Zločiny Velké Prahy

Tak trochu rozporuplné pocity ve mě tento seriálový počin zanechal. Snad proto, že často není úplně jasné, která z dějových linek byla zamýšlena jako stěžejní, respektive mnohdy to vypadá, že cílem bylo spíše vyprávět soukromá a rodinná dramata vyšetřovatelů na pozadí řešení zločinů, než nabídnout hodnotnou detektivku se zajímavými případy. To samozřejmě nemusí být nutně špatná cesta, pokud se po ní ovšem jde uvědoměle od začátku do konce a pokud tyto příběhy jsou propracovány dostatečně na to, aby vytvářeli ucelený obrázek, ať už lidí, nebo éry, v níž žijí. V tomto směru tady zůstávají nevyužité jak možnosti prostředí venkova, který se začleněním do hlavního města najednou ocitá pod větším dohledem, tak i potenciál doby po výrazné změně poměrů, kdy za zmínku stojí v podstatě jen postava vrchního inspektora, která v náznacích skýtá poněkud neotřelý pohled člověka s těmito změnami nesouznícího. ... (10.04.2021)

Krimiseriálů historického typu u nás existuje řada a nutí diváka ke vzájemnému srovnávání. Já si seriály Hříšní lidé či Panoptikum města pražského, Četnické humoresky i seriál Četníci z Luhačovic cením daleko více v porovnání s touto krimisérií. Tento seriál mne neoslovil, je takový depresivní, ponurý, studený, temný, šedivý, neosobní, strohý, smutný a nevím jaké další přívlastky bych k němu přiřadila. Odehrává se převážně ve tmě, chybí mu lehkost a humor. Je natolik nudný, že mne nevtáhl do děje a dokonce mne přestalo zajímat v některých dílech rozuzlení, kdo je pachatelem zločinu. Žádná z postav mi není blízká, protože není přirozená i policajti jsou příliš komisní. Pokud by měl do příběhů vnášet humor mladý vyšetřovatel Šafařík či proutník Langmajer, tak to moc nevyšlo. Šafařík je postava spíše tragická a Langmajer trapná. Teď nemám na mysli herecké výkony, ale charakter postav v příběhu. (04.04.2021)

I když mi celkový hodnocení podle jednotlivých dílů vyšlo na tři hvězdy, musím víc kritizovat, než chválit. Po prvním dílu jsem tu psal, že kvalita půjde určitě nahoru, to se ale nestalo. Je hned několik důvodů, z čeho jsem zklamanej. Největší průser byl jednoznačně pohled do soukromí všech tří inspektorů. V každým díle se samotnýmu případu a vyšetřování věnovala tak polovina stopáže, druhou půlku tvořila sonda do života vyšetřovatelů, což mě absolutně nezajímalo. Proč se do prdele u všech krimi seriálů, natočených v poslední době, musí všechno zvrhnout v telenovelu ? Havlík měl kapavku, staral se o neteř, která mu začala říkat tati, aby si nakonec v nemocnici vzal kurvu. Budík vlastní kartářský klub, má problémy doma s dceruškama a před starou se chová jak největší podpantofláč. A mladý Nováček si začne románek s dcerou nadřízenýho, různě se schovávají, aby to tatínek nezjistil a v každým díle si několikrát řeknou, jak se milují. To jako bez téhle omáčky nejde ?? Radši ať má každej díl klidně jen 40 minut, ale ať to vypadá aspoň trochu jako krimi a né romantický drama pro zhrzený paničky. K samotným případům - měl jsem velkej problém v tom, že snad až na jeden díl jsme neviděli samotnej zločin. Prostě policajti přišli k mrtvole a začalo se vyšetřovat. Prakticky po dobu celýho seriálu chybělo jakýkoliv napětí, nebo překvapení, bylo to, jak když vám někdo něco čte a nemá žádnou intonaci hlasu. Pachatel se dal minimálně z poloviny odhadnout v pohodě, jak se objevil na scéně, takže i proto konec dílu vyšel jaksi naprázdno. Nezdála se mi ani mluva a některý výrazy, vzhledem k době, ve který se seriál odehrával. No když to tak po sobě čtu, nakydal jsem na Zločiny velké Prahy tunu sraček, vlastně ani nevím, jak mi to vyšlo na tři, i když slabý,hvězdy. Asi proto, že v záplavě současnejch hoven, kterýma nás krmí všechny TV je člověk rád, že v neděli večer nemusel koukat na zpívání, vaření, nebo hádání celebrit. (05.04.2021)

Ke konci série jsem si buď zvykl na tu podivnou směs dobové kriminálky, komedie a romantického filmu nebo se série postupně zlepšovala, každopádně mi trvalo pár dílů, než jsem se na styl vyprávění naladil. Většina herců, zde obsazených, patří k mým oblíbencům a asi hráli dle scénáře dobře, problém však byla zřejmě předloha sama. Případy byly zvláštně vypointované, romantická linie mezi jednotlivými díly moc nenavazovala a zamýšlené vtipy moc vtipné nebyly. Navíc mě dost iritovalo zdánlivě originální, avšak velice nepravděpodobné jméno hlavní postavy - Budík. Fakt k popukání ... Nakonec tedy s odřenýma ušima za tři a pocit promarněné šance. (02.05.2021)

První díl byl pro mě velkým zklamáním, ale postupem času jsem se začala na jednotlivé epizody těšit. Doma jsme se totiž skvěle bavili, když jsme se předháněli, kdo dřív uhodne vraha. Ovšem těch komediálních prvků se zde dalo najít podstatně víc. Dotyčnému jedinci, který vymýšlel některá staročeská příjmení, bych dala pusu, občas jsme při jejich vyslovení fakt umírali smíchy. Vzhledem k tomu, že vyšetřování zločinů nebylo moc napínavé, tak jsem vděčná za tu sondu do soukromého života detektivů a jejich rodin. Co vám budu vyprávět, třeba morousovitého inspektora Hynka Budíka v podání Jaroslava Plesla jsem si docela oblíbila. Taky jsem toho názoru, že nemusí téct potoky krve a policisté mluvit sprostě jako dlaždiči, aby vznikl dobrý kriminální seriál. Pokud se oprostím od jisté scenáristické nemohoucnosti, pak nemám důvod Zločiny Velké Prahy házet do jednoho pytle se seriálovou tvorbou komerčních televizních stanic. (55%) (06.04.2021)