hladass

V roce 1964 natočil Antonio Margheriti s Barbarou Steele dva gotické horory, Long Hair of Death a Danza Macabra a musím říct, že oba jsou výborné... Slušný příběh o pomstě, dokonalá gotická atmosféra, výborná hudba a hlavně... Barbara Steele... Ta se pro role v gotických hororech vysloveně narodila, stejně jako i v dalších hororových kouscích z šedesátých let, je tady naprosto dokonalá... Je zbytečné cokoliv více psát, Karlos80, gumli a Bloody13 vše podstatné už napsali a já s jejich slovy víceméně souhlasím... Rozhodně tenhle kus všem hororovým fanouškům doporučuji...

Poslední Rollinův film, o kterém si dovolím říct, že ho většina diváků rozhodně nerozdýchá...Ne, že by to byl špatný film, ale je to v určitých směrech klasická Rollinovka, lehce zmatená, pomalu plynoucí s velmi melancholickou někdy až depresivní atmosférou... Jako prakticky ve všech svých filmech Rollin popouští uzdu své fantazii a neváhá vymýšlet vlastní mytologii, tentokrát o Medúze a její dvou sestrách... O boji, který s nimi svedla a ač vyhrála, ztratila svou paměť, proto se vrací, aby dokončila svůj boj a svou paměť získala zpět... Množství monologů, které postavy pronáší, o bolesti, když se Medúze vrátí paměť, o křiku jejích obětí, o nekonečném krvácení její sestry, které prořízla krk a nechala zkamenět, o zabijákovi, který si uvědomí svou vinu a hořce lituje, jsou hodně smutné a depresivní... Jsou prakticky o každém z nás... Za mě je Le Masque de la Méduse skvělý film, ale pokud nemáte rádi Rollinovky, tomuhle kousku se vyhněte obloukem...

Od End Graves jsem absolutně nic nečekal, proto jsem byl docela překvapen, že se z něj vyklubalo docela pohodové béčko... Sice dost nelogické, ale s příjemnou atmosférou a sympatickými béčkovými herci... Za mě v rámci možností spokojenost, shlédnutí snímku určitě nelituju...

Scénárista tohohle kousku je buď neskutečný vtipálek, který zkoušel až jak pitomý scénář mu bude divák schopen zkousnout nebo při vymýšlení děje a hlavně dialogů musel být totálně sjetý... Prostě si nedokážu představit, že by něco takového mohl někdo myslet vážně... Ne, nebudu se k tomuhle kusu raději už moc vyjadřovat, mohla by mi při vzpomínce na idiotsky chovající se postavy prasknout žilka... Jen, zmíním, že herci se opravdu snaží a něco i zahrajou, proto je škoda naprosto debilního scénáře a nevyužitého potenciálu hry "Vadí nevadí", kdy se tvůrci mohli rozhodně vyřádit mnohem krvavěji a řeknu i úchylněji...

Přijde mi, že Les Diaboliques je hodně přeceňovaný film... Musím uznat, že herci byli výborní, zejména Véra Clouzot v roli křehké Christiny Delasalle, ale co z toho, když film má průměrnou atmosféru, absence hudby filmu moc nesedí, pointa je hodně předvídatelná a celkově se film dost vleče... A o horor se nejdná ani náhodou...

Komix jsem nečetl, takže nemohu posoudit jak moc se film drží své předlohy, ale Cravenovi se tenhle kousek úplně nepovedl... Žádná hororovost, prakticky žádná akce a romantika mezi Swamp Thingem a Adrienne Barbeau taky nefunguje... Prostě jediné co se mi na filmu líbilo byl samotný Bažináč (nostalgicky jsem zavzpomínal na Netvora z Černé laguny) a hlavně pěkné prostředí močálů... Nemůžu si pomoct, ale takovému námětu vážné zpracování příliš nesedí, Jim Wynorski to o pár let později pojal mnohem brakověji, komediálněji a lépe... Ale pořád je Swamp Thing mnohem lepší než Leonardův blábol Man Thing (2005).

Tenhle kus mám ve sbírce už hodně dlouho, ale z nějakého nejasného důvodu jsem jeho shlédnutí pořád odkládal... A kdybych ho odkládal i nadále, nic by se nestalo... Murders in the Rue Morgue je stejnojmenou Poeovou povídkou inspirován jen hodně volně (spíše mi připomínal Cabinet dr. Caligariho), film se i přes velmi krátkou stopáž neskutečně vleče, Lugosi se svým přerostlým obočím zbytečně přehrává a všeobecně jsou herci dost nevýrazní (jediný, kdo mě bavil byl Dupinův spolubydlící)... Prostě nic, co bych musel vidět znova...

Pitomý, amatérský pokus o kopii geniálného Re-Animatora, který je tak hloupý až to bolí... Nebudu se rozepisovat o debilním ději, naprosto směšných hercích (co v tomhle kousku dělal Rollin je mi naprostou záhadou), jen zmíním docela slušné gore efekty, za které taky dávám jeden bod, víc si tohle opravdu nezaslouží...

Pseudointelektuální blábol o partě sice kozatých, ale ne moc pěkných Japonek sprchujících se zásadně v plavkách, kterým někdo z (pro ně) nejasného důvodu ubližuje... Ne, o žraloka tady v žádném případě nejde, ten se objeví až na konci asi tak na 30 vteřin a něco tak trapně digitálního jsem už dlouho neviděl... To mám za to, že jsem naletěl pěknému obalu...

Hned svým prvním filmem ukázal Ittenbach zač je toho krvavý loket... Příběh je naprosto nepodstatný a zbytečný, přece jenom, kdo zná alespoň trochu Ittenbacha, těší se úplně na něco jiného... A to na gore, za které by se chvílemi ani sám mistr Fulci stydět nemusel... Je zcela zřejmé, že se Ittenbach inspiroval Riamim, to když se snaží znovu a znovu zabít svou již mrtvou přítelkyni (hodně brutálními způsoby) a nakonec se sám změní v jakéhosi démona, který rozseká vše, co mu přijde pod ruku... Takže fakt nějaký příběh nečekejte, je to jen o brutálním gore, ale právě za něj dám tomuhle jinak průměrnému snímku ten čtvrtý bod navíc...