Rybizek

Hodně mi to evokovalo mou oblíbenou knihu od Stephena Kinga - Nezbytné věci. Pan Gaunt jako nemilosrdný obchodník s lidskými dušemi mi hodně připomínal záhadného muže ztvárněného Valeriem Mastandrem. Byl tam i takový ten nádech tajemna a čehosi nadpřirozeného, kouzelného, co mám na filmech velice ráda. Co by člověk pro "své dobro" neudělal, že? Takovéto sondy do lidských charakterů mě baví, 88%.

Jako velká "milovnice" sociálních sítí nemohu dát více jak 64%, a to jen díky zajímavému příběhu. Kdyby to nebylo natočené pro adolescentní kriply (evidentně nejen pro dospívající), kteří nedokáží bez facebooku, instagramu a ani nevím, jak se všechno jmenuje, žít ani den, tak mě to zajisté tolik neirituje a s hodnocením bych mohla jít výše.

Nejsem si jistá, zda s komentářem nemám raději počkat, až to kapku rozdýchám, teď - po zhlédnutí posledního dílu jsem poněkud uhranutá a neschopná dát slova pořádně dohromady. To byl takový NÁŘEZ! Díl po díle neskutečná BOMBA! Skvělí, neokoukaní herci a snad jeden z nejinteligentnějších scénářů, co jsem za poslední dobu měla tu čest zhlédnout. DOKONALÉ a téměř bezchybně propracované až do samotného konce, kde jsem si k velké nelibosti musela i pobrečet. Pro mě největší překvapení hlavní město Německa ztvárněné Pedrem Alonsem. Při jeho monolozích a dialozích jsem se vrtěla blahem. Ale opomenout Profesora, Denvera, Moskvu, Nairobi, Osla, Helsinki, Tokio nebo Ria by byla hanba. Dohromady tvořili seriálový orgasmus, 100%.

Odpustila bych tomuto snímku spoustu věcí, opravdu hromadu nelogičností, ale to, že vás někdo zavře na samotce bez klíčů a za 2 minuty se ukáže na scéně, jakoby se nic nestalo... To už byla poslední kapka, která nešla překousnout. Veliká škoda, film měl dle mého mnohem větší potenciál, 40%.

Představitel Orloka - Max Schreck se ani nemusel moc maskovat, protože jeho vzezření bylo samo o sobě dost hrůzostrašné. Scény, kdy se v noci probouzí a přichází na scénu pro mě byly opravdu strašidelné, ráda bych viděla, co to s lidmi muselo dělat v době, kdy film vznikl. Stokerův román mistrně přenesený na plátno si ode mě zaslouží 85% (LFŠ 2018).

Jak řekli moji přátelé mužského pohlaví: "to byl film o měření chlapských penisů = ega, to ty nemůžeš pochopit". Každopádně asi měli pravdu, protože mi buď něco muselo uniknout nebo jsem celou tu negramotnou hru nepochopila, 47% (LFŠ 2018).

Vždy jsem měla slabost pro lidi, kteří se nenarodili úplně zdraví. Chtě - nechtě, vždy mě tento kratičký snímek rozpláče, takže 92 %.

Po Kynodontas tu máme další "spořádanou" řeckou rodinku. Většinou v žádné rodině není něco v pořádku, ale tady to "něco v pořádku" překračuje morální i etickou mez. Každopádně režiséři musí někde brát inspiraci, většinou ji berou ve své zemi. Než je demaskována celá pointa, tak na nás působí tíživá atmosféra, celkově film působil odtažitě, asi mi vadilo, že jsem si tam nebyla schopná oblíbit jedinou postavu, nevím, takže jen tak tak 4 hvězdy, 65%.

Tak toto se opravdu mohlo líbit převážně adolescentům, kteří mají velice prostý smysl pro humor, dle místního hodnocení jich je asi dost. Takhle trapné dialogy jsem opravdu dlouho neslyšela, nejsem si ani jistá, zda to mělo něco společného s hororem. Vlastně jo, ti pavouci byli opravdu příšerní, 38%.

Několikrát ohrané téma, ale Fuqua tyhle akční snímky umí, tudíž jsem se ani chvilku nenudila. Kdybych někdy byla tak hloupá a chtěla se stát "gumou" za naší vlast, tak post odstřelovače bych brala. Film vypráví o jednom z těch nejlepších. Jen si nejsem jistá, zda obsazení poněkud prkenného Wahlberga byla ta nejlepší volba. Každopádně se mi od filmu dostalo přesně to, co jsem očekávala, 79%.