Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

A já si těch pět hvězd dovolím dát. Byl jsem s tím nakonec po těch dlouhých deseti letech víceméně spokojený. Trvalo to, prošel jsem si během tím samotným mládím, stárnul jsem s herci, prožíval osobní zážitky a prožitky, štěstí i trápení. Jakmile se ale na scéně objevil nový díl Harryho Pottera, neváhal jsem, a okamžitě za ním běžel za mým kamarádem, kinem. Ten mi vše připravil, stačilo se usadit. Knihy jsem během filmů četl dřív, takže jsem už věděl, co mě bude každý film čekat. Už jsem byl atk zblblej, že mi postavy při čtení v hlavě mluvili stejně, jako jsou nadabovaní u nás a já jsem tím vším jednou za čas prostě žil. Stejně tak jsem ožil, když Harry nedávno dorazil do kin...naposled. Po shlédnutí jsem si ihned uvědomil, že nekončí jenom samotný film, ale také končí kus mého mládí, na které bych mohl nadávat, ale také se k němu vracet. Když se budu vracet, jedna z těch skutečností bude kvůli Potterovi. Je to tak, každá generace má něco a ani ta naše nebyla ochuzena. Co se týče filmu...zkazit se to nemohlo. Kdyby se to, i čirou náhodou, přecijen zkazilo, asi by tvůrcům utrhli koule a nacpali je mozkomorům pod kabát. Tvůrci si to ale nemohli dovolit. Proto jsem očekával obrovskou bitvu a tu jsem taky dostal. Nepřátel bylo kvantum a bylo to epický jako blázen. Humor nechyběl, Ron tradičně moc nemluvil a když už jo, tak to byla jasná hláška, každý v tom příběhu měl svůj řád a tak by to v dobré knize také mělo být. Teď už jenom přemýšlím, na co se do budoucna těšit dál. Moc toho od minulosti není. Nejdřív Hvězdné války a poté Harry Potter s Pánem Prstenů. Všecko už je zakončeno a pochybuju, že se v dosavadním životě setkám s něčím, co bude mít dílů víc a dokáže mě zaujmout jako právě Harry Potter. Nebudu na to mít jak dětství, čas, tak ani myšlenky. Nicméně teď si to ještě užívám. Harry Potter pořád doznívá...asi si půjdu od znova přečíst knížky a zavzpomínat. Teď už s kompletním dabingem v mé hlavě a imaginárním světem Bradavic, který už si nemusím představovat, stačí jen zavzpomínat. (15.07.2011)

Tak nám mudlům zazvonil zvonec a s čarodejnickým dobrodružstvím z Bradavic máme konec. A abych řek pravdu, je mě to tak trošku líto a zřejmě se mě bude i stýskat, hlavně po tom co jsem viděl tohle finále. Původně jsem komentář ani psát nechtěl, přece jen k Harrymu jsem se vyjádřil 7x, všechny slovní obraty byly vyčerpány, vtipy i rádobyvtipy došly a fantazie na nějaký originální komentáře je vyprodána. Jenže to si můžu říkat co chci, pak si hačnu do pohodlné sedačky proměním 130 minut svýho života v nádherný rychle ubíhající zážitek a až když dobíhají poslední titulky ke druhé smrtící relikvii, přilétají moje myšlenky z Bradavic zpátky na runway reality. Od prvních minut se mě moje sledování proměnilo v tiché nadšení ze všeho. Poprvé mě dokonce nevadil ani Daniel, který zde má spolu s Ralphem asi nejvíc prostoru. Za pochvalu stojí samotný finále, kdy já jako nečtenář opravdu absolutně netušil jak to všechno dopadne, tohle bylo napsaný tak výtečně, že by i panáček Mišelin dal nejvyšší ocenění. Na co dlouho nezapomenu je bitva o Bradavice, to když jsme viděl, tak jsem se v kině proměnil ve spokojeností si pochrochtávající kus masa. Pohled Draca vs Harryho v tom kabinetu, to taky trvalo to krátce, ale pořád to mám uložený v hlavě. Tom Felton měl ve filmu minimum prostoru, ale tahle scéna byla jeho a řadí se na absolutní vrchol celé série. Samostatnou kapitolou je pak postava Snapa a Alanův herecký výkon, to i popcorn lez vedle sedícím holkám z krabičky, aby se kouknul jak to s ním vlastně dopadne. Nemá cenu to tady zasypávat písmenkama. Tenhle film je prostě jak dokonalej chlap, má v sobě sílu, charisma, tajemství, inteligenci, emoce, sebevědomí, upřimnost a nechyběl mu ani smysl pro humor a nadhled, že závěre filmu ? Žádná filmová série nemá tak důstojný zakončení jak Harry Potter. (21.07.2011)

Není to příliš dávno, co jsem se doslechl o filmu s názvem „Harry Potter“. Jsem mezi svými známými proslaven svou znalostí filmů a zdravým úsudkem na kinematografii jako takovou. Dokážu rozpoznat hodnotu filmového díla, nezastřenou emocemi, lacinými efekty, prostě se neopiju rohlíkem, jak se tak říká. Nu byl jsem dotázán právě na svůj názor k tomuto filmu. Je trochu s podivem, že jsem o tomto filmu ještě neslyšel, protože podle přátel je to jedna z největších filmových událostí poslední doby. Opatřil jsem si tedy film s názvem „Harry Potter a Relikvie smrti - část 2“. Nechtělo se mi dívat na předchozí díly, film totiž musí fungovat sám o sobě a navíc jsem s předešlými částmi nechtěl ztrácet čas. No ale teď už k samotnému veledílu. Začátek v sanatoriu, kde se Harry s nějakým zrzkem a jednou holkou vysmívají postiženým a starým lidem jsem ještě nějak překousl, i když jsem absolutně neměl tušení, co tímto jednáním sledují. Byl jsem rovnou vržen doprostřed děje, bez jakéhokoliv seznámení s postavami a jejich pohnutkami. To mělo za následek, že víceméně po celý film mi charaktery přišly hrozně nevýrazné, mělké, nesmyslně jednající. Možná i díky tomu si už druhý den nepamatuji žádné výraznější momenty. Nepřehledná temná akce, pak zas trapné ticho, které nikam nevedlo. Navíc všude ti divní skřítci, kteří očividně karikovali vyznavače židovské víry a nakonec byli dokonce upáleni. To mi přišlo vskutku nechutné. Ani efekty není možné pochválit. Například scéna, kdy ty děti lítají na koštěti, byla velmi nepovedená. Na druhou stranu je možné takové nedostatky u nízkorozpočtového filmu odpustit. Závěr byl posledním hřebíčkem. Harry byl chvíli mrtvej, pak zas ne a nikdo to nepoznal. A když ožije, tak před jedním puberťákem utíkají všichni ti čarodějové. To je dost nevěrohodné. Scéna „v nebi?“ s vousatým stařešinou mi taky vůbec nedávala smysl. Kdo to jako byl? Stačilo by jen trochu vysvětlit. O proskakování zdí a scéně v budoucnosti ani nemluvě. Potrženo, sečteno. Celé je to divné a nevěrohodné, vezměte si jen fakt, že v tomto filmu má zrzek dva! kamarády. To je přece volovina. A ještě jsem slyšel, že ten film snad vyšel i knižně. No třeba si to jednou přečtu, ale nevím, nevím. Film se mi moc nelíbil a kniha jistě nebude lepší. Navíc mě to čtení moc nebaví. Tenhle film si mé hodnocení nezaslouží! (02.09.2012)

S Harry Potterem skončila jedna má kapitola dětství a dospívání. A konec to byl vskutku důstojný. Mé pocity bych popsala asi tak, že jsem byla smutná i šťastná zároveň. Jednoduše řečeno je to jízda od začátku do konce a kdo si stěžuje na slabý emocionální zážitek, zřejmě viděl film s dabingem, ten totiž hodně scénám ubral (byla jsem v kině na obou verzích, takže můžu srovnávat). Na mě zapůsobil nejsilněji asi příběh Severuse Snapea, kterého jsem do onoho momentu neměla ráda. Ten musel vzít dech snad každému. Po shlédnutí mě bolela hlava od zadržování slz, ale i bránice od smíchu, protože potterovský humor nescházel :)) Výborné a projednou zase nemám co vyčíst. No dobře, snad až ten neskutečně trapný konec, za který ale může Rowlingová, lépe se to natočit asi nedalo.. (16.07.2011)

"Jedného dňa to pochopí." Napriek mnohým zakopnutiam (miestami je ich viac, než by bolo milé) ako-tak a s prižmúreným okom (dvoma?) dôstojné ukončenie legendárnej ságy, ktorá ovplyvnila minimálne jednu generáciu. Paradoxne, hoci má snímka viac ako dve hodiny, nestačí to. Vlastne je to strašne málo. Najmä v porovnaní s Darmi smrti 1, ktoré mali o štvrťhodinu viac a pritom sa v nich dialo o polovicu menej. Dojemná rozlúčka s postavami, ktoré sme si behom pokračovaní (a rokov) zamilovali, je to, čo mi v Daroch smrti 2 chýbalo najviac. Hagrid bol v predchádzajúcich dieloch líčený ako postava, ktorá je Harrymu pomaly ešte bližšie, ako Dumbledore. A to už je vážne čo povedať. A tu? Tu má len miniatúrny, navyše nie veľmi šťastne zvolený priestor. Vôbec, tvorcovia v poslednej časti zjavne (bohužiaľ) uprednostnili akciu pred dôstojným zakončením príbehov postáv, ktoré v predchádzajúcich dieloch hrali v Harryho živote kľúčovú rolu, no v Daroch smrti 2 je s nimi narábané ako keby nič neznamenali (McGonagall). Čo tvorcom asi nikdy neodpustím, je spôsob, akým ako v Daroch smrti 1, tak tu, použili v súvislosti s likvidáciou hneď niekoľkých dôležitých postáv mimo záber. Zrazu ich telá ležia na zemi. Toto som snáď ešte nezažil a to pozerám filmy od konca 80. rokov. Zarazila ma (opäť) nezrozumiteľnosť sveta. Niekedy nie je problém mávnutím paličky opraviť zničený dom a inokedy treba školníka s metlou. Lúpež v banke pôsobí ako naťahovanie času. Možno ak by sa vystrihla, bol by čas na menej akčnejšie, ale v skutočnosti pre univerzum stokrát zásadnejšie záležitosti (lepšie spracovať Dumbledoreove pohnútky, čo sa však nestalo a vinou toho riaditeľ pôsobí ako záporná kreatúra zneužívajúca malé dieťa pre svoje vlastné prekombinované účely). Napriek tomu všetkému sú Dary smrti 2 (relatívne) kvalitným ukončením epickej fantasy série. Vtipným, temným, relatívne drsným a určite dojemným (scéna s Dumbledoreom, stretnutie s mŕtvymi v nočnom lese, zrejme jedna z najsilnejších scén série alias skutočná pravda o Snapeovi). Som rád, že sem dali poslednú scénu; viem, že mnohým nesadla, ale podľa mňa ak by tu nebola, bol by to podraz. (18.01.2017)