Nové recenze - Nováčci

Niečo medzi 4 a 5*, nakoniec som sa priklonil k piatim. Sledoval som to už druhýkrát. Určite by som to nepozeral v dabingu, lebo veľmi veľa originálnych jazykových vtipov sa stratí. V prvých epizódach som si musel trochu zvykať na škótsku angličtinu a výrazný prízvuk, ale potom to už bolo viacmenej easy aj bez titulkov. Avšak človek musí byť v angličtine dobrý, ak to nechce v kuse čítať. Pre mňa to bol taký oddychový seriál, ktorý je aj vtipný, aj taký zo života. Napriek tomu, že mám ešte ďaleko do veku dôchodcov, akými sú postavy zo seriálu, veľmi ľakho sa dá zžiť s ich útrapami a náladami. Veľmi sa mi páčilo, že si tam všetci nadávajú a pritom sa nikdy nepobijú, len si tie nadávky vracajú a bolo ich tam teda dosť. Pritom tie nadávky nie sú vždy také hnusné, prvoplánové, ale celkom dobre premyslené a trefné na dané postavy. Najlepšia nadávka je "Two pints, ya prick", keďže tá je dvojzmyselná = ukazujú pri tom gesto 2 prstov, ktoré je pre Britov hanlivé. Dobré sú ešte Ya, bastard, ktoré používajú skoro tak, ako Česi "ty, vole" alebo "you old, nosy cow". Zaujímavé je, že skoro všetky postavy hrajú oveľa mladší herci, zamaskovaní do podoby penzistov. Vidím tú silnú paralelu so seriálom Cheers - veľa scén sa odohráva v bare a inšpiráciu od Simpsonovcov - vysvetlené neskôr. MALÝ SPOILER ALERT: Jedna postava (Meena), nikdy nie je zobrazená s viditeľnou tvárou, okrem sekundy v úplne poslednej epizóde. Je tu aj inšpirácia seriálmi Cheers a Frasier, kde manželky Norma resp. Nilesa tiež nikdy neukázali tvár. Manžel Meeny, Navid je zase veľmi podobný Apuovi zo Simpsonovcov. Tiež predavač z Indie. Inak Navid a Winston sú pre mňa najlepšie a najvtipnejšie postavy. Winston aj herecky.

Mňa tento film sklamal. Podľa traileru, ktorý som asi pred rokom videl v kine to malo byť zábavné a dramatické zároveň. Avšak nebolo. Pomalý, viacmenej nudný film a plný divných ľudí, ktorý chcú za každú cenu upútať pozornosť, hlavná postava chorým spôsobom. Zdá sa mi to, že je to taký moderný typ filmu, ktorý zdieľa myšlienku, že marketing a záujem na sociálnych sieťach a pozornosť fanúšikov sú nevyhnutná potreba bytia. Celé som to tak trochu pretrpel a čakal, kedy to začne byť dobré. Nezačalo. Iritovali ma príliš dlhé scény z módneho fotenia, prízemné monológy partnera hlavnej postavy a to, že to vôbec nebolo vtipné, hoci v popisku je uvedené aj slovo komédia.

Toggle he much textf

Tohle je film, jakých moc neni. Má příběhovou rovinu (poeticky a řemeslně dokonale zpracovanou), která dokáže pohltit a způsobí, že vám naběhne husina. Ale k tomu navíc je tam ještě tajná přísada, a když chcete, tak vás to donutí myslet o zkázonosnosti posedlosti, o tom, že velký věci většinou něco stojí... a kde je hranice toho, kdy to za to opravdu stojí.

Tenhle film je, jako když na vás odněkud z hromady bordelu na půdě vypadne stará, černobílá, úplně obyčejná fotka vašeho dědečka. Pak přijde babička, která to fotila, a rozpovídá se. Poví vám historku ze života, která vám dědu vykreslí tak, jak jste ho nikdy neviděli. Ta fotka má najednou čtvrtý rozměr. A vám tak nějak mimochodem skápne slza dojetí.

Soráč, ale tohle byla druhá Barbie, ve který se mnou ani ty fajnový herecký výkony nic nezmůžou. Taková depre verze, o který se některý intelektuálové nebudou muset zdráhat říct, že to pro ně bylo na úrovni, a co bude odrazovým můstkem k debatě o metafoře. Problém je, že ta metafora ve filmu právě žádná neni. Je to prostě jenom zobrazení skutečnosti. Co je jako na tom tak čuprózního, že v barevných surrealistických kostýmech a provazem uvázaný k Freudovi a Frankensteinovi? Mě ten film nezaujal.

Tak kdo je tady to vraždící monstrum? Samotářský chlap z karavanu, podezřelá ženština nebo snad nějaká nadpřirozená síla? Tyhle myšlenky vás provází asi 80 minut. V nich je našlapané drama, tuhá atmosféra, perfektní dialogy a napětí. Tyhle „povídačky“ mi dost sedí. Posledních 15 psychotických minut na mě ale asi nezapůsobily tak, jak měly. Přinesly spíše hořkou pachuť pelyňku než šťavnatou příchuť jahod. Velká škoda. Do té doby super thriller. Silné 3*

Seriálový Knuckles vlastně není nic až tolik převratného, a místo hraní si na něco co není, si podobně jako jeho modrý filmový kolega si uvědomuje čím chce být. Takže ano, žádný zázrak se nekoná a například postavy někomu mohou přijít otravné, ale na mě vlastně fungovaly a i jejich charakterové oblouky jsou úctyhodné. To nejlepší na Knucklesovi je jeho humor, kde vše krásně funguje a nic tu není dětinské, nebo totálně cringe. Pohodových 7,5/10

Škoda formy, kterou bylo tohle, sice ohrané, ale aktuální téma podané. Herecky nijak oslňující. Moc se tlačilo na pilu, aby i naprostý degeš pochopil, co je ta hlavní myšlenka. Jinak samozřejmě úsměvné a smutné dohromady. Myslím, že můžeme být rádi, že nám západní svět v tomto ještě tak moc nenabourává naše mírumilovné žití. Za velkou louží už asi jedou jinačí bomby.

Působilo to na mě hrozně hloupoučce a úsměvně. Wahlberg, jakožto správný Američan zachrání svou zrádnou vlast. Samozřejmě nesmí chybět neustálý tvrďácký kukuč, nějaké to moudro, drsňácký řečičky a postoje. Romantická linka mě extrémně nebavila. Příběh byl stupidní. Beru ale v potaz, že se jedná o akční film, což jde se stupiditou tak trošku ruku v ruce. Naopak jsem se nemohla nabažit informací (samozřejmě vím, že to není přesně jak ve skutečnosti) o zbraních a střílení. Co se musí brát při odstřelování v potaz, jak se krýt, statistiky, informace. Odstřelovači, stejně jako lučištníci jsou moji oblíbenci, takže přiznávám, že při číhané, míření, výpočtech a zabíjení jsem trošku vlhla. Jinak to ničím nevybočovalo z obyčejných akčňáků. RIP pejsek.

Tady musím vzdvihnout jednu věc - dialogy. Jsou velmi dobře napsané, vůbec neznějí naivně či hloupě a herci je pak podávají s realističností sobě vlastní. Možná že by si to klidně zasloužilo nějakou důraznější pointu, ale myslím, že i jako krátká studie o mezilidských vstazích je to velmi slušně odvedená práce.

Tento film, jestli jsem to dobře pochopil, nabízí jakousi alternativu ke klasickému pojetí posmrtného života. Otázkou zůstává, proč je ta vize zrovna taková, proč nechává autorka své hrdiny dřepět zrovna v jakési zaplivané nebeské hospodě a proč se na konci oblékají do krojů. Před projekcí byl tento film označen za surrealistický. To bych úplně netvrdil, nicméně bych souhlasil s tím, že autorka do toho filmu vložila nějakou hlubokou myšlenku, jenže málokdo ji tam asi dokáže najít...nebo minimálně já jsem ji tam nenašel...

Tak toto je opravdu něco. Ten snímek je po příběhové stránce geniální ve dvou věcech. Za prvé, myslím, že velmi realisticky zobrazuje prostředí mladých lidí (konečně se této cílovce a tomuto tématu nevěnuje někdo komu je přes 50) a za druhé velmi dobře balancuje nedějový a dějový film. Protože toto vyprávění mohlo velmi snadno sklouznout k nicneříkajícímu sledu obrazů, které by se nedaly hodnotit výše než průměrně. Ale tím, že autorka nám chytře ve správných okamžicích podsouvá krátké částečky posouvající děj, je to ve výsledku velmi působivé a napínavé. Ocenit je potřeba i herečky, protože najít v této věkové kategorii tři takto talentované a zároveň přirozené dívky se myslím rovná malému zázraku. Vytknul bych snad jen to, že v některých scénách je z mého pohledu zbytečně použitá ruční kamera takovým způsobem, že jsem se při sledování začal ztrácet v dané situaci. Nicméně i tak s myslím, že se jedná o nadprůměrné dílko.

V prvních vteřinách tohoto filmu jsem měl pocit, že promítač omylem do bloku krátkých filmů zařadil reklamní spot nějaké energetické společnosti. Až později jsem pochopil že tomu tak není. Ačkoliv byla projekce hlavně o scénářích, tady se nejde nezmínit o kameře. Je to nádherně natočené, někdo by možná řekl, že se autoři chtěji stylizovat do Wese Andersona, ovšem já myslím, že jeho poetiku nenapodobuji, spíše se jí inspirují. V základu scénáře stojí samozřejmě dobrý nápad, ovšem myslím, že je zde potřeba ocenit, zejména to, jak tento nápad zpracovává nejen scénář, ale i jak jej adaptuje režisérka. Trošku mi teda vadilo vyprávění přes voice over, protože mám pocit, že je autoři využívají tam, kde se jim nechtějí vymýšlet dialogy, ale možná že u tohoto filmu to opravdu jinak nešlo. Prostě i přes svou krátkou stopáž si myslím, že se jedná o jeden z divácky nejpřitažlivějších a nejlešpích snímků, co jsem včera viděl.

Když jsem tento film viděl na projekci studentů KSD, opět jsem přemýšlel proč ho tam někdo zařadil. Jak může někdo vedle sebe postavit víceméně funkční 20 minutový film a potom desetiminutovou hranou etudu? Jako nechci toto dílko nějak shazovat, je to jen myslím přesně takové jaké to očekáváte. Proběhne tam krátký děj, hlavní hrdina je vystaven konfliktu a na konci dostaneme otevřený konec, protože na krátké ploše prostě více neřeknete. Po scénnáristické stránce mi trochu vadily prapodivně skládané dialogy a naivní zvrat, ale v celku to myslím nějak funguje, takže 2 hvězdy jsou za mě ok.

Stíny v Ostravě i v Opavě / Místní cajti stále se jen mračí / Tady není důvod k oslavě / Dám tomu tři pecky – a to stačí.

Na to jak jsem se na tento film těšil, tak musím pouze a jen povědět, že jsem velice zklamaný. Počítal jsem dny, kdy se budu na to moci podívat a upřímně bych se raději podíval na něco jiného. První hodina je úplně o ničem a klidně by ji mohli vyškrtnout úplně. Koho zajímá, že Kong má bolavý zoubek? Bohužel se jedná o slátaninu a ne o Hollywoodskou produkci. Druhá hodina už docela ušla. Bylo to nadupané monstry a jejich vzájemnými bitkami a dozvěděli jsme se něco více o původu monster v tomto universu. Celkově ta druhá hodina to zachránila a díky tomu dávám alespoň nějakou hvězdičku. Ale je to velké zklamání. Mohlo to být promyšlenější, trochu více napětí by tomu taky neuškodilo. Moje chyba byla nejspíš v tom, že jsem od toho čekal až moc a nedostal vůbec nic až na pár zajímavých scén. O nudnosti postav raději ani nemluvím.

Dlouho doufám, že už nebudu za vola a nebude můj oblíbený ještírek ten od Emmericha. Konečně soupeř, ha… Je to rozhodně jiná Godzilla. Poválečné Japonsko, zničené, zlomené. Hrdina filmu, pilot, který se vrací domů, ale úplně vítán není. Sám cítí, že selhal. Vůli k životu mu dá „nová“ rodina. Společně se snaží přežít, ale japonská hrdost a čest nedává Shikishimovi spát. Rovina filmu, která to zvedá na těch 80-90%. Ale pořád je to Godzilla! Sakra, ta ve filmu funguje. Na nic nečekáme a je tam. Gigantické, zdánlivě neporazitelné monstrum. Nejprve zkusíme „Čelisti“, ale tahle loď je opravdu malá. Ještěrka ničí, bourá, chrlí plameny. Neporazitelnost soupeře, kterou japonský lid může zažít znovu, je neakceptovatelná. Napadlo mě více filmů, kde cítím inspiraci tvůrců, ale to je jen dobře. Výborně to dohromady funguje a já si to moc užil. Silných 80%

Velké zklamání. Jedna hvězdička za poměrně povedené akční scény ale všechno ostatní je naprosto otřesné. Nechápu, co se na tom všem tak líbí. Adrenalinová jízda? Vždyť se ve většině filmu absolutně nic neděje. Asi to bude ten kulturní rozdíl. Zvláštní je že u Čínských a Korejských filmů jsem to nikdy takhle necítil, ale tohle mi opravdu přišlo jako kdyby to točili mimozemšťani.

Režisér filmu Dej mi své jméno nám letos servíruje velmi energický snímek pojednávající o tenisu. Už jen díky sportovnímu prostředí, které já osobně tolik neznám se pro mě film jevil vskutku zajímavě. Kromě samotného sportu se ovšem jedná o drama mezi dvěma přáteli, do jejichž životů vstoupí dívka, což jejich přátelství značně ublíží. Bylo neskutečně poutavé sledovat dynamiku mezi hlavními třemi postavami, což obohacovalo i samotné vyprávění, ve kterém se hodně skáče v čase a zaráz se rozbíhají tři dějové linky. Vše ovšem směřuje k hlavnímu zápasu a vy jako divák se postupně dozvídáte, co vedlo postavy do situace, ve které nyní jsou. Spoustu scén pak krásně oživuje energická hudba, která dává daným scénám naprosto jiný rozměr. A rozhodně se nesmí opomenout ani na skvostnou kameru, jenž vás především u tenisových zápasů naprosto vtáhne a pohltí velmi kreativními záběry. V celku se tak jedná o skvělou podívanou. 8,5/10