Vyměřený čas

Novější sci-fi podívanou prostřenou Andrewem Niccolem, jsem hltal naplno a 109 minut utíkalo rychleji, než životní čas Justina a Amandě. ORIGINÁLNOST, hudba, výprava, myšlenka, která vleze pod kůži a nepustí ani v dalších projektech. Dobrá filmařina. Andrew Niccol, který nepoužil přehnanost a soustředil se především na herecké výkony, než na triky. Kamera je fascinující a barevností detaily ve všech směrech skvělé. (25.02.2012)

// No, máme tu jednoho sympatického nicméně chudého hlavního hrdinu, který má asi tu nejhezčí padesátiletou matku, kterou jsem kdy viděl. Hrdina má problémy s penězi. Tedy časem, který utrácí už jen tím, že žije a ještě k tomu, si za něj platí oblečení, jídlo, pití prostě cokoliv. Teda až na lásku, samozřejmě! Ta se koupit nedá. Jeho problém se však rázem vyřeší, poté co mu jeden (ne)důležitý dobrodinec předá století (ano, to je hodně) a spáchá tak sebevraždu. Bum, v tu ránu nastává otázka proč. A tu následuje jak. A tak dále až do konce filmu, si neustále pokládám tyhle otázky a film mi na ně prostě neodpovídá a to mi strašně vadí. Vizuál mi nelahodí, soundtrack mě nijak neuchvacuje a jediný plus je tak sociální podtext a herci. Amanda Seyfried se z nezajimavé holky promění v neskutečně sexy holku, která ještě navíc umí střílet. Justin Timberlake potvrzuje, že je i vynikajicí herec a koneckonců, i ten zbytek ansáblu ty své role tak nějak přesvědčivě zvládá. Není tu ale nic víc a nic míň. Film už se od tří hvězd neodlepí a já vypínám závěrečné titulky trochu zklamán. (13.12.2011)

Je smutné, že když už scénáristu konečně napadne poměrně neotřelá myšlenka s několika opravdu vychytanými detaily, místo aby jí dotáhl k dokonalosti, splácá stereotypní honičku o tom, jak si metrosexuální Džastýn snaží dobít digitálky. A tak jediné, co člověku utkví je, co dokáže s už tak hnusnou Amandou Seyfried udělat rezavé mikádo! Asi budu mít nějaký pokřivený vkus, protože když se tady jeden trochu začte, aby si pomalu vytíral z očí čerstvý ejakulát zdejších pubescentů! (06.12.2011)

Typické Niccolove sci-fi, ktoré strhne a pobaví i bez futuristickej výpravy, digitálnych robotov či čohokoľvek efektne lietajúceho. Stačí mu k tomu jednoduchá ale skvelá myšlienka a jej inteligentné vsadenie do akčného príbehu, obhajujúceho humanistické hodnoty. Justin Timberlake OK, Cillian Murphy tradične super, a Amandu Seyfried iba vyzliecť, poliať čokoládou a stráviť s ňou poslednú hodinu života. Takto dôstojne chceli vyzerať Mostowovi Surrogates. (06.11.2011)

Spočiatku som bola očarená prvotriednym námetom a pri predstave, čo všetko sa dá z neho vyťažiť, som sa tešila na každú ďalšiu minútu. Postupom času sa však z filmu stala ľahkomyselná povrchná zábava, uspokojujúca najmä nenáročných divákov, schopných ignorovať obrovské obsahové možnosti. Scenár sa prepožičal typickému akčnému vzorcu, súvisiaciemu s neustálym hľadaním, prenasledovaním a naháňaním bez snahy vyžmýkať z príbehu viac. Keďže mi už dlhšiu dobu nezaťažilo myseľ nejaké to prepracované existenčné sci-fi (čo ako mám rada aj nenáročné blockbustery), nemám v pláne tejto jednohubke odpustiť premrhaný dejový potenciál, ktorým bezprostredne disponoval. A ten narýchlo odbitý koniec to úplne pochoval. (06.04.2012)