Rocky Balboa

„Neveril by si tomu, ale keď si sa narodil, zmestil si sa mi do dlane. Hovorieval som tvojej mame: ´Toto bude najlepší chalan na svete, takého frajera ešte svet nepoznal´. Rástol si ako z vody. Bolo nádherné sledovať ťa, každý deň bol sviatok. Potom prišiel čas, aby si sa postavil na vlastné nohy a odišiel do sveta. Ale niekde cestou si sa zmenil. Prestal si byť sám sebou. Dovolil si iným ľuďom, aby ti hovorili, že si nanič. A tak si začal hľadať niečo, na čo by si to hodil. Ako veľký tieň. Poviem ti niečo, čo už vieš. Svet nie je prechádzka ružovou záhradou. Je to tvrdé a kruté miesto a je úplne jedno, aký odolný si, pretože ak sa necháš, tak ťa hneď zrazí na kolená a už sa nepostavíš. Nikto nedáva také tvrdé rany, ako život. Nejde o to, aké tvrdé rany dávaš, ale aké tvrdé dokážeš prijať a pokračovať ďalej. Koľko si schopný vydržať a pokračovať napriek tomu ďalej. TAK sa vyhráva. Ak poznáš svoju cenu, choď si za svojim. Ale musíš prijímať rany a nie ukazovať prstom, že za tvoj neúspech môže on, ona, hocikto! To robia zbabelci a to ty nie si. Vždy ťa budem milovať. Nech sa stane hocičo. Si môj syn a moja krv. Si to najlepšie, čo ma kedy stretlo. Ale pokiaľ si nezačneš veriť, nebudeš žiť svoj život.“ (22.12.2007)

Sly to dokázal. Pokud měl další díl vzniknout, tak jedině takhle. Pěkně po staru, nostalgicky, ale přesto v moderním pojetím. Stejně jako vždy je film plný patosu, promlouvání do duše a hrdinských proslovů. Jistě, v jakémkoliv jiném filmu bych to nenáviděl, u Rockyho však ne. Proč? Protože se tím vyznačovaly všechny díly, proto je mají lidé rádi a nechtějí, aby se Balboa změnil. Je to pořád stejný chlap jako před lety. Plný snů a odhodlání dosáhnout toho, co chce. Aby ukázal, že má cenu bojovat. Sly svůj boj vyhrál a dojal mě přitom víc, než celá filmová produkce roku 2006. (04.01.2007)

Rocky je zpátky, sice ne v úplně nejlepší formě, ale to už je vedlejší. Scénář je fakt dost podobnej prvnímu dílu a je na něm hodně vidět, že se Sly snažil vyvarovat zaběhnutých klišé a aby se to dalo sloučit s jeho věkem aniž by to bylo trapný, což se mu celkem povedlo. Bohužel mě ale trošku zklamal zápas, na kterej sem čekal celej film, je sice pravda, že udělat to ve stylu minulých dílů by kvůli věku Slye nebylo ideální, ale tohle mi přišlo málo vyhecovaný a taky jeho soupeř byl moc velkej chudák, ten v konkurenci Ivana Draga nebo Clubbera prostě nemůže obstát. Ale jinak mi film přišel fakt dobře natočenej, i včetně toho zápasu, kterej byl výborně nasnímanej sestřihanej a bylo přidáno pár pěknejch kamerovajch triků. jestli Ramba Sly zvládne stejně jako tohle, tak se už začínám těšit. Jo a jednu hvězdičku přídávám z nostalgie a skvělou hudbu (04.01.2007)

Legenda se vrátila a takřka v plné síle. Začátek filmu je dost sentimentální, neustále vzpomínky, ale je to tak asi správně. Přestože je závěr filmu přitažený za zbytky Paulieho vlasů, rozhodně se jedná o vydařenou tečkou za jednou legendou. S výjimkou pátého dílu jsou všechny díly velmi podařené. Díky Rocky, díky Slyi! (18.11.2009)

K filmu jsem přistupoval obezřetně, připraven na nejhorší, tudíž od něj „odcházím“ mile překvapen. Celá první hodina je nostalgicko-melancholickým naříkáním nad starými dobrými časy. Rocky truchlí nad hrobem milované manželky. Rocky je mrzutý kvůli svému kariéristickému synkovi. Rocky vede obyčejný dialog s ženou, kterou poznal jako dívku. Takhle to skoro vypadá, že Stallone předvádí něco jako herectví. Ne, nepředvádí. Všechny uvedené scény přesto fungují. Vše se bude do jisté míry odvíjet od vaší nálady a ochoty akceptovat lehkou debilitu hlavního hrdiny, velkou naivitu jeho slov a vysokou nepravděpodobnost chování ostatních postav („a teď dám výpověď, abych udělal tatíkovi radost“). Až mě překvapilo, že jsem s tím neměl problém, a jak rychle kecací část odsejpala. Pak pochopitelně následuje nějaký ten trénink a nějaký ten zápas, obojí zrežírováno mnohem dynamičtěji než předchozí utápění se ve vzpomínkách a přesto na něj plynule navazující. Právě z několikaminutového tréninkového sestřihu s klasickým rockyovským hudebním motivem „Gonna Fly Now“ pro jeho silný retro nádech příjemným způsobem mrazilo. Finální zápas, se kterým stojí a padá každý díl Rockyho, potěšil vyváženosti realističnosti (skoro bych uvěřil, že šlo o sestřih skutečného mače) a efektnosti (černobílý obraz s červenou krví je cool). Věřím, že Stallone to cítil podobně jako Rocky, jako starý unavený chlápek, který si potřeboval vyřešit poslední věc (no dobře, ještě ten Rambo, ale pak už snad zasloužený důchod). Sebral všechny síly a vypotil ze sebe výkon dávající s úctou vzpomenout na tolik proklamované staré dobré časy. I s šesti křížky na krku mě dokázal nabít energií a inspirovat ke koupi boxovacího pytle. 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Visáč, Shaqualyck, Dannysek4U, manonfire (30.07.2008)