Harry Potter a Princ dvojí krve

Kvalita potteroviek má od štvrtej časti tendenciu zostupu, každá o päť päť percent môjho hodnotenia. Nerád by som bol, keby sa posledná časť musela dostať na tri hviezdičky, a teda tam, kde u mňa začala, pretože som si týchto čaro-máro-hrdinov začal pomaly obľubovať. Z doposiaľ šiestich filmových dobrodružstiev mal každý príbeh čo povedať a divákovi ponúkol nadmieru zaujímavé nápady, klišé by som spomenul málokedy. Takisto herci sa počas dlhých rokov so svojimi postavami nabetón stotožnili a na ich výkone je to cítiť. Hlavne Grint a nakoniec aj Radcliffe mi už vôbec neprídu tak kŕčovití ako v úvodných filmoch. Jediné, čo ma mrzí, že s filmami sa nestotožnili režiséri, ktorí priniesli do tejto série najväčšie osvieženie a zároveň istotu, ktorá z ich filmov doslova sršala. Najmä Alfonso Cuarón odviedol skvelú prácu, Mike Newell skvelo sekundoval. Som síce rád, že po minulom filme režisér Yates zostal na svojej stoličke, pretože som sa aspoň nemusel obávať úplnej frašky a nepochopenia náročnej látky, akou príbehy o mladom čarodejníkovi určite sú. Po tomto zhliadnutí ale zároveň vyjadrujem obavu zo zvládnutia dvojdielneho zavŕšenia tejto úspešnej megasérie. Pokiaľ sa ale bude režisér vyvarovať takých chýb, akými boli úplná rozpoltenosť žánrovej kompatibility, kde romantická línia bola prerývaná vtipnými hláškami (všetko príliš detské a miestami infantilné), z ktorej chcel réžo v závere spraviť nervy-trhajúci napinák so smutným dramatickým záverom, tak to možno dopadne dobre. S malou dušičkou si naň počkám, veľké nádeje nevkladám, no do kina sa na film určite vychystám. Dovtedy by si mohol Yates naliať trošku elixíru šťastia aby boli diváci trošku spokojnejší. 75%. (19.07.2009)

Ne, ne, ne. Šestka Harryho je paradoxně oproti knížce nejnudnější, dokonce nudnější, než pětka, a ta byla hodně nudná (myslím knihu). Vyjma prvních pár minut s mostem a dalších pár v Křiklounově domě jsou první čtyři pětiny filmu plné nudy, zbytečného množství vtípků s dospívajícími postavami, zbytečného množství vtípků s ostatními postavami a další nudnou kaší. Film plyne pomaloučku, tak pomalu, že si pět minut před koncem najednou promnete oči se slovy: "To už je konec?" A konec ucházející, ale jako by přilepený k předcházející nezáživné hromadě plné tlachajících teenagerů a jejich zapalujících se lýtek. Alespoň to ale dává poznat, jak se u mladých herců rozvíjí jejich talent, počínaje výborným a čím dál lepším Tomem Feltonem, Emmou Watson nebo i komediantem Rupertem. Danielovi prospělo odhodit na chvíli svůj úděl "být harryovský" a ve scénách "tripu" po požití lektvaru štěstí viditelně pookřál. A nesmím zapomenout na vynikajícího Jima Broadbenta, který se postaral o tu třetí *. (19.08.2009)

Zásadním hráčem knižní podoby Prince dvojí krve je logicky on sám. Konečně se také dotahuje přeměna Draca Malfoye z prominentního spratka v dalšího velkého hráče Voldemortových stoupenců. Zároveň celá kniha stojí na šokujícím finále, pro které jsou Snape i Malfoy velice důležití, takže film znovu doplácí na to, že hlavní postavy nedostaly tolik prostoru, kolik si zaslouží. Nutno však uznat, že jde teprve o druhý film série, který bez znalosti knihy obstojně funguje. Mnoho času je znovu vyhrazeno pro vztahy, což Yates splnil na výbornou. V těchto vodách je překvapivě silný. Jen škoda, že více nezapojil zase naprosto božskou Lenku. Velké finále sice není tak špatné jako u Fénixova řádu, ale najde se zde několik scén o dost silnějších, což hodně zamrzí, když si vezmeme, o koho Bradavice přišly. (01.08.2015)

Vtipnejsi, komornejsi a konverzacnejsi Harry. A to je asi tak vsetko. Ziadna akcia, ziadne wow momenty, ktore by vas nadvihli zo sedaciek a o pol jednej v noci som uz mala pocit, ze zaspim. A ked sa to skoncilo, tak som neverila vlastnym ociam, ze hm... Zaver? A kde mame nejaku gradaciu? Kde mame nejaku skvelu akcnu scenu? Nejaky suboj medzi dobrom a zlom? Haloooooooo! To sme si hadam ani nezasluzili :) (16.07.2009)

Love is everywhere, everywhere i look around. Dokonce i v Bradavicích. A já říkám výtečně. Přesně tak dopadl šestý filmový Potter. Celý film jsou bezuzdné extatické orgie emocí, které jsem si ohromně užil (krom chvil, kdy ta pizda za mnou vyrušovala neustálým žvaněním, a to i v klíčových scénách filmu... do kina snad nikdy víc...). Puberťácké vrkání mi krásně sedlo (jak je možné, že všechno, co by se mohlo někomu zdát tak pitomé, přijde zamilovanému sladké?, všichni herci byli v nejlepší formě (a dabéři zase ve standartním děsu. Vím, že to napsali snad všichni, ale Ginny je fakt zabitá.) a Helena Bonham Carter a Evanna Lynch ukradly každou scénu, ve které se objevily. Vztahy tady skutečně táhnou, Levandule je neuvěřitelně otravná, snad víc, než kdy v knize byla, komedie a vztahy fungují líp než s Newellem a drama líp než ve Fénixovi. Děj je osekaný a přepsaný, ale ne neúnosně jako v Poháru. Výsledkem je dost možná nejlepší filmový Potter (25.07.2009)