Schindlerův seznam

Stevena Spielberga považuju bez ohledu na to, jaký počet hvězdiček naděluji Schindlerovu seznamu, za jednoho z nejlepších světových vypravěčů filmového plátna, vynikajícího řemeslníka a fabulátora. V táboře filmových fanoušků se někdy objevují hlasy, že jde o příliš komerčního autora a z jeho tvorby berou vážně pouze Schindlerův seznam, případně Zachraňte vojína Ryana. Osobně mám přesně opačný pocit. Spielberg vždycky vyprávěl pohádky, ať již pro děti nebo pro dospělé, a perfektně se hodí právě k realizaci oddechových projektů a žánrů. Sci-fi, dobrodružný příběh nebo fantasy z jeho dílny je obvykle chuťovka. Horší je to, když se chystá vstoupit na půdu výsostného umění a chce odvést nadčasovou, co nejserióznější práci. Spielberg totiž u nich používá podobné nebo vlastně totožné prostředky jako u svých oddechových projektů. Na Schindlerově seznamu mi vadí hned několik poměrně závažných věcí. Za prvé, celý příběh je založený na uměle vytvořeném mýtu a i když jeho jádro je pravdivé, vyznívá v konečném důsledku jako zprávy Rádia Jerevan. Fakta jsou tu totiž postavena na hlavu. Oskar Schindler byl dobrodruh, nacista ne z přesvědčení, ale na základě tvrdého kalkulu, manipulátor a tvrdý bezohledný obchodník a vykořisťovatel. Dá se o něm napsat spoustu negativního a spíš než ho obdivovat by bylo mnohem přesnější jím opovrhovat a odsoudit ho. Historické snímky obvykle přistupují k výkladu historických faktů liknavě a berou si z nich jen to, co potřebují k dosažení cíle nebo dílčího efektu. A většinou, pokud se to týká vzdálené historie, to divákům ani nevadí - s výjimkou historiků a fanoušků historické vědy. Tady je to ale tak do očí bijící a týká se to tak citlivého tématu, že mi to vadí zásadně. Skutečná úloha Schindlera je už historiky dobře zmapovaná a zcela odporuje všemu, co Spielberg ve svém filmu předvádí. Do pracovního lágru byli vybíráni většinou vězni z řad židovské policie, kolaboranti nebo ti, kteří museli zaplatit. V lágru panovaly velice tvrdé podmínky a jeho jedinou výhodou bylo, že nebyl programově vyhlazovací, tedy tam chyběly plynové komory. Schindlerovi byli vězni naprosto lhostejní a jediné, co ho zajímalo, bylo jak zpeněžit jejich otrockou dřinu. Mimochodem, ani Oskar Schindler ani kdokoli jiný nezachránil žádný lidský život. Za ty, kteří byli odvedeni do Protektorátu, museli být vybráni k likvidaci jiní vězni... Dalším problémem je Spielbergovo typické ždímání emocí, kde se dá, citově manipuluje, dojímá, vydírá a chová se jako typický výrobce blockbusterů. Přes to všechno dokáže zprostředkovat hrůzy holokaustu nejširšímu publiku a to v době, kdy už nás dělí od událostí mnoho desítek let a přímí svědkové vymírají, rozhodně není málo. Přinejmenším scéna likvidace ghetta patří k těm filmařsky zapamatováníhodným. Celkový dojem: 60 %. (18.01.2014)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

Tenhle rok patřil Spielbergovi. Tým kolem Oskara Schindlera získal sedm Oscarů, Jurský park přidal další tři v technických kategoriích. Věčné dítě konečně začali brát všichni bez výjimky vážně, Spielberg natočil zřejmě nejpřesvědčivější filmové ztvárnění jedné z největších tragédií 20. století. Oběma snímky dokonale potvrdil, že umí být na jedné straně blockbusterový, a pak i velmi vážný. Jeden lámal rekordy, druhý získával ocenění. Moc dobře, že odmítl škrty a cenzurní zásahy, které dramatu německého šmelináře hrozily. Hlavní postava chce profitovat z měnících se politických poměrů. Zprvu respektuje zvrácený řád a je loajální komukoliv, kdo mu zajistí maximální výdělek a zřídí si továrnu na výrobu nádobí. Až nemilosrdný vůdce (šokující balkonová scéna vs. zápas s vlastní slabostí ve vztahu k židovské služebné) nově zřízeného pracovního tábora mu otevře oči. Židy, které využíval jako levnou pracovní sílu, nakonec zachrání před jistou smrtí. To, jak Spielberg pracuje s individuálním utrpením, které přerůstá do kolektivní katastrofy, je bravurní. Mnohokrát šokuje (barva kabátku dívenky, která ji vytrhne z anonymity), že by Spielberg zneužil genocidu pro účely Hollywoodu, si nemyslím. Vypráví s naléhavostí, zaujetím, přesvědčivě a se silnou výrazovou poetikou. Není tady tolik jednotlivých osudů jako spíš celistvý pohled na nemilosrdnou cestu za přežitím. Jeho spolupracovníci jsou dle očekávání bezchybní (Kahn, Kamiński, Williams). Herci jsou rovněž vynikající, a to i ti v těch nejmenších rolích, potěší tlumený Liam Neeson, masový vrah Ralpha Fiennese i Ben Kingsley, důstojně přijímající svůj úděl. Velký film. (13.02.2016)

Genialita z rukou Stevena Spielberga se přenesla na filmové plátno v podobě odzbrojujícího válečného dramatu. Psát další superlativy by bylo nošením flašek Bechera do poslanecké sněmovny a tak jdeme vypsat ty zápory, které nám všem tak vadí. A to - žádné nejsou. Možná by někomu mohl vadit typický Spielbergovský konec, který by si mohl dát patentovat... Já byl spokojen s každou minutou, každičkým prohozeným slovem, každým výstřelem a každým novým záběrem. To hovoří za vše. (13.01.2006)

Mé čekání se vyplatilo, ikdyž jsem byl upozorněn na ořízlost filmu, ale hodlám to napravit filmem na DVD v celé jeho kráse. Nápad točit černobíle bylo úderem Božího prstu na hlavu Stevena Spielberga a jeho kameraman toho využil způsobem jaký se v dnešní kinematografii nevidí. Kamera v kontrastech bílá/čená a polostínech předvádí geniální hru obrazu s kamerou. Pohledy kamery na muže kouřící doutník, sedícího v křesle a polozakrytého stínem by v barevném nebyli ničím a v černobílém poddáním jsou nebem pro filmové fajnšmekry. Spielberg také předvádí excelentní výkon a jeho režisérské schopnosti bud získal na dluh od dábla nebo poprvé v celé své kariéře zkusil vybodnoutse na nostalgii a pohádkovost ala ET a poprvé se ukázal dábelským mistrem. Herecké obsazení nemohlo být lepší. Často kritizovaný mentorický a někdy příliš strohý Liam Neeson mě přijde jako dokonalá volba(jen mě mrzí nakonci jeho brek a pláč, který je až přehnaným vyústěním jeho svědomím). Ben Kingsley se předvedl jako další dlužník dábla a hraje úžasně. Můj oblíbenější z bratrů Fiennesových Ralph je jako Aman Goeth snad jeho přesná replika. Ještě se neklonuje? To říkáte vy. Jeho podoba německého správce je perfektní a až dokonce je tím špatným, ale jistě ne nejhorším. Herecké kvality této trojce jsou magicky vysoké a všichni se přesně hodí do svých rolí. Casting desetiletí. Po tomhle filmu vám možná potečou z očí slzi, ale mě netekli. Bylo to těsné a závěrečná scéna s hrobem kam chodili přeživší židové, kteří byli zachránění Oscarem Schindlerem společně s herci, kteří je stvárnili, patří mězi nejsilnější scény filmu. Film je plný možná až přehnaně citových a dlouhých scén, které by šli zkrátit, ale pravděpodobně by to narušilo tichou a pomalou skladbu filmu, která je úžasná. Proto nechme tento klenot být a jen koukejme jaký skvost natočil Hollywood. (05.01.2006)