Assassin’s Creed

Kurzel si Assasína natočil po svém a kdyby nemusel krátit mohlo to být na výbornou. V tomhle střihu chybí vysvětlovačky, které by pomohly plynulosti příběhu. On i když je banální (byť kouzelně do sebe zapadající) by měl být vyprávěn celý. Vážná nota ale nemusí sednout každému. Assassins Creed totiž paradoxně není o zábavě, ale úvahách, které by si divák měl začít pokládat. (01.01.2017)

Prokletí filmů založených na herní značce stále pokračuje. Tento film je opět důkazem toho, že kvalitní herní adaptace nutně neznamená kvalitní filmové zpracování. Počítačová hra je založena především na atmosféře středověkého prostředí. Příběh z blízké budoucnosti jsem vždy vnímal jako něco ne úplně žádoucího a pokaždé jsem ho radši vynechával. Nejenom, že se jednalo o slušný nesmysl, ale ještě mi to do té jinak pěkně ztvárněné historie vůbec nesedělo. Leč Ubisoft to tak chtěl a taky si to tak prodal. Film ale po příběhové stránce vůbec nezafungoval a to i přesto, že nabízel na první pohled kvalitní filmařské řemeslo, které by mohlo představit solidní zážitek. Nakonec jediné, co jsem si z filmu odnesl, byly akční historické sekvence, které byly naprosto perfektní. Kamera a střihač občas asi zahulili jointa, ale pořád to bylo v rámci snesitelnosti. Asi i proto, že samotný film nebyl úplně nejlevnější a tak tam některé momenty nemuseli nutně lepit a zakrývat levnějším rozpočtem. Záběry některých kaskadérských kousků, které jsem viděl, byly vysloveně parádní. Škoda jen Fassbendera a Cotillard, kteří se herecky moc nepředvedli. Emoce – nula. Dialogy – hrůza. A příběh? O čem to vlastně bylo, a co že se tam vlastně celou tu dobu dělo? No jak říkám, akce dobrá, vše ostatní vysloveně k pláči. (02.05.2017)

║Rozpočet $125miliónov║Tržby USA $54,647,948║Tržby Celosvetovo $240,942,515▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $9,314,372║ Tržby za predaj DVD v USA $3,461,663║ akcia, vizuál, prenikavá rázna hudba, dokonca aj herci, fajn ale ten príbeh, zas len z ľahka nastrelení, keby aspoň ten záver mal nejakú tu gradáciu, v podstate Princ z Perzie 2 /videl v kine: 70%/ (03.01.2017)

// Jak se ve španělštině řekne "nezájem"? Protože přesně tohle byly moje pocity po většinu stopáže téhle ultranudné pakárny. Až na ty chvíle, kdy jsem v kině usnul. Což se mi stalo asi potřetí v životě. Vystříhat současnost, z historických "akcí" udělat dvouminutový trailer na další hru a ty čtyři hvězdy bych tam vykřesal, tohle se ale zaseklo někdy v páté minutě, kdy mu do žil vpichovali tu uspávací látku. Z tohohle pohledu je ten film vlastně dost meta, i když nejspíš nechtěně. Poslední záběr bych si klidně doma pověsil na zeď, proto ale do kina nechodím, sorry. 3/10 a potřebuju panáka. (10.01.2017)

Maně tuším, že film vychází z nějakých digiher. Tvůrci však museli počítat i s tím, že si jej pustí někdo, kdo naposledy pařil vlka, jak chytá do košíku produkty slepičích ovulací. Takže pozor, detailní spoilery, díky nimž budete o ději vědět totéž, co já po ukončení martyria! Týpek neumí jezdit na kole a přišel o rodiče. Ne tak úplně, protože za třicet let objeví otce, jak kouká z okna. To ale není podstatné. Asi. Tak tedy - náš hrdina provedl cos, pro což dostal provaz. Křeslo. Vlastně lehátko. Tam mu bylo intravenózně vpraveno něco tak rafinovaného, že se probudil až v Madridu a jeho tělo vězeňská služba vůbec nepostrádá. Ihned po procitnutí se seznamuje se slečnou disponující aparátkem, který sebou mrská, dělá vžžžhům a přenáší lidské vědomí do naprosto detailních vzpomínek ztrouchnivělých předků. Konečně tedy chápu, co je to genetická paměť. Týpkovi to nejdříve nevoní, ale poté, co bezmála zdechne a alespoň tedy trošičku ochrne, se už už nemůže dočkat, až na přístroj opět rozkročmo naskočí a zavelí hyjé. Ve vkusně násilných vzpomínečkách na život a dílo praděda se leccos přihodilo, bohužel však nevím přesně, co. Brebentí se tam španělsko - latinsky a dobroděj, jenž to frknul na net v dabingu, neměl potřebu přilepit i titulky. Ve své podstatě však všichni zkouší dohonit Adamem nahryzlé jablko, poněvadž prý ukrývá data. O svobodě. No jako fakt. Abych nezapomněl - v tom Madridu u stroje je ještě řada dalších lidí z nějaké sekty (do které právě patřil i ten tatínek, co pohledem ze zaskleného průzoru poslední čtvrtstoletí kontroluje okolí a pouští slinu) a ti se najednou vzbouří, s čímž se nepočítalo, protože má jít jen a pouze o extrémně násilné magory. Vše pak krásně vyvrcholí schůzkou templářů, kterým vládne jedubaba. Sic, hle, no toť, etc. Meeting, co měl být korunováním tisíciletých snah tohoto (jak je zde vylíčen) všemocného a paranoidního řádu, byl po bezpečnostní stránce zajištěn způsobem, který umožnil podřezávání řečníků na pódiu nemytými protivníky, rafinovaně maskovanými kápí. Slečna vědkyně, které z našeho potomka hašišínů (neptejte se mě, prostě to je asi šíita, no) přinejmenším na chvíli navlhl drn natolik, že mu umožnila zakuchnutí jejího papá, pak nečekaně otáčí kormidlo a zadělává dementním proslovem (kolikátým již) na další díly. Takže klidně do toho, třeba to pochopíte lépe. Já se ještě hodinu po dosledování motám v kruzích a narážím do stěn své unimobuńky 1+výlevka v rohu. (11.04.2017)