Chen

Čtvrtý díl nepostrádá kouzlo předchozí trilogie, hláškuje se tu o sto šest, Harrison Ford se i přes lehkou tuhost kloubů ohání jako za mlada, zdolává pasti jedna radost a konec? Myslím, že od úvodní scény ho čekal snad skoro každý.

Nebylo úplně nejšťastnější vyslat pilot ke Klonovým válkam do kina, ale zase taková hrůza to není. Jako obvykle jsem bral s rezervou přehnaně kritické reakce, které se tu objevují a Klonové války jsem zhlédl. Samozřejmě, že úvodní film k seriálu, který běží na Cartoon Network nebude temný jako Pomsta Sithů, to je ale překvapení. Ale je dostatečně akční a odsýpá. Je to odhlečená verze světa Hvězdných válek pro mladší, animace je proto záměrně dětinská a příběh není proložen hlubokými psychologickými momenty. To vše se dá překousnout, trošku (více) mi ale vadilo, že se příběh stáčí opět na Anakina a Obi-Wan Kenobiho a na ostatní Jedie není čas. A mimochodem, Ashoka zase není tak otravná, jak tu někteří tak rádoby vtipně hlásají.

Roztomile neotesaná komedie ve které je sice příliš mnoho odhalených penisů (tedy jeden, ale často), ale jinak jde o vtipnou komedii, která pobaví všechny, kteří si kdy prošli vztahem, který neskončil tak úplně podle jejich představ.

Po vizuální stránce naprosto bezchybné, ale po té příběhové mě Hellboy až tolik neoslnil. Hellboy je pořád velký sympaťák, hláškuje každou minoutou a chrání malé kočičky, jak si pamatujeme z prvního dílu, ale z mého pohledu film postrádá jiskru prvního dílu a je tu až moc romantiky, na můj vkus.

Někdo hraje flašku, někdo automaty a někdo: "Hádej, jak jsem zabil mrtvolu, která leží na pitevně". Partička mladých patologů má dojem, že exkrementy stříkající ze střev a odhalené mozky jsou příliš fádní a tak si zpestřují čas tím, že kolegům připravují hádanky, pokud tak můžeme nazývat vraždy vybraných obětí. Patologie je nechutná (vytahování "holuba" z nosu mrtvého obézního chlapce je poněkud perverzní), ale má něco do sebe. Určitě slušné obsazení a mrazivou atmosféru. Byl jsem lehce šokován a lehce pobaven.

Trošku minimalističtější fantasy o rodině, která je skutečná. Má své problémy, sourozenci nejsou poutání ideálními vztahy, hádají se jako psi, občas si jednu "střihnou". Spojí je ale boj proti netvorovi, který hodlá ovládnout svět. Proti němu a jeho nohsledům se bojuje tomatovou omáčkou a solí, ale nečekejte žádnou útlocitnou pohádku, spíše trošku drsnější podívanou, kde se skřeti roztékají po zásahu rajskou, usekávají se ruce a bodá se do očí...

Hlavní hrdina je sympaťák, některé bojové scény mají něco do sebe, ale speciální efekty jsou všechno, jen ne speciální. A příběh také žádná sláva. Kdyby mi někdo řekl, že Krále Škorpióna: Vzestup Říše produkovala ČT jako pohádku na nedělní odpoledne, skoro bych tomu i věřil :D

Praštěné, pro mě možná až moc. Pestrobarevné šílenství, které je sice dynamické až po strop, ale tak ujeté, že jsem se místo užívání spíše jen divil. Po technické stránce perfektní, o tom žádná diskuse, ale jinak mě opice házející bobky až zas tolik neoslnila. Má to své kouzlo, ale na mě funguje jen napůl.

Já rozhodně nebudu tak krutý jako většina zdejších hodnotících. Dalo se čekat, že půjde o krystalický popcorn beze smyslu, byl to krystalický popcorn beze smyslu. Bavil jsem se, zasmál jsem se, užil jsem si to jako chutnou jednohubku, která sice možná brzy vyšumí, ale když jsem si ji "dával", byla docela lahodná. Nevyužitý potenciál tu samozřejmě je (Michelle Yeoh a Jet Li by to určitě zvládnuli mnohem lépe).

Trošku jsem Johna Woo podcenil, ale rád přiznám svou chybu. Předpokládal jsem, že Red Cliff bude zmatený velkofilm plný ještě zmatenější bitev, špatný odhad. Jde o příjemný historiský epos plný zajímavých postav, přehledných soubojů i dechberoucích scenérií. Některé válečné momenty - nádhera. A navíc je z filmu jasně cítit, že jde to jen rozjezd pro druhý díl a ten, tentokráte se snad nemýlím, bude dechberoucí. / Dodatek k druhému dílu. Nemohu nic jiného, než chválit. Nečekejte jen velký akční spektákl plný monumentálních bitev (ale na ty dojde), ale také dlouhé řečnění nad šálkem čase, taktizování a hlavně silné emoce, nezlomná přátelství a dnes už možná idealistickou hrdost. Johne Woo, jste zpátky, klaním se :D