Režie:
John LandisScénář:
John LandisKamera:
Robert PaynterHudba:
Elmer BernsteinHrají:
David Naughton, Jenny Agutter, Griffin Dunne, Rik Mayall, Frank Oz, John Woodvine, Sydney Bromley, Lila Kaye, Alan Ford, John Landis, Vic Armstrong, John Altman (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dva američtí přátelé putují po Británii, ovšem zabloudí a ocitnou se uprostřed rašeliniště. Zničehonic je napadne podivné zvíře, jednoho zabije a druhého zraní. Přeživší kamarád se probouzí v nemocnici, pronásledován hrozivými sny a halucinacemi, ve kterých ho jeho mrtvý kamarád děsí sdělením, že v sobě nese prokletí vlkodlaka...
Dva američtí vysokoškoláci, David a Jack, putují po Británii. Jednoho dne však zabloudí a ocitnou se uprostřed rašeliniště. Zničehonic je napadne podivné zvíře, Jacka zabije a Davida zraní. David se probouzí v nemocnici, kde se o něj stará doktor Hirsch a krásná sestra. Pacienta pronásledují příšerné sny, ve kterých ho vždy navštíví jeho mrtvý, rozkládající se kamarád Jack a šílený pes, který útočí na Londýn. David přežil, ovšem díky kletbě se vždy při úplňku sám promění v děsivé monstrum...
(Cinemax)
Videa (2)
Recenze (190)
Hororový úšklebek, tak bych pojmenoval žánr, který se pokouší míchat komedii s hororem. A rovnou přiznám, že to není můj šálek kávy. Baví mě parodie, ale jinak mám rád horor mixnutý dramatem, sci-fi, nebo klidně v poetickém duchu. Přestože v tomto případě nejde o znevažování žánru a ty humorné vsuvky film nekazí, ani mu nijak nepomáhají. Už tak primitivní příběh vlastně vybízí pouze k zábavě...tedy pokud vás baví gore scény, ukousnuté hlavy, zakrvácené masky... . V tom střílení si z policajtů a z žánrových stereotypů, se ztrácí jakýkoliv přesah, nebo pointa. Korunu všemu nasadí konec, který není ani cynický. Nicméně uznávám, že na tu dobu šlo o skvělé technické zpracování a vlastně je to společně třeba s Noc hrůzy (1985) jakýsi předskokan pro zábavnější žánrové mixy, jakými je třeba Ash vs Evil Dead (TV seriál) (2015). ()
Turistika po anglickém venkově má jistě něco do sebe. Ovšem, musíte se držet vyznačených cest a hlavně se venku nesmíte zdržovat za úplňku. Klidně by se totiž mohlo stát, že vás napadne vlkodlak lačníci po krvi. To se stalo i našim dvěma kamarádům, kterým se příjemný výlet změnil v noční můru. Přeměna ve zvíře byla velmi působivě natočená a povedená. ()
Jsou filmy, které nikdy nezestárnou. Pak jsou takové, které ano, ale třeba až za padesát let. No a pak jsou filmy, jako Americký vlkodlak, které už zub času ohlodal notně. V roce 1981 film třeba šokoval, vylekal a poutal pozornost, ale dnes už je dosti vyčpělý. To, na co čekáme, se začne odehrávat až po hodině projekce a až závěrečná část filmu vylepšuje celkový výsledný dojem. Tři sekvence stojí za vidění 1) První proměna, která probíhá takřka před divákovými zraky v přímém přenosu a je velmi působivá. 2) Scéna v metru. 3) Závěrečná Davidova proměna v porno kině a následný masakr v ulicích Londýna. ()
Mezi fanoušky vlkodlačích filmů je tenhle kousek považován za opravdovou klasiku. Myslím si, že docela oprávněně, protože já se zde bavil od začátku až do úplného konce. Jako bonus si pro nás tvůrci připravili opravdovou lahůdku ve formě přeměny ve vlkodlaka, která byla luxusní. Asi nejvíc se mi líbilo střídání hororových a humorných pasáží, které se výborně doplňovaly při prokrvování báječné atmosféry. ()
Vlkodlačie horory vždy boli v hľadáčiku môjho záujmu a ,,Americký vlkolak v Londýne" je pojem a za akýsi reštart lykantropickej tématiky si zaslúži byť nekorunovaným kultom s presahom do viacerých žánrov. Vidieť ho raz bolo mojou vlčou povinnosťou a boli to práve očakávané rozpory, ktoré ma týždeň od pozretia predsa len nútia zosmoliť tu niekoľko riadkov. Sklamanie? Nuž patrím k tým mnohým, ktorí nepovažujú skĺbenie hororu a komédie za najsprávnejší krok, aj keď uznávam, že soundtrack zo zámerne vybratými songami dodával filmu príjemný šmrnc, zbavil ho starosvetskosti, ktorá by inak tento žánrový rozkol zničila. Humorné pasáže (ak nimi naozaj boli) mi komické nijako neprišli, nezasmial som sa ani raz a spomínané hororové scény, s výnimkou atmosferického úvodného útoku, rovnako na mňa nemali výraznejší účinok hrôzy. Zbytočnými vidím aj postavy dvojice vyšetrovateľov, prípadne chlapca z nemocnice. O prvých Oscarom ocenených maskách už bolo popísaného dosť. Okrem scény premeny by dnes už príliš neuspeli, make-up Davidovho kamaráta srší svojou lacnou latexovosťou. Vlkolak, podľa vzoru starých hororov, plne odhalený až v závere len potvrdzuje, že tie najlepšie filmové monštrá vznikali vždy za pomoci jednoduchých trikov a dobrých maskérov, nie v dobe súčasných, všemocných CGI efektov. (1024. hodnotenie, 118. komentár k filmu) ()
Reklama