Mezi vlky

Tento druh filmov o prežití v prírode mám strašne rád. Príbeh celkovo nesklamal, sklamali detaily a nelogické postupy skupiny, ktorá prežila. Stačil iný pohľad a mohlo to byť super. Havária v úvode - fajn...L. Neeson prežil, je mu zima, ihneď hľadá v kufroch čiapku a našiel...Aby neskôr hľadali jedlo, nože alebo čokoľvek na obranu, to ich nenapadlo. Zlomenú pušku v kufri nepočítam, tých kufrov tam bolo dosť. OK, jeden, dva nože mali, ale to nestačí. Vo filme Útek zo Sibíru sa veľmi nešpekulovalo a v jednej krátkej scéne sa utečenci bránia proti vlkom dlhými palicami. To isté vedel i A. Hopkins v súboji s grizzlym vo filme Na ostrie noža a to isté by napadlo aj Janka z Dolnej Slanej, zvlášť ak sa skupinka rozhodne prejsť kus holej krajiny. Dvojmetrová palica so zastrúhaným koncom je silná zbraň. Určite by som ostal radšej na mieste havárie(alebo aspoň časť skupiny), kde je veľká pravdepodobnosť, že ich nájde záchranné lietadlo, alebo by ho zdiaľky zahliadli a dali znamenie pripraveným ohňom. S vlkmi sa dalo bojovať aj tam a myslím, že lepšie ako v lese. Z tej hromady šrotu by sa dali urobiť poriadne zbrane, o aspoň čiastočnom krytí ani nehovorím. Tvorcovia sa rozhodli ísť asi najatraktívnejšou cestou pre diváka, ale bohužiaľ, ani tých vlkov si až tak neužijeme. Napriek slabinám dávam slabšie štyri. Ja tú prírodu, jej krásu a krutosť proste žeriem. 70% (16.09.2012)

Havárii letadla přežije s různými šrámy na těle sedm týpků – těžaři a chlápek z bezpečnostní služby na ropné stanici, který likviduje na dělníky číhající čtyřnohé potvory. O vlcích tak ví své a i díky němu skupinka přeživších neřídne rychleji. Jenže než se stávají postupně masem na porážku, snaží se u ohýnku klábosit o životě, smrti a o tom, kdo na ně „tam venku“ čeká. Liamu Neesonovi, který tu opět hypnotizuje pohledem, to ještě možná věříme, ale bandě lehce zaměnitelných dělníků nikoliv. Navíc skutečně zajímavých scén, kdy těžaři soupeří s vlky, s drsnou přírodou i mezi sebou, je trestuhodně málo. Když pak na řadu přijdou pokusy o prohlubování vztahů, je „všechno“ špatně. Kdyby se tvůrci drželi pouze nerovného boje mezi přeživšími a krvelačnými bestiemi, dopadlo by to lépe. Jenže to by za kamerou musel stát někdo jiný. Ani A-Team, ani Sejmi eso, natožpak scénář k filmu Hrdost a sláva – Joe Carnahan je známý nespoutanou akci s přešlapováním zdravé míry. Hlavně ale, což se potvrzuje i tady, je stále velmi nevyzrálým tvůrcem. Když v dálce vyjí vlci nebo se objevují jejich ve tmě zářící oči, divák musí smeknout. Když ale cpe drsným chlapům do huby neuvěřitelné žvásty a hlavního hrdinu se nám snaží přiblížit neustále se opakujícími flashbacky na milovanou ženu, tak je zle.. škoda, těšil jsem se hodně!! (20.03.2012)

Přírodopisnej dokument to zrovna není, ale rozhodně to je film, co má atmosféru a koule. Úplně mi z toho byla zima, smál jsem se s nima při historkách u ohně, chápal jsem týpka, co jen tak zůstal ležet a čekal na smrt a žral jsem každé gesto nekompromisního Liama Neesona. V tomhle filmu je to prostě bůh. Ta postava je prostě super, normální člověk, co si nehraje na vůdce, jen se chová nejracionálněji a ostatní ho přirozeně následujou. Syrový začátek a ještě syrovější konec. Kurva pořádnej film! 9/10 (24.09.2012)

Mé první setkání s filmovým rokem 2012 asi nemohlo být lepší. Překvapivě syrový survival z nehostinné Aljašské divočiny má nečekaně blíže spíše k dílům od Terrence Malicka nebo Wernera Herzoga, než k jiným subžánrově blízkým kouskům jako Přežít či Na ostří nože. Liam Neeson jako alfa samec smečky přeživších působí díky svému charisma i jako alfa samec celého hereckého ansámblu a The Grey potom působí, jako by mu byla role Johna Ottwaye napsána přímo na tělo (SPOILER: navíc, když si připomenu vzpomínkové sekvence s manželkou, tak jsem si tím skoro jist). Marc Streitenfeld mě pak ke konci svým melancholickým, poklidným, nepřítomným a emocemi nabitým hudebním podkresem donutil tu slzu ukápnout. (11.03.2012)

Čekal se drsný boj o přežití, ve kterém si postavy šáhnou až na dno. Ve skutečnosti je ale stejně důležitý příběh zlomeného muže, který se musí vyrovnat se svou minulostí. Neeson film neskutečným způsobem táhne a nebýt laciného využívání vlků (je tu podobný princip, jako v jednodušších zombie hororech – máme skupinku postav, které se musí dostat z bodu A do bodu B a vždy, když se zastaví a odpočívají, se objeví nepřítel a jednoho z nich sežere), nebál bych se nejvyššího hodnocení. V rámci survival filmů nevyhnutelné zklamání.. Ten intimní a velmi citlivý přesah v podobě ztráty a znovunalezené chuti k životu si mě ale získal. Ukázka toho, že i z kalkulu může vzejít cosi silného a osobního. (22.02.2012)