Muž z neznáma

Tohle je snímek, který být natočen o dvacet let později, tak vedoucí členové ÚV KSČ chrochtají nadšením. Nevím co to Martina Friče popadlo. Ve stejném roce natočil i Kristiána či Eva tropí hlouposti. Ale příběh je opravdu nevěrohodný. Milionář se ztratí a přesto, že jeho dvojník neustále opakuje, že není Craigs a navíc se i chová opačně od toho, koho má představovat, přesto tomu nikdo nevěří, což je už samo o sobě na pováženou. Vše pokračuje ale dále, když se skutečný milionář objeví a rozhodne se znovu převzít svou roli. Opravdu jsem si po celou dobu myslel, že jde o agitku někdy z konce 40. let. Překvapivě tomu tak nebylo. Zdeněk Štěpánek byl sice tradičně kvalitní, ale příběh byl slabý a málo dramatický. Na druhou stranu není mnoho filmů, kde jsou k vidění ještě staré německé titulky. (03.05.2023)

Dýchlo na mne takové to krásné kouzlo černobílých filmů, je podmanivé, s nádhernou atmosférou.. Zdeněk Štěpánek se mi moc líbil, obě role zvládnul skvěle a jedním dechem dodávám, že Jiřina Štěpničková je tady úžasná.. Příběh muže, který se ocitne na místě továrníka Craigse (jaksi nedobrovolně) a tím započne zcela jinou etapu svého života, mě vtáhnul od prvních okamžiků.. Pan Martin Frič má u mě ten nejlepší kredit a místo v oblíbených, opětovně mi potvrdil, že tam právem patří.. (23.05.2023)

Scénárista není uveden, aha, jsou tři: Baroch, Glebov, Smatková. Námět jistě zajímavý, ale příběh je skutečně zcela nevěrohodný. Ve chvíli, kdy se ztratí továrník, objeví se mu navlas podobný muž s neznámou identitou, který vypadá jako trhan, ale anglicky asi mluví dokonale, neboť když je jako továrník Craigs převezen do Anglie, nikdo nepozná, že nejde o skutečného Craigse... A takových do očí bijících nesmyslů tam je celá řada. Všechno musí dobře dopadnout, skutečný Craigs musí podepsat souhlas s rozvodem a jeho žena ruku v ruce odchází s člověkem, o němž nic nevíme. Takže pak ono pozitivum, totiž kontrast obou povah - jedna tvrdě kapitalistická, druhá, řekněme socialistická - vyšumí někam do prázdna. (10.01.2018)

,,Život je bolest." Český film-noir z doby, kdy tenhle žánr se i ve světě se pouze rodil a sám o sobě snad pořádně ani neexistoval. Ale byl zde režijní všeuměl Martin Frič s bohatým uměleckým rejstříkem a také vynikající Zdeněk Štěpánek jako velice vhodný adept do dvojrole dvou na nerozeznání podobných můžu s odlišným původem a odlišnými názory na svět... Mám moc rád tyhle staré černobílé bijáky, tedy pokud se nejedná o naivní a prvoplánové veselohry (tady rozhodně ne), navíc tolik dokola využívaný motiv záměn dvou podobných postav má zde jednou konečně i vážný a docela důvěryhodný charakter, bez jakýchkoliv přidaných komických vyústění. Zdařila psychologická studie, místy dusivá atmosféra s krásně tajemným vizuálem, stupňující se napětí spolu s narůstající krizí vedeného podniku i krizí manželského vztahu, pak vyústění do thrilleru, kde jde nakonec o život a o smrt. U mě tenhle film zabodoval na celé čáře a myslím, že nakonec i ta myšlenka o pravých lidských hodnotách má tolik co říci i dnes. 90% (11.01.2018)

Režisér Martin Frič šel na konci třicátých let doslova z filmu do filmu. Ve složitých politických a mezilidských poměrech natočil pět celovečerních snímků a jeden dokument o všesokolském sletu. Muž z neznáma byl zajímavou příležitostí pro jediného herce, který v identické dvojroli mohl prostřednictvím jemných civilních prostředků rozehrát rozpor mezi charaktery despotického továrníka a bezvýznamného životního ztroskotance. Samozřejmě, že podle zákona dramatických záměn se ubožák na chvíli stane továrníkem a pokusí se zlepšit svět prostých a vykořisťovaných lidí a přitom bezděčně ukáže dvojníkově ženě, že existují i jiné lidské hodnoty, než peníze a majetek. Krize dostoupí vrcholu, když se na scéně znovu objeví pravý průmyslový magnát. Jedinečná dvojrole nakonec připadla Zdeňku Štěpánkovi, který oběma charakterům, rozdělených nejen společenským postavením, ale také jejich morálním smýšlením, vtiskl přesvědčivou tvárnost a zároveň dokázal odlišit vzájemnou vnitřní neshodu obou mužů. Stranou by ovšem neměla zůstat ani pozoruhodná ženská kreace Jiřiny Štěpničkové, která se dokázala navzdory pichlavým poznámkám některých kritiků prosadit i v jiných, civilních žánrech. Martin Frič neměl v úmyslu natočit filmový traktát o sociálních nesrovnalostech světa, ale spíše příběh o magických a tajemných cestách lidských osudů, které se dokážou neuvěřitelným způsobem překvapivě proplétat a proměňovat. (09.11.2008)