Nepřítel před branami

„Keď na teba pozerá Stalin, pozerá na teba celá ruská zem.“ Hoci ma fascinuje povolanie snajpera (8 hodín bez pohnutia ležať a potom všetko vyriešiť potiahnutím kohútika), toto nebola moja šálka kávy. Po technickej stránke tomu niet čo vytknúť. Strih je prehľadný, apokalyptická výprava pôsobivá, hudba Jamesa Hornera plní svoj účel, kostýmy kvalitné, akčné scény dokážu vtiahnuť a sú správne krvavé. V skutočnosti to vraj bolo o dosť inak (napr. sa vedú spory o to, či postava Eda Harrisa vôbec existovala, takisto stvárnenie Judea Lawa sa vraj brutálne líši od reálneho Zajceva), ale to mi je jedno. Čo mi jedno nie je, to je scenár viac sa nesústrediaci na osobný súboj odstreľovačov. Tento motív je skôr vedľajší, relatívne okrajový. Poteší malá rola pre môjho miláčika Rona Perlmana a absurdný Bob Hoskins ako Chruščov. Nebavilo ma sterilné duo Joseph Fiennes/Rachel Weisz. (28.05.2011)

Pred chvíľkou som to dopozeral a nevychádzam z úžasu. Je pravdou, že filmy z prostredia druhej sv. vojny mám veľmi rád, ale tento sa obzvláśť vydaril, dokonca by som povedal, že je hnaď za Ryanom môj druhý najobľúbenejší. Film ktorý je nakrútený podľa skutočných udalostí rozpráva príbeh o dvoch odstreľovačoch počas útoku nemeckej armády na Stalingrad. Jude Law v úlohe ruského odstreľovača Vasilija Zajceva, Rachel Weitz v úlohe krásnej Tanii a Ed Harris ako chladnokrvný nemecký Major Konig sú výborná voľba. Film sa ani tak nesústreďuje na ohromujúce bitvy hoci tam sú ale ani to nepotrebuje, ale na boj jeden na jedného a čo je skvelé, napätie vám nedá vydýchnuť až do záverečnej head shot scény ktorú som si nadmieru vychutnal. Takisto vizuálne efekty, emócie a hudba od Jamesa Hornera, to sú aspekty, ktoré robia film nevídaným a zaujímavým. (07.02.2011)

Soundtrack James Horner: 1. River Crossing to Stalingrad ,2. The Hunter Becomes the Hunted ,3. Vassili's Fame Spreads ,4. Koulikov ,5. The Dream ,6. Bitter News ,7. The Tractor Factory ,8. A Sniper's War ,9. Sacha's Risk ,10. Betrayal ,11. Danilov's Confession ,12. Tania (End Credits) , (16.05.2011)

Nejdražší evropský film. Film bez projevů vlastenectví poráží Hollywoodské válečné spektákly, Nepřítel Před Branami Vám ukáže vzácný pohled na druhou světovou válku, která zaplavila svět. Snímek je mrazivý, zablácený a nutící k okusování nehtů až do poslední scény a zasloží si místo jako jeden z nejvíce vizuálně majestátních válečných příběhů. Chudý farmářský chlapec z ruských hor, Vassili Zaitsev (Jude Law) byl vyslán ke Stalingradu bojovat proti nacistickým sviním, kteří se snaží převzít nadvládu nad městem. V ruinách města se setkává s důstojníkem Danilovem (Joseph Fiennes), který objevuje odstřelovačské schopnosti Vassilie, čímž nachází hrdinu, kterého jeho země dlouho hledala. Danilov Vasilie dostane mezi "superstar" ruské armády a pod palcem Khruscheva (vynikající Hoskins) se dozví, že jeho osud je přímo svázán s Vasiliem. Oba se zamilují do Tanii (Rachel Weisz), která bojuje po boku Vassilie. Brzy nacisté poílají jejich nejlepšího odstřelovače Majora Koeniga (Ed Harris), který má Vassilie zlikvidovat ve jménu cti.Co Koenig nečeká je stejně nadaný odstřelovač, který není vůbec snadná kořist. Vizuální režisér nejvyššího kalibru Jean-Jacques Annaud (Sedm Let v Tibetu) odkládá svou obvyklou barevnou paletu a u Nepřítele Před Branami si vystačil pouze s šedým a černým odstínem. Tým s Wolfem Kroegerem a kameramanem Robertem Fraissem vzal Annaud 90 miliónů dolarů a všechno beze zbytku do filmu vložil. Detaily ve filmu jsou úžasné. V čem jsem se ale s režisérem neshodl je fakt, že Annaud učinil rozhodnutí, aby všichni mluvili ve svých rodných přízvucích. Při představě mixu amerických a britských herců hrajících Rusy a Němce s anglickým přízvukem je pro každého odzbrojující. Příběh není jen o bojování a smrti, ale i o cti a manipulaci. Filmový divák je zvyklý na bitevní scény. Zachraňte Vojína Ryana nás ohromil také. Nepřítel Před Branami je hezká směs rozsáhlých válečných scén, osobní porážky, neopětotované lásky a cti. (17.09.2005)

Podle mého názoru povedený válečný snímek, i když se v něm realističnost ztrácí pod nánosem naivity a záměrného patosu, který má připomínat válečné filmy z produkce Sovětského svazu a podtrhovat ústřední téma konfrontace propagandou ikonizovaného hrdiny s hrdinou reálným. Zpomalené a patetizované záběry rudoarmějců či samotného Zajceva při jeho heroických činech mi zde nepřipadaly vůbec nepatričné, spíš mě mrzelo jak málo bylo poodhaleno z tajů sniperského "řemesla". Rovněž je třeba dodat, že válečné filmy z SSSR nejsou jen silně patitecké, ale především nesrovnatelně drsnější, bezprostřednější a autentičnější než tato hollywoodsky uhlázená nápoda. (10.11.2007)