Zuřící býk

Asi nejvelkolepější Scorseseho óda na člověka. Na toho člověka, který přes svoje výjimečné nadaní, přes sílu své osobnosti a bezmeznou vůli, dospěje jen k zdánlivě vyrovnané rezignaci, ale k takové, kterou přijal jenom chvilkově, jenom na čas, pouze, aby se uklidnil a nabral nových sil, přesto však kdesi v něm je již dávno rozhodnuto o tom, že boj skončil, že bylo dopočítáno a ač na zemi je vítězem. Je to až plytké a nicneříkající, psát, že se tu řeší smysl života, ale toto "neosobní" téma je podáno tak lidsky, tak blízce a zkonkretizovaně, že nebudeme odrazeni a osobnost Jakea La Motty nám ve své nejednoznačnosti navždy ulpí v mysli a bude se k nám stále vracet jako noční můra, která nás však má provokovat a vytrhovat z rezignačních a pasivních pozic. Můra, která nás tím, že nás nenechá spát, uzdraví. (09.12.2004)

I když černobílý filmy moc nemusim, tak u tohohle to ani nebyl tak velkej problem, jak to u mě býva. Film je dost pomalej a nikam se zbytečně nežene, i když je to občas trošku na škodu, další věc co si myslim že mohla být ještě lepší, jsou boxerský zápasy, je sice pravda, že jsou úžasně zpracovaný, De Niro je fakt krutej a ty záběry na tvář která schytává jeden úder za druhým a stříká z ní krev na všechny strany, jsou nezapomenutelný, ale většinou je ukázanej jenom konec toho zápasu a to je podle mě docela škoda, protože to mohlo být ještě mnohem zajímavější, ale taky musim říct že tenhle film neni ani tak o boxerských zápasech, jako spíš o životě úspěšného boxera, který je v soukromý neuvěřitelně žárlivý a nesnesitelný a čas od času někoho zmlátí. Robert De Niro to zahrál opravdu znamenitě a tý proměně co byla na konci, jsem ani nemohl uvěřit, že toho byl schopnej, skoro jsem si až myslel, že to je jinej herec a né ten De NIro, který byl samej sval a ani kilo navíc, ale nebyl jedinej kdo zahrál skvěle, určitě se musim zmínit taky o Joe Pescim, který moc nezaostával za výkonem De NIra i když nemá takový prostor, v podstatě můžu říct, že v tomhle filmu ani neni slbších výkonů a když se k tomu přidá Martin Scorsese, tak mi to ulehčuje rozhodování mezi 4 a 5* (21.05.2005)

První věc, která mě napadla ihned po skončení filmu, byla: "A Rocky se může jít klouzat." (A to mám sérii o Rockym i Slye fakt rád). Nicméně Scorsese jde až na dřeň a ukazuje nám duši rváče, která není jednoduchá. Stále žárlí, ale jen proto, že svou ženu miluje. Štve ho hlídat si váhu, ale musí, aby mohl získat titul. A dokáže se pohádat kvůli každé blbosti. A právě tohoto boxera dokonale ztvárnil Robert De Niro. Věděl jsem, že je to geniální herec, ale co předvedl zde, to nemá obdoby. Po celou délku filmu jsem neviděl Roberta, ale Jakea LaMottu. Jo, tomu se říká opravdová vysoká škola herectví… A když k němu připočtete i krásnou Cathy Moriarty a vynikajícího Joea Pesciho, dostanete zážitek, na jaký jen tak nezapomenete. Zuřící býk je zkrátka a dobře klenot filmového světa, který by se měl promítat všem budoucím boxerům. P. S. Mimochodem, je to jeden z deseti nejoblíbenějších filmů samotného Miloše Formana, kdyby to někoho zajímalo. (04.09.2010)

„I don’t trust nobody.“ Anti-Rocky (který by bez Rockyho pravděpodobně ani nevzniknul). Nikoli film o zápasech v ringu, ale o bojích v makovici chlápka, kterého žralo, že má malé ruce. Jake vinou své býčí povahy postupně ztrácí slávu, moc, peníze a důvěru druhých, od nichž požaduje respekt, který sám projevit nedokáže. Deptá ho neschopnost dokázat, o čem je přesvědčen – že patří mezi nejlepší. Boxerské úspěchy pro něj nejsou dostačující a svou dominanci, kontrolu nad situací, si potřebuje stvrzovat i v domácím prostředí. Nejtvrdší rány tak schytávají jeho nejbližší. Klíčovými osobami na bolestivé cestě k pozdnímu přijmutí vlastních hříchů jsou jeho bratr a druhá manželka. Vickie pro něj zpočátku představuje nedostupnou bohyni, jejíž krásou se náležitě opájí také kamera a kterou si Jake sám dovolí nanejvýš ostýchavě pohladit po ruce. Ochotně se ze zuřícího býka mění v jejího poslušného chlapečka (za co je na jednom z kontrastně idylických rodinných videí odměněn zástěrou „Momma’s Little Helper“). Až poté, co si uvědomí, že Vickie není jenom jeho máma, že ji musí sdílet s jinými a dávat tím všanc své mužství, začne ji vnímat jako své soukromé, nedotknutelné vlastnictví. A jako s majetkem s ní také ve velmi brutálních scénách domácího násilí jedná. Skutečně se chová jako zvíře neschopné ovládnout své pudy (zvířecí skřeky doprovázejí také boxerské zápasy). Vědom si neodčinitelnosti svých hříchů, snaží se v brutálně nepovzbudivém závěru svou prohru alespoň přetavit v sebe-lítostivé vtipkování. Je však zřejmé, že níž už sestoupit nemohl. Abych nezapomněl, Scorseseho odůvodněně těžkopádný film má též úchvatnou kameru, minimálně v boxerských scénách bezkonkurenční střih (barové dialogy jsou místy chaotické) a ve svém středu jeden z nejzarputilejších hereckých výkonů moderní kinematografie. 85% Zajímavé komentáře: Decker, Vronsky, Triple H, Cornon (25.08.2012)