Bílá spona

Ano, takovéhle detektivky se točily. Divácky atraktivní to moc nebylo, napínavé už vůbec ne, ale rozkrádačka byla v té době jeden z nejtěžších zločinů a bylo zapotřebí poukázat na to, že za tímto tehdy rozšířeným nešvarem, jak si přilepšit k mizerné výplatě na úkor státu, stály živly spojené s minulostí nebo napojené na Západ. Ten film právem upadl v zapomnění a pro nás dnes může být zajímavé tak leda vidět a slyšet Kučerovce v dobách jejich největší slávy nebo si všimnout, jak byla Praha na počátku 60. let plná neonů. (08.06.2014)

Na filmu udiví nejvíc rok výroby. Bílá spona působí o 20 let starší. A zcela výjimečně to nemyslím v dobrém. Fričův pokus o vyvážení střízlivého noir přístupu s trochou humoru vychází dosti nekonzistentně. Zpočátku to sice vypadá, že se Frič dokázal vystříhat ideologických hrátek, než se neodvratně ukazuje, že vrahem není zahradník, natož příslušník revolučních vrestev, nýbrž... Takže trochu nuda. Postavy otravují [Pohanův rigidní poliš] nebo trpí nevěrohodností, což lze vysvětlit laxním psaním i podivným obsazením. Průměrnost totiž podtrhuje angažmá herců druhé a třetí svítivosti v rolích, které jdou přímo proti typu. Čestmíru Řandovi jde bodrý starší polda o hodně hůř, než třeba generál Otis, který se snaží dostat mezi stehna Keletiové. Brzobohatý se jen mihne a zbytek filmu jen opakovaně zíráme na jeho fotografii post motrem, Oldřich Nový se o film jen otře. Lehce zapomenutelné. (02.07.2014)

Film Bílá spona je lidově naprogramovanou kriminálkou. Martin Frič se sice pokouší o nadhled, ale ta svobodomyslnost je svázána předem daným pravidlem. Nesoustředí se na akt zločinu, byť rozprostírá mysteriózní napětí, místo toho dostává přednost pochybná socialisticky niterná nespokojenost. Nakonec všichni pachatelé organizované trestné činnosti mají pro své skutky ideologicky vhodné třídní podmínky. A přestože lze najít i zajímavé artefakty doby, je na filmu nejlepší hudební doprovod a také struktura obrazu. Hlavní postavou kriminálního filmu je Jiří Janda (zajímavý Jan Pohan), poručík Veřejné Bezpečnosti. Nespokojenost s vnitřním nenaplněním se projevuje pracovní frustrací a nedůvěřivým dohledem nad životem mladšího bratra. Hledání osobního štěstí je střípkem k vyřešení zločinů. Vzorovým hrdinou je Chládek (příjemný Čestmír Řanda st.), kapitán Veřejné Bezpečnosti a trpělivý Jandův vedoucí kriminálky. Před projevy mocenské síly dává přesnost laskavosti. Výraznou postavou je Pavel Janda (příjemný Václav Tomšovský), mladší bratr policejního poručíka. Mládí touží po plnohodnotném zapojení do života, i v jeho krásách, ale nejdříve musí překonat bratrovu vnitřní krizi v tom jeho trpkém pocitu nedocenění. Hlavní ženskou postavou je Marie Horáková (zajímavá Jarmila Smejkalová), koketní vedoucí jednoho oddělení obchodního domu Astra. Poručíkova osamělost zde zavětřila naději. Z dalších rolí: vyrovnanější a soustředěnější Jandův kolega a poručík Veřejné Bezpečnosti Karel Burda (Milan Holubář), starostlivě smírčí matka bratrů Jandová (Pavla Maršálková), mladá prodavačka v Astře a Pavlova první milenka Vlasta Ziková (Blažena Kramešová), sebevědomý ředitel obchodního domu Astra Stejskal (Bohumil Švarc st.), nešťastník osudu, řidič Jan Nekola (Radoslav Brzobohatý), zvědavá domovnice Bláhová (Ilona Kubásková), či bývalý manžel, bývalý starožitník a vykuk Jan Horák (Oldřich Nový). Bílá spona je filmem zkušeného režiséra a docela zdařile se sváří, a zdá se, že dokáže mnoho z atmosférického prostředí nabídnout. Ale skutečnost je plytká, byť po formální stránce jde o slušnou filmařinu se socialisticky uvědomělým duchem. (03.07.2020)

Kriminální příběh o loupežích v obchodním domě je sice reálný, podstatně hůř je na tom ale samotný průběh vyšetřování. Mladý zbrklý vyšetřovatel je vychováván starším kolegou k přátelství a důvěře k lidem, toť hlavní myšlenka celého filmu. Bože Macu...! Měl jsi tohle zapotřebí? Vždyť jsi sakra natočil Třináctý revír? Kde je Tvůj vkus a smysl pro příběh? Navíc Čestmíru Řandovi vyloženě neseděli ryze kladné role a Oldřich Nový ve dvou záběrech jako černá skvrna socialistického zřízení? (18.10.2003)

Z poměrně mizerného scénáře s několika logickými lapsy (tím největším je, že si Horák pamatuje číslo vozu, hned za ním se ocitá veliký otazník nad tím, proč hlavní padouch nekulhá ihned po nehodě, ale vzpomene si na zraněnou nohu až později) dokázal Frič natočit příjemně civilní kriminálku. Jediná filmová hlavní role Čestmíra Řandy vůbec nedopadla špatně. Jeho kapitán je sympatický vyšetřovatel, který nemá rád zbrklé úsudky, nepostrádá logické myšlení a autoritu si získává spíše laskavostí, než komisností. Chládek je dobře propracovaná postava, ostatní vedle něj působí značně černobíle, snad až na pokus o osudovou ženu Horákovou Jarmily Smejkalové. K velkým pozitivům patří výborná hudba a mladičký Radek Brzobohatý v jedné ze svých prvních filmových rolí. (04.07.2022)