Reklama

Reklama

Paprika

Trailer 1

Obsahy(1)

Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (232)

d-fens 

všechny recenze uživatele

Vo svojom poslednom filme si Satosho Kon vytvoril asi najpriliehavejší svet pre svoju úžasnú imagináciu a obľubu plynulo prechádzať zdanlivo medzi neprekročiteľnými reálnymi hranicami, búrať obmedzenia priestoru, a to bez toho, aby výraznejšie trhal dej... skôr naopak, každá ďalšia iracionálna imaginácia prináša ďalšie a ďalšie dejové a emocionálne piruety, prekvapenia, perličky, tak ako správny sen.... no všetko smeruje, za doprovodu opäť výborného elektropopu Susumu Hirasawu, ku grandióznemu finále, kde už divák prevracia oči nad úžasom, ktorý ho v tomto filme postretol :) ... je to celé zapletené, ale neskutočne príťažlivo vytvorené a zmixované.... a ak niekto nemá problém s filmami ako "Inception", nemusela by mu vadiť ani takáto "anime odbočka" :)... táto paprika je totiž presne ako má byť.... sladká aj pikantná, s psychedelickým efektom ako bonusom naviac :D... dôstojné ukončenie karéry predčasne zosnulého filmového mága S.Kona ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Realita je mrtvá, ať žijí sny... někteří z nás to ví už dávno, ty ostatní o tom přesvědčí Paprika, když je unese na vlnách podvědomí do psychedelie ve které všechno je možné a "skutečnost" je jen velmi abstraktní slovo které nemá žádnou váhu. Důležité je jen jak vnímáme okolní svět a jak si vnitřně přetváříme ve své hlavě, nikoli to jaký "skutečně" je. _V Paprice není ani tak důležitá základní dějová kostra která je vlastně velice jednoduchá, i když složitě podaná, ale spíše to co se děje nad rámec příběhu... a co se děje v hlavě diváka při jejím sledování. Podobně jako Ghost in the Shell to myšlenkově není film pro všechny, i když každý se dokáže bavit extatickou visuální podobou film a fantasmagorickými výjevy prolínajících se snů, ale všichni kteří se rádi nechávájí unášet svou myslí na místa daleko za hranicemi běžného světa v ní mohou zahlédnout kousek onoho svatého grálu mezi filmy který hledají. _Definitivně součást mé "anime top 5" 10/10 ()

Reklama

ainny 

všechny recenze uživatele

Já snad přijdu na chuť anime... A na vině bude Satoshi Kon. V první půl hodině jsem byla docela obstojný mimoň a v té poslední jsem zapomínala dýchat. Všechno do sebe začalo zapadat ve strhujícím závěru. No a v té prostřední půlhodce jsem si říkala, že ty japonský sny jsou přesně tak ulítlý jako ty moje. Co jinak dodat? Mně se to líbilo - hudba, děj, zvraty i spád. Pobavil plakát v kině na Tokyo Godfathers a hodně netradiční romantický pár. Zase mám o čem přemýšlet, ne že bych to chtěla srovnávat s Počátkem, ale... prostě sny mi zůstávají v hlavě hodně dlouho. ;^) ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Co je Paprika? Jak lze definovat film, který staví na něčem tak prokazatelně nedefinovatelném, jako jsou lidské sny? Příběhy, které se nezávazně na našich nejhlubších touhách, a přeci ve souvztažnosti s naším mozkem a jeho skrytými přáními odvíjejí přímo před našima zavřenýma očima... Naše nejhorší noční můry, nejkrásnější dobrodružné sny, sny o pádech z nesmírné výšky do nekonečna, napínavé černobílé sny, vlhké sny... to všechno a ještě mnohem více je náplní tohoto krásného, tak trochu napůl-lynchovského filmu. Já osobně mám na podobné filmy osvědčený recept, který dodržuji vždy, než se u nich uvelebím v sedačce: jde o to, nechat svou mysl volně proplouvat jednotlivými záběry, nechat se unášet těmi neuvěřitelnými, lákavými kaskádami barev a nenechat se dlouho pobízet příběhem o plné vtáhnutí do děje. Těchto filmů - když se do nich člověk ponoří - nemůže litovat. O tom to celé je. V případě snímku Satoshiho Kona jsem na jeho iluzorní hru přistoupil velice rád. Věděl jsem, že i když budu několikrát lapat po dechu a budu dezorientovaný, rozhodně se neutopím, naopak zažiji něco nového: adrenalin při sledování animovaného snímku. Je to psycho, je to horor, je to smyslné drama, je to nádherný kus umění... Ale opravdu? Co je vlastně Paprika? Tenhle film je sen. P.S. Ústřední skladba je prostě dokonalá. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Atmosféra vládne všem, ona jim všem káže, ona všechny přivede, do snu všechny sváže... Jakoby film vědomě obětoval propracovanější scénář za honbou po co nejsnovější atmosféru, přeci jen je škoda, že nebyl děj trochen propletenější a takhle místy působí trošku jako animovaná zombie zběhlá z nějakého toho desetiletí předchozího - a to je zcela gutte a osvěžující i díky skvostnému ohudebnění. Dialogy některých zesnovaných osob jsou naprosto skvostné a nevymyslel by je ani undergrandový básník po požití neznámé květiny dodané indiánským šamanem z nitra amazonského pralesa v kombinaci s vypitím půl litru šamponu proti lupům podporujícím lesklou srst. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (9)

  • První verze scénáře se režisérovi zdála složitá, a tak storyboard začal kreslit nanovo – a bez ohledu na předlohu. Vytvořit dílo o 1046 kresbách mu potom zabralo rok a půl. (Siriuss)
  • Dva barmani na internetových stránkách jsou namluveni režisérem Satoshi Konem a autorem původní předlohy, Yasutakou Tsutsuiem. (Hromino)
  • Pokoj v 55. minutě obsahuje tato světová díla, zleva: 1. „Oedipus and the Sphinx“ (1880). Ilustrace ze „Stories from the Greek Tragedies“ od the Rev. Alfreda J. Churche, M.A. (Seeley, Jackson, & Halliday, London, 1880). Původně od antického umělce, (Getty Images). 2. „Oedipus and the Sphinx“ (circa 1806–1808) autora Françoise Xaviera Pascala Fabreho (1766–1837).
    3. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Gustave Moreaua (1826–1898), (The Metropolitan Museum of Art) – ten nad krbem. 4. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Walters Art Museum). 5. „Oedipus Explaining the Enigma of the Sphinx,“ (1808, přepracováno ca. 1827) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Musée du Louvre, Paris). 6. „Oedipus the Wayfarer“ (c. 1888) autora Gustave Moreaua (1826–1898). (Petsuchos)

Reklama

Reklama