Trabantem napříč Afrikou

Co mi to nejvíc připomíná? Takový trabantový Top Gear speciál po česko-studentsku. Dokumentární, dobrodružné, zábavné, okouzlující. A lehce fascinující. Celovečerní stopáž je sympatická, zpracování zrovna tak. Co víc říct. Takové lehce cestopisné dobrodružství, které vás určitě alespoň trochu nadchne. (11.10.2011)

A jsme zase u těch kulí, že jo... Já netvrdím, že kdo neproprdí trabantem Afriku, nedojde v životě štěstí. Šťastný nikdy nebude ten, kdo si nesplní sen. A právě k tomu je zapotřebí mít kule, protože to už tak bývá, že sny bývají nereálné a heslo kazisvětů "to nejde" tak semlelo už mnoho snílků. Taky netvrdím, že tenhle dokument je nejlepší, jaký jsem kdy viděl. Není. Jenže já zaprvé moc dobře vím, že předat posluchačům a divákům autentičnost v poměru 20000km ku 96ti minutám dost dobře nejde, a zadruhé beru tuhle podívanou především jako další z mnoha motivací do příštích cest. (29.01.2015)

Pouštěli jsme si to původně "na usnutí", ale protože byla sobotní noc a hlavně se jedná o zajímavý film, nebyl problém to dokoukat. Zajímalo by mě, z jakého množství celkového natočeného materiálu se stříhalo (tipuju asi dvacetinásobek konečné stopáže) a jak expedice řešila dobíjení elektroniky (všechno šlo přes autozapalovač?). A přiznám se, pro trabanty máme rodinnou slabost, děda dlouhá léta pilotovat bílý Combi 601, a kvůli nespolehlivému startování jsem tlačil mockrát. (13.01.2013)

Tohle se dá opravdu jedině obdivovat, protože na podobně šílenou cestu, se vydá jenom maximálně zapálený člověk. Když pominu naprostou odlišnost všech těch národních kultůr, tak rozhodně větší obavy bych osobně měl z toho, že zůstanu trčet někde, odkud nebude snadné se evakuovat :-) Ještě že trabanty měli výdrž a vše se dalo pro jejich jednoduchost, více či méně opravovat takřka na koleně. Zajímalo by mě, jak to s opravama měli ty podobné expedice s bourákama plnými elektroniky? Prostě v jednoduchosti je síla! :-) (13.12.2014)

Smekám před odvahou vydat se v těchto duroplastových ,,rozzuřených vysavačích'' napříč Afrikou. To je cesta spíše pro Defíka nabo Landcruisera... Občas to bylo zajímavé, udivilo mne, že jsou oblasti, kde prostě benzín neseženete, protože se tam jezdí jen na naftu. Chvilkama mi to ale celé přišlo jako reklama na Člověka v tísni a bohužel (a můžou si za to právem samy) mám poslední dva roky na ziskovky alergii. Jinak neškodí vidět v jakém stavu Afrika je i desitky let po poválečných dekolonizacích a leckde se toho fakt moc nezměnilo snad je trochu ubylo lidožroutů... Jinak k tomu Člověku v tísni. Nic proti ať tam pomáhá. Tam to má smysl. Jen mi to trochu kontrastuje s takovou tou předstíranou nezávislostí Afričanů a touze oprostit se od vazeb na bílého muže. Oni prostě na nás závislí budou pořád, protože se sami o sebe neumí postarat. Tak to prostě je. Tři spálené brzdové destičky. * * * (10.09.2020)