Divoký Stomp

Co od filmu s touhle tematikou vůbec očekávat. Asi po prvních 20ti minutách jsem věděl, že je něco špatně. Hlavní hrdina je cool hovado s kšiltem do strany, co přes všemožná úskalí nakonec nalezne cestu až na stepařský vrchol (A to jsem to nedokoukal, pouze odhad.) Celkově je to hloupý, směrovaný na skupinu puberťáků 12-16 let, která má v hlavě (A je to psychologicky prokázané) zmatek, a tak si nechá do hlavy cpát takovýhle, s prominutím, sračky. Ne, bohužel, ale nevidím jeden důvod proč tomuhle filmu někdy věnovat skoro 2 hodiny života. 0% (30.03.2009)

Zase jeden taneční film, lépe řečeno break-dance-step, pojednávající o tom samotném jako vždy. Stejné prostředí, stejné problémy a do toho přimichaný milostný příběh jako z pohádky. Ale Stomp the Yard v něčem lehce vyniká, možná to bude slušná práce s kamerou nebo sehrané taneční battly, holt se mi to jakž-takž líbilo a myslím, že tento film je o stupínek výš než snímky podobného ražení. [60%] (26.11.2007)

Po tanečních filmech z prostředí klasického tance a experimentech s propojením klasiky s hiphoem se nám naskýtá možnost ke shlédnutí filmu s drsnou choreografií, vyjadřující lidskou sílu a vztek. Taneční scény jsou agresivní, způsobeno odehrávajícím prostředím, která je možná trochu předrsnělé, ale určitým způsobem sedí. Nakolik představuje film sondu do společnosti dnešní černošské mládeže není na mém posouzení, ale můžeme se zabývat myšlenkou, kolik a za jakých podmínek toho může chlapec v postavení hlavního hrdiny dokázat. Nabízí se otázka, jak můžeme něco dokázat bez podpory našeho prostředí, které dávno odepsalo mladistvé odpadlíky. Zajímavé je téma školních bratrstev, která znamenají celoživotní přátelství a pomoc. (21.08.2007)

Tak tento tanec zvaný "stepping" nebo co, je podle mě, stejně jako i celý film naprostá šaškárna postavená na hlavu. Nezáživné, neefektní poskakovaní sem a tam se současným děláním ksichtů. Vůbec jsem nepochopil, jak mohou nějaké týmy soutěžit v takovém křováckém rituálním natřásání a jak věděli, kdo je lepší, když tam zrovna nebyla porota a tak, ale neva. No a popové hvězdičky Ne-Yo a Chris Brown by si dneska se svou novou hudební image mohli zatančit už akorát tak někde s teploušema na diskotéce. (07.11.2012)

Na stará kolena asi začínám být přecitlivělý - jinak se to vysvětlit nedá. Prachsprostá lovestory zápletka: WTF? Bídné herecké výkony: WTF? A do třetice všeho dobrého: "muzikálový snímek" bez obstojných tanečních či zpěveckých čísel: sucks! Ano? Ne. Zkouším se na film Sylvaina Whitea podívat z trochu jiné perspektivy, a kupodivu se mi to daří. Stačí nevinné zmáčknutí tlačítka "play" na ovladači - od filmu moc nečekám, a co se nestane? Sterilní děj ani na minutu nenudí, pořád je na co se dívat, Meagan nejkrásnější černoška na zemi, drama jako višité z autentického příběhu hudební školy... No prostě: klidně mě ukamenujte, ale mě se to fakt líbilo. Občas asi není od věci, dát na obyčejné emoce. P.S. Jinak už se konečně vy*erte na komentáře typu "muzika v tomto filmu mi nesedí", apod. Každý zdravě uvažující, objektivní člověk, dokáže ve svém okolí akceptovat věci, které se mu sice nezajídají, ale mají něco do sebe. Není nic těžkého na tom, proměnit se na 120 minut v nezaujatého tvora, který dokáže chladně ohodnotit věci, které by mu jinak byly proti srsti... Think about it, smart asses! (02.11.2010)