Máme tu ducha

Viděl jsem 7 filmů pod kterýma je Christopher Landon podepsanej pod scénářem a viděl jsem 3 filmy, který režíroval. Ani jeden si u mě nevysloužil víc jak 3 hvězdy. A ani tady tomu nebude jinak. Myslím si, že jde o Rodinný film, kterej osloví jen minimum dospělých diváků a taktéž tomu bude u dětí. Tohle mělo přijít v 80kách, 90kách teď už to větší šanci na úspěch podle mě nemá. David Harbour jako Santa ve filmu Violent Night(2022) se mi líbil. Tady jako duch s přehazovačkou na palici(v některých záběrech mi silně připomínal Miroslava Etzlera) mi vůbec neseděl. Pár vtipných scén se možná najde ale nic co by stálo za větší pozornost. Navíc to má podle mě nehorázně dlouhou stopáž. Slabší 2 hvězdy. (13.03.2023)

Po nějakých zhruba devadesáti minutách jsem byl prakticky již rozhodnut jak nad počtem udělených hvězdiček, tak i nad hrubým komentářem, označující Máme tu ducha jako neškodnou rodinou taškařici za pěkné 2*, to jsem ovšem ještě netušil, co si na posledních třicet minut připravil talentovaný Christopher Landon, když dosavadní nádech celého filmu totálně změnil a z ničeho nic se z mírumilovné, naivní a trochu i nezáživné podívané stal parádně vygradovaný, strhující thriller, kde šlo vážně do tuhého a jako třešnička na dortu pak film dovrší úžasně silné emoce, prostě parádní závěr, který můj celkový dojem okamžitě vystřelil o * nahoru a být film zpracován v této podobě po celou dobu, nebo alespoň mnohem dřív, tak jdu s hodnocením ještě klidně výš. Já ale vážně nepamatuji, kdy by se jakýkoliv jiný film ve svém průběhu takto moc zásadně žánrově zvrhl v úplně něco jiného, každopádně se to dá ale na druhou stranu i krapet odsoudit, jelikož takto radikální změna může vést i k domněnkám, že neměl tvůrce svou práci zcela pod kontrolou, ale to jsou jen úvahy, pravda je, že zde to ke zlepšení pocitů z filmu prostě výrazně napomohlo a já si tak ve finále film díky tomu opravdu užil, i když tedy ne bohužel po celou dobu. Co mě zde nicméně překvapilo a v podstatě i zklamalo, že se tu vyskytovalo vzhledem k orientaci na rodinou zábavu minimum humor, a těch pár pokusů lze pak označit spíš za trapné, než vtipné momenty, a ani obsazení ústředních dětských postav též nepovažuji za nejšťastnější, nepřipadli mi příliš sympatické a výrazné, naštěstí to ale v tomto ohledu vyvažují dospěláci, v čele s Harbourem a Mackiem. Efektům jinak nelze příliš co vyčíst, ty jsou určitě na vysoké úrovni a párkrát dokážou i překvapit svou nápaditostí, působivá je ale i atmosféra celého filmu, takže ve výsledku nakonec mohu konstatovat, že Máme tu ducha je poměrně zábavný snímek, který má jistě své mouchy, především tedy v té první polovině, ta druhá to ovšem vynahradí takovým způsobem, že ho mohu upřímně doporučit. Silné 3*! (02.03.2023)

Absolutně nevěrohodně podaný nápad se sociálními sítěmi, na kterých se duch a rodina proslaví, film poměrně brzy shodil, což mě překvapilo a zamrzelo, protože naposledy ve Slečně bestii dokázal Christopher Landon věrohodně podat mnohem šílenější nápad. Škoda. Takhle musí film začít chytat druhý dech a doufat, že během příšerně dlouhé stopáže neodradí diváctvo například další jalovou linkou s paranormálními agenty (nebo kdo to byl), ve srovnání s níž působí libovolní Krotitelé duchů, i ti s ženským obsazením, jako seriózní  dokument. Máme tu ducha ovšem i tak stojí za vidění, a to hlavně díky Davidu Harbourovi, který v němé (!) roli dokáže nevídané věci a řekne víc než kterákoliv jiná postava. Zajímalo mě i pátrání po tom, co se vlastně stalo, ale než k němu film došel, uběhla snad hodina a čtvrt. Máte-li dvě hodiny času, trpělivost a slabost pro Davida Harboura, jste vítáni. Ale buďte opatrní. (26.02.2023)

Nechápu, na koho film mířil, jakého diváka si chtěl najít…. Začíná to jako legrační duchařská storka (nejlepší scéna je z natáčení spiritistické tv show), pak se to stočí na kritiku sociálních sítí a konzumu, následuje několik drastických scén, které fakt do filmu pro děti nepatří, a končí to drsnou a srdcervoucí historkou….. Tenhle film by potřeboval dobrého dramatika jako sůl (ta někdy slouží k odhánění duchů), který by to proškrtal, sjednotil atmosféru a hlavně si jasně řekl, jaká je divácká cílová skupina. Jo, a taky vyhodil některé nesmysly z /ne/logiky zádušního světa, kdy někdy něco nejde a jindy zase jde. SHRNUTÍ: Když se chceš napakovat na duchovi a ono to tak úplně nevyjde. (09.05.2024)

Po pravdě já netuším, jak se to stalo, ale náhle jsem se ocitla v cílové skupině.. Jedná se o zábavnou a milou duchařinu, která mi sedla, líbila se mi.. Asi nemám problém nazout puberťácké střevíce a dívat se jinýma očima.. Příběh přestěhované rodiny do domu s duchem je v podstatě hravá a příjemná záležitost.. Hodnotím shovívavě, ostatně jako vždy.. (01.03.2023)