterou můžu vidět i víckrát.

To bylo tak..... americké. Nerada něco soudím podle země vzniku, ale tady mě jiný přívlastek nenapadá.

Zasněžený New York, skvělá atmosféra, polská krasobruslařka, divní lidé říkající divné věci a sem tam nějaká ta mrtvola na ulici... takhle já si představuju dobrý romantický film.

Jako by se Emmerich snažil splácat všechny svoje předešlé filmy do jednoho. Velmi tupý hrdina, který komunikuje se šavlozubými tygry, se vydává přes zasněženou krajinu (Den poté) za svým modrookým děvčetem. To bylo uneseno otrokáři z daleké země plné písku a pyramid ovládané diktátorem vydávajícím se za boha (Hvězdná brána). Cestou všechny ohrožuje mimo jiné obří krvežíznivá bestie (Godzilla). Kdyby se tomu megalomanovi podařilo dostat tam ještě mimozemšťany (Den nezávislosti), byl by to dokonalý odpad. Takhle bohužel pouze jedna hvězdička.

Srovnání s Dokonalým trikem se Iluzionista nevyhne a vítězně z něj bohužel moc nevychází. Naštěstí Edward Norton, Paul Giamatti a Rufus Sewell jsou pořád Edward Norton, Paul Giamatti a Rufus Sewell, takže vyloženě špatný film snad ani vzniknout nemohl. Obzvlášť když se pohybují po Vídni 19. století (rozuměj Praze) snímané krásnou kamerou a doprovázené hudbou, kterou nemůžu označit jinak než zvláštní (rozhodně má šanci zaujmout). Závěrečná pointa není ani hodna komentáře, ale i tak solidní tři hvězdičky. P.S. Jsem jediná, komu tady Rufus Sewell neskutečně připomíná Ladislava Freje?

Kdysi jsem měla snahu Rok vdovou od Irvinga číst, ale nedošla jsem ani do první třetiny. Díky tomu jsem předem tušila, že tenhle film asi nebude pro mě. A nebyl. Přestože Jeff Bridges je fajn, hudba nádherná a celkově jsem se ani moc nenudila, znovu se na to dobrovolně určitě dívat nebudu.

Moc se mi nelíbilo to rozdělení filmu na dvě poloviny. Ta první patří hlavně perfektnímu Russelu Croweovi, který je tak nádherně průměrný, až z toho jde hlava kolem a člověk se až diví, kde se v tom chlapovi později vzal onen hrdinný gladiátor. Jenže potom se milý Jeffrey Wigand z filmu nějak vytratí a příběh se soustředí na Al Pacina, který je sice taky bezva, ale celý děj už začíná být jaksi předvídatelný. I když to vlastně ani jinak skončit nemohlo. Přece jen je to film podle skutečné události, že ano.

To bylo tak odpudivé, že jsem se musela dívat až do konce.