Úžasňákovi 2

Místy lepší než jednička, ale místy i malinko slabší, takže plichta. Příběh je sice předvídatelný, ale opatřený takovou spoustou fantastických kudrlinek, že to nevadí. S temným záporákem se rodič snadno ztotožní, neb tne do živého když se snaží dětem po svém (děsivě) vysvětlit, že bedna není všechno. Brad Bird po čtrnácti! letech hravě navázal na vynikající jedničku a soustředil se na současnou roli žen ve společnosti a muže posílá na mateřskou. Nastavuje zrcadlo kde jen může. Celému filmu ovšem vévodí Jack-Jack, který to může na plno rozjet. Giacchinova hudba je snad ještě vymazlenější než minule. (08.08.2018)

Největším problémem Úžasňákových se stalo, že nový film se superhrdiny máme minimálně jednou za měsíc. Takže dvojka je prostě nejlepší, když řeší čistě rodinné záležitosti, ale samotná záchrana před dalším superpadouchem mě navzdory dobře zpracované akci tolik nebavila. Zato grotesková rvačka Jack-Jacka s mývalem nemá chybu a je takovým předčasným vrcholem filmu. Celkově tedy pořád spokojenost, ale takový úžas jako před čtrnácti lety už to prostě není. (26.08.2018)

Dvojka Úžasňáků nabídla více než příjemné pokoukání. Některé dějové zvraty šlo sice snadno předvídat, přesto film působil (na animák) až nezvykle napínavě. Pochlubit se může, ale i spoustou originálních nápadů - například není úplně obvyklé, aby hrdinu do víru dobrodružství zatáhl marketing a třeba Hypnotizérova (v originále výstižněji Screenslaver) myšlenka zla, přicházejícího z televizních obrazovek je pořád málo zpracovaná, o to však v dnešní době aktuálnější. Hlavní devízou je ale samozřejmě velká spousta legrace a také pan Úžasňák, kterému jsou jeho super-schopnosti při řešení každodenních starostí vcelku k ničemu a oprávněně tak sklízí náš soucit a pochopení, ale zároveň nás jeho počínání baví. Možná proto, že se v něm my všichni tak trochu vidíme. Zkrátka - takhle nějak by měl vypadat rodinný film a mně nezbývá než doufat, že nebudeme na další dobrodružství této neobyčejné rodinky čekat dalších čtrnáct let. (02.01.2019)

Opravdu nejsem fanoušek Úžasňákových (ačkoliv mě zastihli ve správném věku), vždycky jsem měl oblíbenější Pixarovky (Up, Příšerky, Příběhy hraček) a vytoužené pokračování jsem nijak nevyhlížel. Naproti tomu je Brad Bird můj velmi oblíbený režisér a přál jsem mu tento obří úspěch v pokladnách kin (ač je mi toto renomé u režisérů celkem proti srsti a nevím, proč se nepříhlíží pouze a jen na kvalitu jejich filmografie). Ovšem první půlhodinu jsem se docela nudil, příběh mi nepřišel ničím oslnivý, pouze patřičně korektní a inklinující (účelově) ke sympatizaci s girl-power, což mě jakožto moderní fenomén velmi míjí, ale v této době už holt žijeme. V druhé polovině jsem se konečně začal bavit a dospěl k souhlasu s většinou pár měsíců starých recenzí, které se vesměs shodovaly v tom, že příběh není zrovna objevný, ale v jeho realizaci Pixar stále exceluje. Trojku si za pár let samozřejmě rád dám, ale s tou zjevnou Disney-fikací už to zkratka nikdy nebude ono. Ačkoliv na jedničce úplně neujíždím, i tak je o stupeň výše. A Samuel je boží i když je jen slyšet! (01.11.2018)

Bylo to na pět hvězdiček? Sám nevím, možná jsem měl hodnotit jen čtyřmi kousky, ale protože jsem se dnes už podruhé moc dobře bavil u animáku, ze samé radosti jsem přitlačil na pilu. Myslím, že si tvůrci mohli trochu pohrát s předvídatelností příběhu, aby mě udrželi trochu v nejistotě, ale přimhouřil jsem nad tím oči, protože mě fakt moc bavily Jack- Jackovy superschopnosti, je to prostě fajn pocit, když se můžu chechtat nad takovými prkotinkami:-) (10.03.2019)