Království zvěrstev

Zatímco Scorsese přes ambivalentnost zobrazení násilí nutí diváka ke ztotožnění a Cronenberg nechává násilím ovlivňovat postavy a diváky (pro některé postavy se stává až sexuálním stimulantem; zkoumá působení násilí na lidi; nechává vykolejit diváky zvyklé na poeticky laděné násilí ve filmech), debutující Michôd vnímá násilí jako něco, co se v průběhu příběhu nečekaně objeví a ihned zmizí. Násilí se stává neměnným vyústěním okolnosti, které Michôd spolu s důsledky důsledně analyzuje. _________ Rodina Codyových je ve své vzájemné hřejivosti až mrtvolně chladivá, což se s přibývajícím časem stráveným v jejich společnosti stupňuje, tomu dopomáhá i účelně jednoduchá formální stránka a časté používání odcizovacích efektů. _________Všimněte si, jak kameraman Adam Arkapaw pracuje se záběry - jsou to vždy uzavřené útvary se začátkem, prostředkem a koncem. _________ Strhující, herecky přesné. Poklad australské kinematografie. (28.7.2010 - 36. LFŠ v Uherském Hradišti) (20.10.2010)

Australská pecka. Stylizovaně pomalý, tichý, klidný film, jehož plynutí má v sobě obsaženu až jakousi antickou osudovost a pod jehož povrchem to ale neuvěřitelně vře. Komorní celovečerní debut australského režiséra Davida Michôda je originál sám. Velmi osobitá je hned volba hlavní postavy, jehož rastrem je divákovi celý příběh prezentován, totiž pohled pasivního pozorovatele, který se sám exponovaných událostí neúčastní, který je ale událostem tak blízko, že ani pasivní rezistence nezabrání tomu, aby byl pomalu vtáhnut mezi ně. Pomalé nájezdy kamery, pozvolná dynamika, neviditelný střih. A dějové napětí. Samotné finále je tak osudové a nevyhnutelné, že mi asociovalo epilogy westernů nebo klasických dramat, ta hloubka byla až úděsná. Tohle čisté temné krimi rozrastrované novým úhlem pohledu říká, že nelze být neutrálním, nelze stát mimo události, které ovlivňují vše okolo...nelze odřezat své kořeny, popřít své geny, zamlžit svůj původ...vše se jako Deus ex machina nečekaně na scénu (života) znovu vrátí... Království zvěrstev je skutečná dramaticky neobyčejně rozklenutý filmový skvost, který se rozhodně nevidí každý den. Oproti obvyklé západní produkci jdou australští tvůrci delší, zato horší cestou, jak říká výstižně jeden bonmot...a opravdu se vyplatí filmaře po téhle cestě následovat... (13.12.2010)

Trochu zvláštní film. O kriminální činnosti bratří Codyových, pro kterou jsou pod neustálým dohledem policie, se dozvíme pouze z úvodních titulků a to ještě ze statických obrazů pořízených bezpečnostní kamerou při bankovních vykrádačkách. A to je možná nejakčnější část filmu, zbytek je pomalu se linoucí pouť za odplatou s nezajímavým ústředním hrdinou, okořeněná naprosto odpornou postavou babičky (Jacki Weaver). Přesto tenhle snímek nelze jednoduše odstřelit. Je to skvěle natočeno a napětí se občas dá i krájet. Takže plus. (22.03.2011)

Ufff, to bylo mírně řečeno hodně pomalé. I když se děj vlekl, tak ve vzduchu viselo permanentní napětí. Film plný sviní. Najít kladnou postavu se zdálo celou dobu jako nadlidský výkon. Zákon berou do svých rukou všechny strany, a tak ,,J" zjišťuje, že vybrat si není vůbec jednoduché...až se stane něco, co ho přiměje konečně jednat. Závěr výborný. Nejvýše však hodnotím skvělý výkon Jacki Weaverové, plíživou kameru, co se umí ladně proplétat a tu a tam zastavit (scéna zatýkání, kdy si Weaverová v popředí máčí čaj, je mrazivá), a temnou hudbu, která nevěští nic dobrého... (17.10.2015)

. . . tak takhle jsem se snažila a dopadlo to takhle: . . .! Nevím sice, jak se ten herec, co hrál toho bezduchého nafetlého nezletilého týpka jmenuje, ale vůbec mi to nevadí, ráda bych se mu ovšem pro příště vyhla. Taky netuším, kde nechali kostymérku, kdo dělal scénografii a už vůbec mě nenapadá nikdo, kdo by si ze štábu vážně myslel, že je to divácky zajímavé. Mafiánská roďka je tak mafiánská, že jsem ani nevyčíhala, cože je jejich živnost, dokonce jsem asi až tak po 45 minutách teprve pochopila, kdože je tam čí příbuzný. Babička byla na střelbu taky a jediný co za to stálo, bylo opravdu posledních 5 minut. To je ovšem žalostně málo skoro na dvě hodiny. Celkově, čekala jsem od námětu daleko, daleko více. (13.12.2010)