perna182

Malý muž s velkým hlasem. A ještě větším srdcem. Životní příběh člověka, který se s hudbou v srdci narodil a pro hudbu žil až do svého konce. Zde je nám podáván průběh od jeho dětských počátků po účast ve všech kapelách, kde působil. Dokument ukazuje Ronnieho osobní stránku a co pro něj hudba znamenala a jak to dával najevo nejen ostatním, že pro ni žije a od ostatních vyžadoval totéž. A i když člověk ví, jak to skončí, tak musím říct, že i já, docela dost chladný člověk jsem byl na konci víc než dojat.

Aneb když pohanská matka - čarodějnice vychovává dceru v ústraní "toho všeho". Jak to asi může dopadnout? Hodně artový snímek. Temné a tajemné pomalé tempo, dlouho trvající záběry přírody, black metalová kapela, to všechno je kombinace, která mi sedí. Chápu, že to není pro každého, když tam na horor toho není vlastně tolik. I tak mě to ale chytlo a dokonale jsem si to užil.

V první polovině spíš víc thriller, ale s fajn atmosférou a napínavým dějem. Bohužel díky poslední dvacetiminutovce plné nelogičností a "zvratů" padá do průměru, včetně urychleného finále.

Na film jsem šel pouze na základě traileru před jinými filmy a to s představou toho, co jsem si z tohoto traileru odnesl. Prozradím předem, že bohužel. Dle traileru jsem si myslel, že vím, kam se to bude ubírat, ale dokud nevíte všechno, tak to funguje a je to fajn i přes pár klasických (ne)lekaček. I tak ale začínáte tušit, že to bude trochu jinak, nicméně, pořád nevíte. Zlom přijde, když vám vyloží karty na stůl a i když se to ubírá jinou cestou, je to tak předvídatelné, až nudné, protže si vše domyslíte během minuty a následně se tak vše stane. K tomu si přičtěte pár klasických klišé a z první poloviny nadprůměru padáme na průměr. Hodnocení by bylo mezi 5 - 6, ale za pofinálovou cca 2 minutovou scénu je to jasní pětka.

Moje původní očekávání bylo ať je to aspoň na úrovni Venoma. Bohužel Sony k***í co může.  Morbius byla sice jízda. Ale bohužel z kopce. Po úvodních cca 20 minutách, které byly ještě koukatelné to už šlo ovšem od 10 k 5, resp. spíš od nějakých 7 k nule. A to schválně pro dobro filmu nepočítám ty odpad-kující potitulkovky. Kdybyste po prvních 15 minutách usnuli, o nic byste nepřišli neboť děj je tak primitivní a jasný, že ho uhádnete na první dobrou. To "naštěstí" nejde říct o finále, protože až takové digi-bordelové finále nečekal snad nikdo. A aby toho nebylo málo nebo pokud v tom digi-bordelu někdo něco viděl, tak tomu ještě přidali (nechci říkat čeho, protože spoiler).

Pokémon film: Tajemství džungle není nic jiného než pokémonská verze Legendy o Tarzanovi. Jako každý film nám má představit jedinného Mythického pokémona dané generace, tentokráte už osmé a sice Zaruda. Zarudové žijí v poklidu z džungli, když jednoho dne nalezne jeden z nic u řeky miminko člověka a rozhodne se odejít z kmene a sám ho vychovat. Po několika letech se tento chlapec dostane do města a do kontaktu s lidmi, přesněji Ashem. Po nějaké chvíli si uvědomí, že není Zarude, ale člověk, rozhádá se se svým “otcem” Zarudem a zrovna v tu chvíli džungli napadne šílený věděc, který chce vše zničit. Ash a Zarudové mu v tom samozřejmě chtějí zabránit. Typický koncept všech pokémon filmů. Nic nového, tedy kromě onoho Mythického pokémona. Průměrný film i na pokémon úrovni.

Předně musím říct, že i když nejsem tak velký fanoušek RE jako SH, tak jsem hrál několik RE her a také jsem viděl i několik těch krátkometrážních filmů.I když je tento film dělaný jako fan servis, s ohledem na lokace, místa, nepřátele a postavy, tak.. vlastně právě proto nefunguje. Jak na fanoušky, tím spíš na běžného laik diváka. Bohužel jen "stará známá místa" nestačí.O hereckém obsazení snad lepší nemluvit. Že herci neumí hrát, když vlastně ani nemají co hrát, by se dalo prominout, kdyby aspoň připomínali postavy z her. Což se moc říci nedá, nejméně o Leonovi, který je dalece mimo nejen vizáží, ale i snad vším ostatním. A slouží zde spíš jako kašpar, ze kterého si dělají všichni srandu. Co taky jiného, když jako policajt neumí ani nabít brokovnici a jediná jeho užitečnost byla ve finále na pár vteřin. Kde jste si stejně potom řekli WTF. Takže výsledek vlastně stejný, nulový. O CGI ani nemluvím, to by se styděli prodávat ve slevě snad i v Lídlu. Jak jsem řekl, jsem fanoušek série, ale ať se snažím, jak chci, najít tady něco pozitivního mi připomíná spíš jiný film (Mission Impossible). Tedy ten Fan servis je to jediné, co mi brání dát to nejhorší možné hodnocen

Silent Hill považuji za nejlepší videoherní adaptaci, kterou se povedlo přenést na filmové plátna. Ovšem ale trpí jako všechny ostatní adaptace tím, že pro běžného diváka bude těžší pochopit děj a všechny souvislosti. Zpětné dovysvětlení formou flasbacků není nejšťastnější. Já jako hráč nemám problém a jsem nadšený, jak se to povedlo. Základní premise se dodržela a i film exceluje v tim,, v čem hra a tou je atmosféra. Ponurá, tíživá nejistota a strach z neznámého, co se skrývá za mlhou hustou tak, že by se v ní mohlo skrývat i něco zlého. A že se skrývá. A jen, co se rozezní sirény, tak už neskrývá, ale vystupuje na povrch. Takže uvidíte všechny základní monstra a o to jde především. To se povedlo vystihnout dokonale. S každým krokem dál budete čekat nějaké nepříjemné překvapení. Příběh samozřejmě není kdoví jaký. Je to survival hra, takže hlavní je přežít a najít dceru při cestě z jednoho místa na další, kde se dozvíte, že musíte ještě na další a zase na další, než dojdete do finále. S čímž mám "malý problém" a to ten, že to, na co ukazuje podstata příběhu je tu zbytečně umocněno tím, že změnili hlavního protagonistu z muže na ženu. Jako by láska dítěte k otci byla méně důležitá než k matce. Chápu ale, že to asi lépe poslouží jako ukazatel.

Film by byl solidní béčko s docela dobrými poloprofesionálními herci, kdyby ovšem... Pokud na to přistoupíte, tak si ho užijete o mnoho více. Už jen to umístění do prostor opuštěné psychiatrické léčebny hororové atmosféře jenom napomáhá. Zvlášť když sem přijede parta lovců duchů, kteří na ně nevěří a na vše mají racionální vysvětlení. Takže samozřejmě se tu nic neděje a nikdo si to nepřipouští. Sem tam nějaký divný zvuk, sem tam otevřené okno, sem tam vám někdo sáhne do vlasů, když nikdo kolem vás není. Sem tam se to začne stupňovat až se vám i pár entit ukáže a projeví, že o vás fakt nestojí a měli byste odsud vypadnout.Pro někoho jen další Blair Witchovský počin. Fanoušci žánru si ho ale dokonale užijí a pro mě je to jeden z nejlepších.

Černá, metalová černá komedie o finské black metalové kapele, která sice nehrála nikde jinde než ve vlastním sklepě, ale sní o tom, že vystoupí na Norském festivalu.  Základní děj není nic převratného. Kapela se snaží prorazit, k tomu zpěvák zamilovaný do prodavačky z květinářství, o kterou usiluje i místní popová hvězda. A co by udělalo větší dojem než vystoupení na největším festivalu v zemi? Takže stačí vymyslet název kapely, nahrát song a jede se na trip na fesťák. To se ale lehko řekne, protože to co se stane mezitím vás úplně rozseká smíchy. Pokud máte k metalové hudbě blízko a máte rádi i tento druh humoru, budete se válet smíchy. Budete i smíchy brečet. Pro nemetalové fanoušky to bude asi slabší, neboť budou ochuzeni o některé vtipy, gagy a narážky. I tak je zde ale plno černého humoru, střídající humor suchý přízemní. Takže si film i tak užije každý. Já, jako metalista, musím dát plný počet.